C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Omluva za smrt 15 ruských vojáků nepřišla…válka se blíží?

aeronet.cz

Generál Manelis: Ruský IL-20 vlétl do prostoru, kde IDF prováděla vzdušnou operaci proti Íránu a Hizbaláhu. Izrael si vyhrazuje právo na pokračování vzdušných úderů v Sýrii proti cílům, které ohrožují bezpečnost Izraele! S tímto poselstvím letí do Moskvy emisar Netanyahuovy vlády. Omluva za smrt 15 ruských vojáků nepřišla, jenom kondolence, protože vinu Tel Aviv svaluje na Damašek a Teherán!

Celý incident sestřelení ruského průzkumného letadla IL-20 nedaleko letiště Hmeimím začíná nabírat naprosto absurdní obrysy.  Mainstreamová média včera přinesla informaci, že se izraelský premiér Benjamin Netanyahu omluvil Rusku za celý incident, kdy skupina stíhaček F-16 izraelského letectva se schovala do radarového stínu za ruským IL-20 a syrská PVO tak omylem trefila ruský stroj. Jenže tato informace není pravdivá.

Podle izraelského listu Haaretz [1] vyjádřil izraelský premiér během telefonického rozhovoru ruskému prezidentovi upřímnou soustrast ke ztrátě ruských vojáků, ale za akci izraelských strojů se neomluvil, ani za smrt ruských vojáků. Benjamin Netanyahu obvinil z tragédie syrskou vládu a také Teherán. Podle názoru Benjamina Netanyahua vlétlo ruské letadlo do operační zóny izraelského letectva, kde právě stroje F-16 prováděly údery proti objektům, kde íránští specialisté vyrábí a sestavují řízené rakety, které potom chystají přesunout do Libanonu, ze kterého potom chtějí těmito raketami ostřelovat Izrael.

Brigádní generál IDF Ronen Manelis.

Další dezinformace, která přišla z mainstreamu včera, je účel cesty vysokého styčného důstojníka izraelského letectva, který je na cestě do Moskvy. Média přinesla informace, že prý letí do Ruska žehlit situaci a veze omluvu.  To ovšem není pravda. Podle listu Haaretz se na této návštěvě dohodli v telefonickém rozhovoru právě Vladimir Putin a Benjamin Netanyahu. Styčný důstojník IAF veze do Moskvy nikoliv omluvu, ale plán rozdělení syrského vzdušného prostoru, letové dráhy, plán úderů IDF, letové hladiny strojů F-16 a seznam kódových signálů IFF, aby Rusové věděli, které stroje F-16 patří Izraeli. Styčný důstojník má Vladimiru Putinovi tlumočit, že Izrael si vyhrazuje právo na pokračování v úderech v Sýrii proti Íránu a Hizballáhu. De facto Izrael tak vysílá do Moskvy emisara, který vyloží Putinovi postoj Netanyahuovy vlády.

Netanyahu se Putinovi za smrt 15 ruských vojáků neomluvil, naopak obvinil Sýrii a Írán z tohoto incidentu

Předseda izraelské vlády Benjamin Netanyahu tak telefonicky vyjádřil Vladimiru Putinovi soustrast za smrt 15 vojáků, ale  bez omluvy ze strany Izraele a navíc dodal, že zodpovědnost za sestřelení ruského letadla spočívá na Sýrii a Teheránu. Znovu zdůraznil, že Izrael je odhodlán zabránit Íránu v budování vojenského zázemí v Sýrii a potlačí pokusy Teheránu v Sýrii o pomoc Hizballáhu dodávkami smrtících zbraní proti Izraeli. Během hovoru s Putinem potom Netanyahu zdůraznil, že je důležité pokračovat v koordinaci bezpečnostní situace v Sýrii s Ruskem, což podle jeho slov zachránilo v uplynulých třech letech mnoho životů na obou stranách. Nabídl, že pošle Rusku všechny nezbytné detaily, aby se vyšetřil incident, a to včetně vyslání šéfa izraelských leteckých sil do Moskvy, který vysvětlí, jaké operace IDF v Sýrii provádí na ochranu Izraele. Všimla si toho i ruská televize [2], že od Izraele nepřišla žádná omluva, pouze vysvětlující stanovisko IDF zaslané do Moskvy a tlumočené Putinovi ze strany Netanyahua při telefonickém rozhovoru.

