C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Cílená likvidace systému

novarepublika.cz

Tito lidé jsou černí pasažéři. Když to tak půjde dál, společnost zkolabuje. Do toho masová imigrace a neštěstí je dokonáno… Profesor Keller nejen o tom, jak nás vykořisťují a likvidují západní firmy


Profesor Jan Keller

31.8.2018 ParlamentníListy
ROZHOVOR „Podstatné je, že pokud není daňově zohledněno, že bezdětní lidé se chovají jako černí pasažéři, a to nejen z hlediska penzijního systému, pak společnost dříve nebo později začne kolabovat. V té chvíli se vynoří zvláštní lidé a celé organizace, jež budou tvrdit, že jedinou záchranou je masová imigrace… A neštěstí je dokonáno,“ varuje europoslanec a profesor sociologie Jan Keller. 


Ekonom Thomas Piketty ve svém blogu na Le Monde píše, že lidé ze Západu, z Paříže, Berlína či Bruselu nechápou, že lidé z Česka či Polska projevují nedostatek vděku za dotace z EU. Upozorňuje, že ČR a Polsko to vidí jinak, protože investoři ze Západu tu vlastní zhruba čtvrtinu fixního kapitálu a více než polovinu, pokud jde o vlastnictví firem. Mezi lety 2010 až 2016 roční odliv zisku z ČR reprezentoval 7,6 procenta HDP, zatímco dotace z EU v tom samém období činily jen 1,9 procenta HDP. Analytička Lenka Zlámalová píše, že od nás za tu dobu odteklo na dividendách 2 252 miliard korun, zatímco dotace z EU byly 563 miliard korun. Jsme tak prý „krmelcem Evropy“ a jsme největším poraženým ze střední Evropy… Je tomu tak?

Je pravda, že na dotacích v podobě různých eurofondů dostáváme ročně více, než kolik do těchto fondů platíme. Z tohoto pohledu jsme skutečně čistými příjemci. Čistými plátci jsou země, jako jsou Německo anebo Francie. Jenom hodně naivní člověk by si však mohl myslet, že země, jejichž hlas má v EU de facto největší váhu, nás do Unie přibraly kvůli tomu, aby se s námi rozdělily o to, čeho mají více než my, a nastolily majetkovou rovnost mezi národy. Takhle kapitalismus nefunguje. Ve skutečnosti od nás odtéká mnohem více peněz, než kolik se k nám přerozděluje. Už mne ani nebaví neustále opakovat, že peníze od nás odtékají nejmocnějším finančním skupinám, zatímco peníze přicházející k nám jdou z kapes středních a nižších příjmových vrstev ze zemí, jako jsou Německo anebo Francie.

A co s tím můžeme dělat?

Co s tím můžeme dělat? Máme plnou svobodu s tím nesouhlasit. To je asi tak všechno. Změnit by se to dalo například tak, že by Evropská unie prosadila zásadu, že zisky musejí být bezezbytku zdaněny tam, kde vznikají. Také by musela postavit mimo zákon daňové ráje, omezit i další formy švindlování v přiznávání daní a tak dále. Něco takového Evropské unii ale ti skutečně mocní nedovolí. Kvůli tomu přece nevznikla. Organizace typu Kulatý stůl průmyslníků mají v rozhodování o těchto věcech více hlasů než celý Evropský parlament dohromady. Věnuji tomu několik kapitol v knížce Evropské rozpory ve světle migrace, která vyšla vloni. Představte si, že bankéři a bohatí rentiéři takové knížky snad vůbec nečtou. Aby si toho všimli, musel bych to asi vydat v podobě knížky šekové.

A není potřeba, aby byl v České republice silný český kapitál, aby čeští kapitalisté reinvestovali své zisky v ČR a měli zájem na tom, aby naše země vzkvétala?

Ano, to by bylo velice potřebné. Kdo ví, snad k tomu měli v 90. letech dokonce i příležitost. Skončilo to tak, že naše firmy, banky a velká část infrastruktury včetně té strategicky důležité přešla do cizích rukou. Detailní rozbor toho, jak se to stalo, nám dluží disciplína zvaná hospodářská kriminologie, nikoliv sociologové.

