C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Další ,,nápady“ z EU

novarepublika.cz

Brusel hodlá zavést v celé EU opatření, která musela Macronova vláda pozastavit na nátlak hnutí Žlutých vest



Evropská komise radostně hlásá do světa, že se jí zase podařilo udělat něco pro naše dobro. Jako velký úspěch rumunského předsednictví v Radě je vydána dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou ministrů dopravy o změně směrnice 96/53/ES. Tím „pokrokem“, který má zázračně zlepšit hospodářství EU, mají být kulaté nástavce na přední a zadní část kamionu. Zdá se vám, že eurokrati nemají nic pořádného na práci a navrhují nesmysly? Pak jste četli jen tiskovou zprávu Evropské komise a ne celý text směrnice, kterou navrhuje. Za kulatými nástavci je totiž schováno ustanovení o povinném zavedení zapisovačů překročení rychlosti, aby bylo možno z vybraných pokut doplňovat děravé veřejné rozpočty. To, co ve Francii donutily Žluté vesty vládu odvolat, chystá EU v rafinovanější podobě na celoevropské úrovni. A navíc jednotnou výši pokut v celé EU.


Evropské právo čítá v tuto chvíli více než 16 tisíc platných právních předpisů. Žádný právník světa už není schopen je všechny znát. Natož běžný laik. Jako občané EU však musíme dodržovat všechny povinnosti, které nám a našim zemím uložila EU. Neznalost neomlouvá. Každým rokem přitom přibývají další a další nařízení a směrnice. Evropský zákonodárce k tomu navíc do těch stávajících přidává další povinnosti.

Jen v oblasti kamionové dopravy máme desítky směrnic a nařízení. Některá nařízení měla v době zavedení smysl. Třeba směrnice 96/53/ES, která původně stanovila maximální rozměry a váhy kamionů. V dávných dobách před Lisabonskou smlouvou evropské země vytvářely společný trh. K tomu, aby mohl fungovat, byla provedena harmonizace technických norem. Ta měla smysl. Společný trh např. s domácími elektrospotřebiči vyžaduje, aby ve všech zemích byly stejné zásuvky a v nich stejné napětí. Proces harmonizace technických norem byl završen počátkem devadesátých let dvacátého století. Tou dobou byly upraveny normy pro všechny „malé výrobky“ jako jsou pračky, televize nebo šroubky. Harmonizace velkých infrastruktur, jako jsou železniční sítě, narazila na překážku úbytku peněz ve veřejných rozpočtech členských států. Tou dobou už globalizace postoupila tak daleko, že pro nadnárodní korporace nebyl a není problém vyhýbat se v masivním měřítku placení daní. Nejlépe to dokládá nedávno zveřejněná informace Federálního ministerstva financí USA o tom, že firma Amazon nezaplatila loni na dani z příjmů ani dolar. A nejen v USA, ale i v Evropě. Vlastně nikde na světě.

Kvůli různým fíglům, které obřím firmám umožňují legálně podvádět na daních, už evropským zemím nestačily peníze na sjednocení elektrifikačních soustav železnic evropských zemí. Umožnilo by to odbourat přepřahání lokomotiv na hranicích. Zlevnilo a zrychlilo by to železniční dopravu. Jenže státy na to nemají peníze.

Řešením tohoto problému údajně měla být Evropská unie. Původně hospodářský projekt Evropských společenství byl postupně přebudován na politickou Unii. Nynějším vrcholem této přeměny je Lisabonská smlouva, kterou byla řada pravomocí členských států předána do Bruselu. Pokud někdo čekal, že Unie zatrhne možnosti vyvádění nezdaněných zisků nadnárodních firem do daňových rájů, čeká dodnes. A při současném uspořádání EU se nikdy nedočká. EU nevznikla kvůli tomu, aby pomohla členským státům, ale proto, aby se v členských státech lépe působilo nadnárodním firmám.