Ruský Iljušin IL-20.

Mluvčí izraelské armády Brig. Gen. Ronen Manelis uvedl ve svém prohlášení, že Izrael “vyjadřuje smutek za smrt členů posádky ruského letadla, které bylo dnes večer sestřeleno kvůli syrské protiletadlové palbě” a dodal, že Izrael činí Asadův režim plně odpovědný za incident. “Izrael viní z incidentu také Írán a teroristickou organizaci Hizbaláh”, uvedl v prohlášení. “Přes noc se stíhačky IDF zaměřovaly na zařízení v Sýrii, ze kterých systémy pro výrobu přesných a smrtících zbraní mají být přesunuty pod hlavičkou Íránu do rukou Hizbaláhu v Libanonu.” Manelis uvedl, že Izrael a Rusko mají systém na zabraňovaní eskalace konfliktů, který se v posledních letech mnohokrát ukázal být účinný, a že “tento systém se používá i dnes.”

Podle brigádního generála IDF už byly izraelské stíhačky v domovském vzdušném prostoru a syrská PVO tak pálila rakety de facto na Izrael

Na počáteční dotaz generálního štábu IDF a předsednictva vlády Manelis uvedl, že rozsáhlá a nepřesná protiletadlová palba ze strany syrských jednotek je hlavní příčinou sestřelu IL-20. “Když syrská armáda vypustila rakety, které narazily na ruské letadlo, letadla IAF už byla v izraelském vzdušném prostoru,” řekl v prohlášení Manelis a dodal, že IL-20 nebyl v oblasti operace přítomen během izraelského leteckého útoku. Také uvedl, že syrské protiletecké baterie vystřelily bez ohledu na to, aby se obtěžovaly zajistit,  jestli ve vzduchu nejsou žádná ruská letadla.”

Syrský zastaralý PVO systém S-200.

Z těchto citací a výroků izraelského generála vidíte postoj Izraele, natvrdo a bez mediálního zkreslení. Izrael ani na okamžik nepovažuje smrt 15 ruských vojáků za svoji vinu, nikde žádná omluva, nikde není spatřována vina izraelských pilotů, generál dokonce uvádí, že izraelské stíhačky v době vystřelení raket už byly v izraelském vzdušném prostoru. To ovšem odporuje tvrzení ruského generálního štábu. Na straně Izraele nedošlo k vyhození zodpovědných velitelů nebo pilotů, naopak Izrael si vyhrazuje právo na další bombardování Sýrie, další vzdušné údery proti syrské armádě, proti objektům na syrském území a s touto klauzulí dnes přiletěl do Moskvy velitel IAF Amikam Norkin [3] jako zástupce a emisar izraelského letectva. Rusové dostanou IFF kódy operačních jestřábů IAF a ruská letadla se jim budou muset vyhýbat ve vzdušném prostoru Sýrie, aby se incident neopakoval.

Izrael vytvoří s Ruskem společné JTAC centrum pro koordinace letových operací nad Sýrií

Pokud nad tím kroutíte hlavou, jak si tohle všechno může Izrael dovolovat a operovat ve vzdušném prostoru cizí svrchované země a Rusko si nedovolí na izraelská letadla vypálit ani jednu jedinou raketu, jak je možné, že izraelský generál veze do Moskvy místo omluvy kódy Friendly / Foe svých stíhaček, tak musí každému dojít, že to co tady vidíme a zažíváme, to není absurdní divadlo Járy Cimrmana, to je realita bizarního vztahu mezi Tel Avivem a Moskvou, kterou řídí židovské skupiny mocných zákulisních hráčů v politice, kteří využívají obrovského početního zastoupení ruských Židů v Izraeli a obráceně, velké zastoupení izraelských Židů v ruské politice a v Moskvě. Rusko se již v noci dohodlo s Izraelem na změnách ve vzdušném prostoru v Sýrii.

