C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


„Zemřu, ale nevzdám se.“

parlamentnilisty.cz

„Zemřu, ale nevzdám se.“ Putin oslavil výročí konce války dojemnou vzpomínkou


Milí občané Ruska! Vážení veteráni!

Soudruzi, vojáci a námořníci, seržanti a staršinové, strážní důstojníci a praporčíci! Soudruzi důstojníci, generálové a admirálové!

Blahopřeji vám ke Dni vítězství – dni naší hrdosti a zármutku, naší nekonečné vděčnosti obráncům vlasti, kteří porazili nacismus.

 

Dnes jsou ti všichni na piedestalu velikého vítězství. Za ně bojovali a dřeli, prošli krutou cestu nelidských zkoušek a s neochvějnou pevností stáli v žáru bitvy. Všichni vydrželi, dali všechno, co mohli, a utrpením dosáhli vítězství!

Každý rok stále více a více pociťujeme morální moc tohoto bezprecedentního činu, uvědomujeme si vnitřní hodnotu vojenského triumfu našich lidí.

Byli to právě oni, kdo bránili a zachránili vlast, stali se nadějí, baštou pro celé lidstvo, hlavním osvoboditelem národů Evropy.

V historii naší země je spousta hrdinských úspěchů, ale vítězství nad fašismem patří zvláštní místo, odplatě nacistům za všechna jejich zvěrstva, za to, že se rozhodli, že jsou vyšší rasou, a vyvolali strašnou válku.

Mnohé státy se podrobily této nestydaté síle a beztrestnost zastínila oči nacistů. Mysleli si, že za pár týdnů mohou ovládnout i Sovětský svaz, tisícileté historické Rusko. Nepodařilo se!!

Ano, po zrádném vpádu nepřítele na naše území došlo k porážkám, ústupům a těžkým ztrátám, ale Rusko to nezlomilo.

Již počátkem července 1941 povstalo více než pět milionů bojovníků, desetitisíce dobrovolníků odešly bojovat za národní osvobození.

V ohni bojů byly stovky továren přesunuty na východ a v nevídaně krátkém čase byla výroba obnovena na Urale, v Povolží a na Sibiři.

„Všechno pro vítězství“ bylo mottem týlu. Právě tady byla otevřena naše „druhá fronta“ – práce a hrdinství. Tento mocný arzenál pracoval bezchybně.

Vítězství bylo ukuto celým národem. Jeden z prvních podlých, náhlých útoků uchvatitelů byl veden na posádku pevnosti Brest. Bojovali do posledního. Potomkům nechali na stěně citadely nápisy, ze kterých se i dnes tají dech. Zní nám jako přísaha a jako odkaz: „Zemřu, ale nevzdám se.“

Ruští vojáci dnes říkají, že tento odkaz nebyl zapomenut. Tato přísaha byla přijata současnou generací obránců vlasti a je hlavní zárukou absolutní spolehlivosti a nepřekonatelnosti ruských zbraní.

Tak přesně myslely a jednaly v letech Velké vlastenecké války miliony lidí, lidé bojovali za svou vlast v rozhodujících bitvách u Moskvy a u Stalingradu, v Kurském oblouku a na Dněpru.

Vítězství bylo dosaženo odvahou účastníků obrany starých ruských metropolí, Kyjeva a Velkého Novgorodu, nebojácností obránců Smolenska, Oděsy, Sevastopolu, bezmezné odolnosti obyvatel obléhaného Leningradu.

U každého předmostí, na každé hranici se ukazovala obrovská duchovní síla. Často to byli velmi mladí lidé: mezi nositeli titulu Hrdina Sovětského svazu je více než polovina bojovníků, kterým nebylo ani 25 let.

Mnozí šli na frontu přímo ze školy a navždy tam zůstali, nepoznali štěstí lásky, rodiny a narození dětí.

Vojáci nelitovali svých životů pro svobodu své země, v zájmu mírové budoucnosti, v zájmu každého z nás. Nikdy nezapomeneme na jejich odvahu a obětavost, nezměrnou cenu, kterou zaplatili za svobodu.

Skláníme své hlavy před vzpomínkou na syny, dcery, otce, matky, dědečky, manžely, manželky, bratry, sestry, kolegy, příbuzné, přátele. Truchlíme pro veterány, kteří už s námi nejsou.

(Minuta ticha.)

Vážení přátelé!

Vzpomínka na Velkou vlasteneckou válku a její pravdu, to je naše svědomí a naše odpovědnost.

Dnes vidíme, jak v řadě států úmyslně deformují válečné události, jak idealizují ty, kteří zapomněli na čest a lidskou důstojnost, sloužili nacistům, bezostyšně lhali svým dětem, zradili své předky.

Naší svatou povinností je chránit autentické hrdiny. Pokloníme se všem veteránům vítězné generace. Žijete v různých zemích, ale úsilí, které jste spolu završili, nemůže být rozděleno. Budeme vždy ctít vás všechny, oslavovat vítězství, které bylo a zůstane pro všechny.

Vážení soudruzi!

Poučení z minulé války jsou stále relevantní. Udělali jsme a uděláme vše potřebné k zajištění vysoké bojové schopnosti našich ozbrojených sil, obranného potenciálu nejmodernější úrovně, dále posílíme prestiž vojenské služby, autoritu vojáků a důstojníků, obránců vlasti.

Rusko je zároveň otevřeno spolupráci se všemi, kdo jsou skutečně připraveni odolávat terorismu, neonacismu a extremismu. Kolektivní odpor vůči smrtonosným myšlenkám je opět zásadní.

Vyzýváme všechny země, aby si uvědomily naši společnou odpovědnost za vytvoření efektivního bezpečnostního systému pro všechny.

Naši lidé vědí, jaká válka je. V každé rodině přinesla zármutek, nesčetné utrpení. Nezapomněli jsme, všichni si pamatujeme a zbožně ctíme statečnost vojáků vítězství. Je to jmenovitě na jejich počest: naše vojenské přehlídky, bouře pozdravů a zástupy Nesmrtelného pluku.

Den vítězství vždy spojuje, propojuje všechny generace, otevírá vzájemně srdce. Dnes neskrýváme své emoce a tyto upřímné pocity spojují celé Rusko.

Jsme hrdí na naši solidaritu, jsme rádi, že naše děti a vnoučata jsou s námi, že jim můžeme dát posvátnou vzpomínku na hrdinské úspěchy našich otců a dědů a být si jisti, že jejich vzepjetí, jejich vítězství budou žít věčně.

Sláva národu – vítězi!

Ať žije den vítězství!

Hurá!