C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Člověk v plísni řídí svět…

protiproud.cz

Politruci vtrhli do škol: Týdny mediální nenávisti. Na naše děti si troufnou. Kdo jim to dovolil? Co takhle se učit matiku a češtinu? Soudruzi z Člověka v plísni by to potřebovali. Zašít se na stávce proti počasí je větší zábava


 

Ivo Strejček stále nemůže pochopit, proč se do škol vrátilo politické školení k levičáckým lžím, když je agitace v učebnách zakázána – a už tuší, proč má mládež tak slabé výsledky v normálním učivu

20. května začínají na českých středních školách tzv. týdny mediálního vzdělávání, které jsou studentům exportovány tzv. nevládní neziskovou společností Člověk v tísni (viz články na Protiproudu). Její aktivisté, a s nimi spřátelení novináři, se hodlají rozjíždět do českých škol s cílem naučit studenty „orientaci ve světě“ a předat jim „znalosti a dovednosti s mediálním vzděláváním“.

 

Nejde o nic jiného, než o další ideologickou indoktrinaci českých středoškoláků, kterou je třeba zcela zásadně odmítnout.

Řekněme rozhodně

Na základě dlouhodobých zkušeností s názory Člověka v tísni víme, co budou při „výuce“ středoškolákům „vštěpovat“.  Samozřejmě pouze to, že studenti jsou neustále vystavováni jakýmsi neurčitým, za to však údajně velmi účinným mediálně-demagogickým manipulacím tu Rusů, tu Číňanů, tu xenofobů – prostě lžím přicházejících od lidí, kteří to s „naší EU nemyslí dobře“.

Řekněme proto velmi rozhodně: studenti na středních školách mají důsledně studovat ty vyučovací předměty, které na tyto školy patří. Nemají být obětmi indoktrinací obskurních hlasatelů „nových pořádků“. Mají se věnovat češtině, cizím jazykům, matematice, fyzice, chemii, dějepisu a zeměpisu – nemají být vystavováni „nalejvárnám“, které se od těch komunistických liší pouze tím, že probíhají v moderních kulisách.

 

Prostě se učit

Kdyby se totiž studenti učili to, co se skutečně učit mají, kdyby pedagogové vahou vlastní síly osobnosti trvali na výuce odfiltrované od jakékoliv politiky, pak by dnešní mladá generace měla k dispozici širokou paletu takových znalostí a dovedností, které by jim snadno umožnily orientovat se ve světě bez pomoci jakýchkoliv aktivistických agitátorů a bez nutnosti účastnit se na „politických školení“ v lekcích jakéhosi mediálního vzdělávání.  Prostě, chodit se má do školy učit, ne se o pátcích poflakovat po městech a maskovat to účastí na „školních stávkách pro klima“.

Je příznačné, že se týdnů mediálních masáží na středoškolské mládeži ujala „nezisková“ společnost Člověk v tísni. Jednak proto, že z jejího lůna vycházejí zdatní a osvědčení bojovníci za „nový a lepší eurosvět“, jednak proto, že tahle mise je bezpochyby dobře zaplacená.

A tak nám nezbývá, než i novodobým soudruhům z Člověka v tísni připomenout, že kdyby chodili více do školy a méně do škol prosazovali svoje politické agitky, věděli by, že když studenty na svých webových stránkách vyzývají, aby pořizovali dokumentaci z toho, „jak Vaše debata s hostem či seminář probíhali“, se ve slově „probíhaly“ píše tvrdé „y“. V době mediálního vzdělávání, bohužel i pro Člověka v tísni, stále platí: tydebaty probíhaly, proto tvrdé y.

Holt, chce to více gramatiky!