Ruské stíhačky na základně Hmeimím v Sýrii.

Izrael a Rusko otevřou společnou operační bojovou komunikační linku (JTAC), která bude provozována v angličtině a velení vzdušných operací IAF a ruské velení v Sýrii si budou přes JTAC vyměňovat informace, kde zrovna kdo plánuje vzdušné manévry. Syrská armáda do JTAC přístup mít nebude, uvedl Manelis dnes dopoledne pro izraelskou státní televizi. Na ruských médiích o dohodě zatím nevidím ani čárku a ani izraelská média o tomto neinformují. Ne, že by to bylo podstatné, takový systém už funguje v Sýrii mezi Ruskem a Izraelem 3 roky, ale dosud se systém používal jen jako požární hlásič, když někde hrozila eskalace.

Friend or Foe?

Nyní by se již mělo komunikovat aktivně na operační úrovni každý den. To zabrání dalším kolizím mezi IAF a ruským letectvem. Nezabrání a neukončí to však vzdušné akce IAF proti ruskému spojenci, proti syrské armádě. Ruský novinář Alexej Semjonov včera položil Vladimiru Putinovi provokativní otázku na tiskové konferenci, že kdo je tedy spojencem Ruska v Sýrii, Bašár Asad a jeho syrská armáda, anebo Izrael a izraelská IDF? A Vladimir Putin na to odpověděl, že Rusko bude spolupracovat se všemi partnery v Sýrii na urovnání konfliktu.

Nejen Turecko, USA a Izrael, ale řada dalších zemí působí v Sýrii.

Taková diplomatická odpověď sice pěkně zní, ale pouze potvrzuje to, o čem tady píšu v několika posledních článcích. Rusko se pokouší v Sýrii spolupracovat se Sýrií, Íránem, Tureckem a Izraelem, ale aby se nedostalo do války s některou ze stran, nemůže ruská armáda v Sýrii dělat vůbec nic, aby nebyla zatažena do krvavého konfliktu. A to ani ve chvíli, kdy umírají ruští vojáci, nebo ruští dobrovolníci. Izraeli nelze zabránit v jeho umanutém rozhodnutí útočit na Írán v Sýrii, takže Rusko se o to ani snažit nebude a jen sleduje, jak izraelská letadla bombardují objekty syrské armády, kde jsou prý íránské zbraně určené pro Hizbaláh. Rusko nezasahuje ani proti tureckému letectvu, které bombarduje pro změnu Kurdy na severu Sýrie.

Daň za politickou realitu v Sýrii?

Nezasahuje ani proti americkým letadlům na východě Sýrie. Rusové tak jsou v Sýrii čistě jako síla, která má stabilizovat pozici Bašára Asada, ale nemá za úkol osvobodit Sýrii od vlivu cizích mocností. A propuštění teroristů a jejich plánovaný odchod z Idlíbu zcela změní pozici Ruska v očích Asadovy vlády. V Idlíbu jsou totiž stovky Turků z tajné služby Turecka, stovky operátorů izraelského Mossadu, stovky operátorů americké CIA a tisíce džihádistů ze zakavkazských zemí, kteří se po odchodu z Idlíbu rozejdou z určité části domů, do Ruska, do bývalých sovětských republik, ale i do Evropy, jako uprchlíci. Je to daň za politickou realitu. Ta realita praví, že Rusovi není dovoleno zabíjet v Idlíbu teroristy, když jsou to ve skutečnosti občané Izraele, Turecka, USA, Velké Británie nebo Francie v roli operátorů tajných služeb a vojenských poradců.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News