Vládám už pak zůstala jen povinnost přinutit své občany zaplatit na daních a pokutách to, co neplatí nadnárodní firmy. V Francii loni přeložil balík takových opatření prezident Emmanuel Macron. Snížil daně velkým firmám a nejbohatším miliardářům. K doplnění peněz ve státním rozpočtu zdražil daně z pohonných hmot a snížil rychlost na silnicích a zvýšil pokuty. Statisíce Francouzů v reakci na to vyrazily do ulice ve žlutých motoristických vestách. Demonstranti zdemolovali a zapálili tisíce kamer a radarů k měření rychlosti a vybírání pokut. Tím vládu donutili reformní plán aspoň odložit. Boj mezi Žlutými vestami a Macronem ještě není u konce. Čím dál větší počet Francouzů v každotýdenních protestech žádá Macronovu rezignaci a nové volby. Část z toho, kvůli čemu Francouzi vyšli do ulic ale nyní Brusel chystá pro všechny Evropany.

Aktuálně probíhá v Bruselu jednání o novele směrnice 96/53/ES. Novela byla původně předložena kvůli tomu, aby bylo možné na kamiony jezdící po evropských silnicích montovat kulaté nástavce zlepšující aerodynamiku. Evropské právo je tak přeregulované, že kvůli drobnému technickému zlepšení musí Evropský parlament a Rada ministrů stovky hodin jednat a měnit evropskou směrnici a následně vnitrostátní zákony. Jenže kulaté nástavce na kamiony, jejichž zavedením se honosí evropské orgány jakožto zásadním opatřením ke snížení spotřeby paliva a zlepšení životního prostředí, v tomto případě slouží jako fíkový list ke zvýšení výběru pokut. Podle pozměňovacích návrhů, které byly do novely zapracovány Rumunským předsednictvím v Radě mají být do aut povinně zavedeny zapisovače rychlosti. Něco jako černé skříňky v letadlech, které v případě nehod pomáhají objasňovat příčiny havárie. V případě aut mají přispět ke zvýšení výběru pokut. Komise argumentuje zlepšením bezpečnosti silničního provozu. A dokládá to statistikami počtu mrtvých a zraněných při dopravních nehodách, které byly způsobeny vysokou rychlostí. Zamlčuje přitom, že ani mohutné rozšíření kamerových a radarových systémů nevedlo ke snížení poštu nehod ani mrtvých a zraněných. A že způsobilo pouze nárůst vybraných pokut.

I přes květnaté zdůvodnění o potřebě zlepšení bezpečnosti na silnicích je skutečným záměrem navržené změny zvýšené výběru pokut. Návrh totiž obsahuje i opatření k harmonizaci správních postihů za dopravní přestupky ve všech členských zemích EU. Lidově řečeno – v celé Evropě mají být stejné pokuty. Češi, kteří mají ve srovnání s Němci pouze čtvrtinové platy, by nově měli platit stejně vysoké pokuty.

To už s harmonizací technických norem a společným trhem nemá nic společného. Takové návrhy je nutné odmítnout. EU musí najít jiný způsob, jak výrobcům kamionů umožnit vyrábět aerodynamičtější tahače i návěsy. Bez toho, že by pod záminkou bezpečnosti zpřísňoval represi. Případ směrnice o kulatých kamionech, která je ve skutečnosti směrnicí o zvýšení výběru pokut plně dokládá závěr předsedy Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal, který minulý týden na konferenci o vývoji práva uvedl, že trestní politika státu už není pod kontrolou ČR, ale je řízena nadnárodními organizacemi. Autor nového Trestního zákoníku kritizoval brutalizaci trestní politiky, neustálé rozšiřování počtu trestných činů, kriminalizaci procházející všemi možnými předpisy a zavádění dalších a dalších nových trestných činů, které je v ČR na denním pořádku. „Český zákonodárce není autonomním subjektem, to jsou všechno evropské a mezinárodní smlouvy a zákonodárce nemá šanci s tím cokoli dělat,“ vysvětlil předseda Nejvyššího soudu.