Co banky? Nejsme jen územím, kde mají skvělý „vejvar“, obrovské zisky, zatímco naše firmy si na úvěry moc nesáhnou a nemají za co investovat? Banky jsou v cizích rukou…

Odpověděl jste si sám. Velkou část z onoho symbolického desátku, který každoročně odvádíme, tvoří zisky dceřiných společností cizích bank. Dokonce to vypadá, že tím způsobem pomáháme tlumit dopady bankovní krize z roku 2008. Co by si bez nás velké finanční instituce počaly. Ani ony k nám nepřišly z charitativních důvodů. Rád bych ale upozornil, že pokud bychom vystoupili z Evropské unie, byli bychom sankcím vystaveni my, nikoliv ony finanční ústavy, které u nás tak zdatně rýžují.

Ekonom Tomáš Munzi se ve svém článku v MF Dnes ptá, „jak je možné, že statisticky naše ekonomika prosperuje, ale reálně jsme stále ta zoufale bohatá země chudých lidí, cen zboží jako na Západě a předražených nemovitostí? Kde jsou ty peníze a proč netečou lidem, ale spíše utíkají za hranice?“ On to vysvětluje tím, že ČNB manipuluje kurz měny. Jak byste to vysvětlil vy? A co proti tomu lze dělat?

To by stálo za pokus. ČNB by přestala na chvíli manipulovat kurzem měny a my bychom pak mohli spočítat, nakolik se proud bohatství, které od nás odtéká, zmírnil. Docela bych se vsadil, že rozdíl by nebyl nijak dramatický. Podobný pokus byl přece udělán s eurem. Slováci, kteří jsou vůči cizím bankám a koncernům v podobně podřízeném postavení jako my, zavedli euro, my jsme si ponechali korunu. Rozdíl v tom, kolik toho z našich zemí odtéká a jak málo k nám oproti tomu z různých eurofondů přichází, je zanedbatelný. Dokládá to i Thomas Piketty ve své analýze.

Proč Češi za stejnou práci otročí za xkrát menší mzdu než Němci, když u nás nejsou xkrát menší náklady? Co argument, že je u nás „nízká produktivita práce“? Jsme tedy líná „simulanten bande“? Nebo vyrábíme jen součástky a smetanu za přidanou hodnotu investičních celků slízne někdo jiný?

Druhá odpověď je správná. Ve vnitropodnikové dělbě práce velkých korporací nám bylo přiřknuto tak nevýhodné místo, že i když naši lidé pracují přinejmenším tak intenzivně jako zaměstnanci na západ od našich hranic, jejich podíl z výsledné ceny produktů je nízký. Je to podobné, jako kdyby jeden sedlák sklízel úrodu kombajnem navigovaným satelitem a druhý ji kosil kosou. Ten, který se nadře více, by si na hodinu určitě více nevydělal. Problém Evropské unie je v tom, že buď nemůže, anebo nechce výrazněji ovlivnit, kdo bude sklízet kosou a kdo bude mít žně přes satelit.

Jak lze tedy docílit toho, aby v ČR byly vyšší mzdy a byl zde silný český kapitál?

Odpověď je jednoduchá: Těžko. Nadnárodní kapitál nemá důvod připouštět si nějakou českou konkurenci a vyšší mzdy u nás by znamenaly nižší zisky těch, kdo kontrolují naši ekonomiku. Jak je k tomu chcete přemluvit, když mohou výrobu ze dne na den převést jinam? Muselo by se domluvit více států. Ale proč by to dělaly, když jeden může snižovat svoji nezaměstnanost a zvyšovat své příjmy tím, že nezaměstnanost zvedne a příjmy sníží v sousední zemi buďto skrze sociální dumping, anebo jako daňový ráj?

Co otázka našeho vymírání a rodin? Ivo Patta, jenž se dlouhodobě zabývá otázkou důchodové reformy a vlivu ekonomického systému na demografii, upozornil, že stát do roku 1992 vracel rodičům 50 procent nákladů na výchovu dětí v rodině. Ale od d 1. ledna 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí ze strany státu podle něj kleslo na 12,5 procenta, čili stát refunduje rodičům pouze osminu nákladů. Podle demografa Hiršla je jednou z důležitých věcí ….

(celý rozhovor najdete na Parlamentních listech ZDE)