C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Vzdali jsme se…

zpravy.idnes.cz

Vzdali jsme se. Vídeňská učitelka popsala problémy s muslimskými žáky

Autor: kan Lukáš Kantor

Wiesingerová bývala sociálnědemokratickou učitelskou odborářkou, měla tedy blízko ke straně, která tradičně imigraci spíše podporovala. Ve Favoriten vyučuje přes 25 let. Nyní působí na střední škole s převahou muslimských žáků hlavně s tureckým původem.

Své zkušenosti shrnula v 214stránkové knize Kulturní boj ve třídě. Jak islám mění školy (Kulturkampf im Klassenzimmer. Wie der Islam die Schulen verändert). „Jsme bezmocní. Často si pomyslím: oni vyhráli a my prohráli. Ve skutečnosti ale prohrály děti,“ cituje z knihy list Der Standard.

Podle Wiesingerové upadá výuka na úroveň bývalých zvláštních škol. Komplikuje ji už to, že muslimští žáci často neovládají němčinu. Zároveň se brání všemu, co podle nich neodpovídá (radikálnímu) islámu. To vede k problémům zejména při sexuální výchově, ale i v biologii.

„Veškeré pasáže, které jsou z pohledu mých muslimských žáků zakázané zákonem šaría, se nesmí číst,“ tvrdí Wiesingerová.

„Škola je místem kulturních, náboženských a národnostních třenic. Ty se stále častěji řeší násilně. Muslimové dělají největší problémy. U nás to jsou Turci, Čečenci, Afghánci. Mnozí… provokují ostatní, kde a kdy to jen jde,“ dodává.

„Vzdali jsme se“

Muslimové jsou přitom nepřátelští i navzájem mezi sebou – Turci vůči Kurdům a Čečenci vůči Afgháncům. Učitelka zmiňuje i hrozby muslimských žáků vůči souvěrkyním, které se odívají západním stylem. Tomuto tlaku prý podléhají i nemuslimské dívky. „Vzdají se, protože my jako společnost jsme se vzdali,“ cituje Wiesingerovou list Die Presse.

„Velmi mnoho muslimských dětí je vnitřně rozervaných. Na jedné straně jim komunita namlouvá, jak jsou kvůli své víře zvláštní a v převaze, na druhé straně jsou námi konfrontovány se svými školními neúspěchy. Samozřejmě to způsobuje vnitřní nepokoje, obrovské napětí,“ upozorňuje Wiesingerová.

Předseda sdružení sociálně demokratických učitelů Thomas Bulant zmínil stížnosti učitelek, že je muslimští žáci kvůli jejich pohlaví neuznávají jako autority. Odmítají se s nimi například zdravit.

„Paralelní světy jsou pro některé žáky opravdu realitou,“ připustila problémy školní inspektorka Elisabeth Repolusková. Zdůraznila ale, že odpovědní činitelé situaci již několik let řeší. Zmínila například semináře na deradikalizaci. Hovořit o kulturním boji je podle ní přehnané.

Problémy nezveřejňujte

Podle Die Presse se Wiesingerová ocitla pod tlakem. Z městské školní rady vyšel totiž neoficiální pokyn, aby učitelé o integračních problémech na vídeňských školách příliš veřejně nehovořili. Radní pro vzdělávání Jürgen Czernohorszky slíbil, že se s Wiesingerovou setká.

Učitelku podpořil expert na integraci Kenan Güngör. „Také já znovu a znovu slýchám od škol s vyšším podílem muslimských žáků, že například odmítají hudební výchovu.“ Muslimský dorost podle něj vzhlíží k autoritářskému tureckému prezidentovi Erdoganovi. „To často velmi ztěžuje například výuku dějepisu nebo politické vzdělávání,“ doplnil.

Fassmannova studie vyjde z celostátního on-line dotazování ředitelů škol. „Musíme si položit otázku, jak sekulární škola ve společnosti migrace může a má nakládat se zvýšenou religiozitou,“ prohlásil Güngör. Šetření by mělo mimo jiné ukázat, na jakých typech škol je tento problém největší a u jaké věkové skupiny.

Na vídeňských takzvaných nových středních školách tvoří muslimové přibližně 40 procent z 30 000 žáků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 25 procenty studenti římskokatolického vyznání.

Na vídeňských základních školách tvoří muslimové druhou největší náboženskou skupinu. K římskokatolickému vyznání se tam hlásí 31 procent žáků, k islámu 28 procent.

V Rakousku žije kolem 8,7 milionu obyvatel. Ministerstvo vnitra odhaduje, že přibližně 700 000 z nich tvoří muslimové a to většinou s tureckým původem.