C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Ekologie nebo pitomost

iuhli.cz

Aktivisté chtějí energeticky závislé Česko | iUHLI.cz

Přemysl Souček

Aktivistické organizace chtějí zlikvidovat energetickou nezávislost Česka a uvrhnout je do existenční závislosti na dovozu plynu. Ten je totiž jedinou funkční alternativou k jádru, které „zelení“ odmítají.

České zelené organizace zaměřené na „boj proti klimatické změně“ ve společné zprávě odmítly minulý týden (článek zde) budoucí náhradu odstavených uhelných elektráren jadernými bloky. „Uhelná komise nebude mít smysl, pokud by měla nahradit jednu problémovou technologii jinou neméně problémovou, tedy posilování podílu jaderných elektráren,” uvedl předseda Sdružení pro záchranu prostředí Calla Edvard Sequens ve zprávě, kterou organizace Calla, Hnutí duha, Greenpeace a Zelený kruh vydaly k záměru ministra životního prostředí ustavit „uhelnou komisi“ po vzoru Německa. Čím však zajistit zásobování českých domácností i firem elektrickou energií, to již uvedené organizace neříkají.

Čtěte také:
Novinář se podíval na zoubek aktivistce
Brabec by uhelné zásoby neodepisoval

Portál iUHLI.cz se proto zajímal o to, co si o názorech aktivistů myslí lidé, kteří se v energetice pohybují a dlouhodobě její vývoj sledují.

„Ekologické organizace v ČR jsou vůči jaderné energii přece jen smířlivější než jejich kolegové v Německu, které se vydalo velmi náročnou a riskantní cestou rychlého jaderného exitu bezprostředně následovaného odchodem od uhelné energetiky. To v ČR nepřipadá v úvahu, proti dožití současných jaderných bloků, s případně ještě prodlouženou životností, v podstatě nikdo nic nenamítá. Což je podle mě velmi rozumný postoj, s dožitím provozovaných jaderných bloků uvažují i státy, které o nových jaderných zdrojích neuvažují, například Švýcarsko,“ konstatoval k výchozí pozici tuzemských aktivistů výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Pozice aktivistů tak částečně reflektuje dlouhodobé názory Čechů, kteří nepovažují většinou jádro za problém. Například podle průzkumu z ledna letošního roku si jadernou energetiku přejí rozvíjet dvě třetiny tuzemců (článek zde). Naproti tomu zelení zcela ignorují postoj Čechů k uhelným elektrárnám, které chtějí co nejdřív uzavřít. Průzkum CVVM z roku 2017 přitom zjistil (zde), že téměř polovina dotázaných podporuje další modernizaci a co nejdelší provozování uhelných zdrojů.

„Potřebujeme zabezpečit výrobu elektřiny v základním zatížení a regulační výkon pro vyregulování přenosové soustavy. Máme dvě cesty. Nízkoemisní – tedy toto základní zatížení bude poskytovat jaderná energetika a zemní plyn. Anebo bude upozaděna výroba elektřiny z jádra, potom nebude výroba elektřiny v základním zatížení nízkoemisní, ale právě závislá na zemním plynu a uhlí.
Nic jiného  mezi tím není. Lze pouze jednat o poměrném zastoupení jednotlivých energetických zdrojů v palivovém mixu,“
komentuje prohlášení aktivistů jednoznačně předseda parlamentního Podvýboru pro energetiku Pavel Pustějovský (ANO).

Že odmítání jaderné energetiky jde proti snaze snižovat emise skleníkových plynů, říkají energetici i politici již dlouho. Upozorňují přitom i na fakt, že v tuzemsku není reálný potenciál obnovitelných zdrojů takový, jaký by byl potřeba pro úplnou náhradu všech dosavadních energetických zdrojů, což je právě cíl aktivistů.

„I aktivisté ve svých prohlášeních prezentují fakt, že zatím obnovitelné zdroje v našich geografických podmínkách nejsou schopné nahradit zcela uhlí, z něhož se u nás vyrábí stále ještě polovina elektřiny. Takže i když to neříkají na rovinu po pravdě, asi z obavy, tak jejich prohlášení, že jádro nesmí nahradit uhlí, znamená nahradit uhlí z podstatné části plynem. Jde o emisní zdroj, včetně emisí CO2, i když s emisemi polovičními než u uhlí. Tedy překvapivě jsou nejen pro závislost na dovozu plynu, ale i pro pokračující zatěžování planety skleníkovými plyny,“ vysvětluje souvislosti požadavků aktivistů mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Výroba energie z obnovitelných zdrojů vyžaduje celou řadu předpokladů. V zemích jako Česká republika řada těchto předpokladů není splněna. To v praxi naráží na značnou míru neefektivity některých typů obnovitelných zdrojů využívaných na našem území. Východiskem proto může být jaderná energie, která nevytváří žádné škodlivé emise. Bude-li však panovat odpor i k tomuto energetickému zdroji, hrozí, že se v budoucnu zvýší energetická závislost České republiky,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček a souhlasí tak s Křížem.

„Většině lidí je jistě sympatický názor, že by se veškerá energie produkovala pouze z obnovitelných zdrojů. Kdybychom však chtěli tento plán zasadit do ekonomické reality, vyžádalo by si to biliónové investice, které by nevyhnutelně vedly ke skokovému zdražení ceny elektřiny,“ dodává ekonom Křeček a připomíná tak prakticky nepředstavitelnou finanční náročnost podobných plánů. A peníze jsou nejen pro energetiku rozhodující.

„O dalším osudu uvažované výstavby nových jaderných bloků v ČR podle mého názoru nerozhodnou ani ekologové, ani Uhelná komise. Rozhodující bude nalezení průchodné cesty k financování, jako kompromis zájmů státu a ČEZ včetně jeho minoritních akcionářů. To bude velmi obtížné a po minulých zkušenostech jsem spíše pesimistou ohledně plnění nyní deklarovaných termínů,“ upozorňuje na další ekonomické souvislosti Jiří Gavor.