C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Dnešní Lybie-obraz naší ,,pomoci“

czechfreepress.cz

Výročí zavraždění Kaddáfího a dnešní realita Libye


Vojenskou moc Tripolisu přitom představují čtyři velké ozbrojené útvary (brigády), sloužící jako opora Vlády národní dohody v čele s Fayezem Mustafou al-Sarrajem. Útvary plní současně i úlohu bezpečnostních složek – odpovídají za bezpečnost, fungují jako policie, zajišťují ochranu letiště, vládních budov a úřadů, plní i funkci vězeňské stráže apod. Podle řady místních získaly tyto útvary během posledních let zcela mimořádný vliv na státní, společenské i soukromé instituce. Byly vtaženy do často nelegálních obchodů a pašování a další kriminální činnosti, včetně nelegálního obchodu s ropou.

Tato skutečnost vyvolává rivalitu ze strany dalších ozbrojených skupin, které po svržení Kaddáfího režimu vstoupily vítězně do Tripolisu, ale postupně byly odstaveny na vedlejší kolej. Jejich hněv a nespokojenost byla dále podněcována materiály na sociálních sítích, zveřejňovanými veliteli provládních jednotek a milicí. Ti se zde vychloubali svými přepychovými automobily a vilami.

Koncem letošního srpna tak důstojnický sbor 7. brigády se sídlem ve městě Tarhun (centrum regionu Tarhunah – cca 60 km na jih od Tripolisu; pozn. překl.) pod heslem „vymýcení korupce“ zvedl své vojáky do boje proti koalici vzpomínaných čtyř brigád.

Navzdory výzvám Vlády národní dohody se ozbrojené střety v různých částech Tripolisu vyhrotily a staly se v tomto městě nakonec nejmohutnějším výbuchem násilí za poslední čtyři roky. Střety si od srpna do konce září vyžádaly 155 životů a 383 zraněných. Tisíce lidí uprchly před boji z města.

Situace přinutila OSN, aby ve městě vyhlásila stav nouze. Nelze se ani divit, když vyslanec OSN v Libyi Hassan Sallam prohlásil, že všeobecné volby, o jejichž provedení byly pod záštitou OSN vedeny rozhovory v posledních letech, se jen těžko uskuteční v plánovaném termínu, tedy 10. prosince tohoto roku.

Je tedy zřejmé, že veškeré úsilí OSN, řady evropských zemí nebo sousedních arabských států smířit znesvářené protivníky v duchu Skhirátských dohod z roku 2015 nic nepřinese (jejich součástí bylo vytvoření dočasných společných státních orgánů, konání nových parlamentních voleb atd.).

V Libyi se zatím neobjevila žádná vlivná, charismatická osobnost schopná dosáhnout obecného souhlasu a kompromisních řešení hlavních problémů společnosti. Místní elity nejsou schopny se domluvit.

Změnu situace je možno očekávat jen těžko. Úsilí OSN o zprostředkování a přijetí jakýchkoli opatření naráží na omezené schopnosti a pravomoci „politiků“ a na jejich závislost či propojení s jednotlivými ozbrojenými skupinami a místními „kmotry“, sledujícími jejich vlastní zájmy.

Současná Libye je smutným příkladem toho, jak je možné nechat vykrvácet dříve stabilní, na ropu bohatou zemi. Životní úroveň Libyjců prudce poklesla. Mezi každodenní problémy tam dnes patří nedostatek peněz, výpadky elektřiny, nouze o vodu, chybějící mouka v obchodech, nekonečné fronty u pekáren a obchodů s pečivem atd. To vše vyvolává u lidí nespokojenost.

Z mezinárodního hlediska tak Libye představuje pro sousední státy v severní Africe a na Blízkém východě potenciální hrozbu. Úřady nejsou schopny hermeticky uzavřít hranice, jejichž délka přesahuje 6 tisíc km. V roce 2017 dorazila většina z 200 tisíc migrantů do Evropy přes Středozemní moře právě z Libye.

Před sedmi lety tak politici a sdělovací prostředky na Západě blahořečili libyjské povstalce a oslavovali jejich vítězství nad „diktátorem“. Dnes je veškerý patos pryč. Realita zvrátila všechny optimistické prognózy a proklamované naděje. Vyřešit současnou mizernou situaci cizí západní politici nechtějí a ani nemohou.

I tak ale ti, kteří se „zamíchali“ do vnitřního konfliktu v Libyi, zatoužili pod heslem „boje proti diktatuře a za demokracii“ spustit události v Sýrii podle libyjského scénáře. Společným úsilím vlády, armády, lidu Sýrie a jejích spojenců však byly tyto pokusy odraženy, bylo zabráněno rozvratu země a její přeměně v další variantu Libye.

Zdroj: journal-neo.org