C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Do čeho jsme to vlezli?

novarepublika.cz

Azerbajdžánská armáda střílí rakety na nemocnici a EU uvaluje sankce na Bělorusko


Ivan David

Staré přísloví praví, že „koho chce pán Bůh potrestat, toho raní slepotou“. Evropská komise a premiéři členských zemí EU předvádí názorně, co to je slepota v mezinárodních vztazích. Včera nad ránem se slavnostně shodli o uvalení sankcí na Bělorusko. Za ztlučení demonstrantů a údajné zfalšování voleb. V době, kdy premiéři – a mezi nimi i předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) – podepisovali závěry Evropské rady, azerbajdžánští vojáci z velkorážních děl a raketometů ostřelovali civilisty v hlavním městě Náhorního Karabachu Stěpankertu.

 

Už to je podle mezinárodního práva válečným zločinem. Ženevské úmluvy o pravidlech vedení války zakazují bombardování civilistů a střelbu z těžkých zbraní na města bez rozlišení vojenských a civilních cílů. „Vrcholný kousek“ se azerbajdžánským válečným zločincům „povedl“ včera večer. Velkou řízenou raketou střelili do nemocnice řádně označené symbolem červeného kříže (na obrázku můžete vidět její podobu před zahájením azerbajdžánské agerese). Na místě zemřel neznámý počet lidí. Řada z nich je ještě pod troskami budovy. Stovky raněných byly evakuovány k ošetření do provizorního zdravotnického zařízení..

Karabašské hlavní město je pod palbou z těžkých zbraní Azerbajdžánců již třetí den. Podle zpráv českých reportérek Markéty Kutilové a Lenky Klicperové přímo z místa je většina útoků vedena proti civilním cílům. Útoky ze vzduchu provádí i bezpilotní drony, které Azerbajdžánu dodaly Turecko a Izrael.

Azerbajdžánská armáda nezapře rukopis tureckých vojenských poradců, kteří válku proti Náhornímu Karabachu a Arménii v zemi připravovali od léta. Turecká armáda před 2 lety ostřelovala nemocnice v kurdské provincii Afrín a loni v kurdské oblasti Rojava, které se obě nachází na severu Sýrie. Stejnou taktiku uplatňují v Libyi Tureckem placení islamističtí žoldáci z vlády národní shody GNA.

Přímo na jednání Evropské rady přinesl francouzský prezident Emmanuel Macron zprávu francouzské tajné služby DGSE, která potvrdila, že turecká armáda dopravila přímo na frontu do Azerbajdžánu více než 2 tisíce syrských džihádistů. Podle informací francouzské tajné služby jsou další tisíce džihádistů na cestě do Azerbajdžánu z Libye. Jejich dopravu zajišťují lodi tureckého vojenského námořnictva. Turecká armáda je přezbrojuje a doplňuje jejich vybavení.

Ani zprávy o vraždění arménských civilistů těžkými zbraněmi ani zpráva o účasti džihádistů podporovaných Tureckem na těchto válečných zločinech však nepřiměla Evropskou radu k ničemu víc, než aby „vyslovili znepokojení“. Páni premiéři, Evropská komise a vysoký představitel EU pro zahraniční bezpečnostní politiku prý budou přemýšlet jak „podpořit snahu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o ukončení války v Náhorním Karabachu.

Před dvěma lety takto „zvažovali“ po celou dobu, kdy turecká armáda spolu s divizemi džihádistů dobývala Afrín. Douvažovali se ke konci válečné operace, která skončila tureckým dobytím Afrinu. Následovaným vyhnáním 150 tisíc Kurdů z jejich domovů. A povražděním tisíců z nich, kteří odejít nechtěli. To samé se opakovalo ve větším měřítku loni na podzim v severní Sýrii/Rojavě. Také ostřelování nemocnic v několika městech, která Turci a jejich spřátelení hrdlořezové nakonec obsadili, i té poslední ve městě Tal Tamer. Stejně jako tehdy i nyní se Evropská rada „nerozhoupala“ k jedinému smysluplnému činu, kterými by bylo uvalení embarga u na útočníky.

Na Náhorní Karabach útočí dva agresoři. Kromě azerbajdžánské armády na arménské civilisty útočí i vojáci pravidelné turecké armády. Spolu s islamisty, které na místo jako žoldnéře dopravila turecká armáda. Jde o ostřílené válečné zločince nejhoršího ražení. Tuto válku by mohly když ne rychle zastavit – o čemž jsem přesvědčen – tak minimálně výrazně utlumit důrazné sankce uvalené na Azerbajdžán a hlavně na Turecko, které je podněcovatelem této války. Pokud by se EU odhodlala k okamžitému zastavení všech obchodních styků s Tureckem a Azerbajdžánem – včetně zákazu plateb do těchto zemí, útočníkům by rychle došly peníze, které jsou pro vedení války velmi důležité.

Evropská rada se však neodhodlala ani k uvalení aspoň nějakých sankcí na Turecko za opakované napadaní dvou členských zemí EU – Řecka a Kypru. Jediné, co kancléřka v současné době EU předsedajícího Německa připustila, je výhrůžka možným budoucím uvalením sankcí, pokud by turecké lodi nepřestaly nezákonně vrtat u Kypru a řeckých ostrovů. Snad prý někdy příště. Jenže příště to Německo opět může – a s velkou pravděpodobností bude – vetovat. Podle prohlášení kancléřky Merkelové si EU nemůže dovolit na Turecko uvalit sankce, protože je to důležitý partner v NATO. Jako kdyby jím Řecko nebylo také.

Jediný na koho si páni premiéři na Evropské radě troufli, je počtem obyvatel malé Bělorusko. Na tuto zemi budou ministři zahraničí uvalovat sankce, i když běloruská armáda na žádnou zemi neútočí, neostřeluje nemocnice ani civilisty v nevojenských objektech z těžkých zbraní. Jen v této zemi volby dopadly jinak, než si přeje Brusel.

Proti válečným agresorům není dovoleno nic podnikat ani poslancům Evropského parlamentu. Včera večer nám přišel revidovaný návrh programu jednání pléna EP na příští týden. O válce v Náhorním Karabachu nám sice bude dovoleno mluvit. Nikoli však hlasovat. Vedení EP rozhodlo, že jednání bude bez rezoluce. Spolu s kolegy z frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, jsem dva dny připravoval návrh rezoluce o zákazu vývozu zbraní a válečného materiálu do Azerbajdžánu a o uvalení ekonomických sankcí na Turecko. Včera večer nám bylo vedením EP oznámeno, že si ji můžeme schovat „někdy na příště“.