C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Německé tajemství…

aeronet.cz

Tajemství německé BND: Kancléřský akt a status Německa jako vazalské země USA až do roku 2099! Jenom Rusko může osvobodit Berlín z tohoto otroctví a zastavit tak destrukci Německa! Z nepřítele se stává jediný spojenec, který může Německo zachránit před zhroucením a politickou implozí do mamutího Chalífátu! Taliban jede do Moskvy, chce podíl na vládě v Afghánistánu! Konec misí v Afghánistánu se přiblížil!

Vedoucí kolotoče

Tajemství německé BND: Kancléřský akt a status Německa jako vazalské země USA až do roku 2099! Jenom Rusko může osvobodit Berlín z tohoto otroctví a zastavit tak destrukci Německa! Z nepřítele se stává jediný spojenec, který může Německo zachránit před zhroucením a politickou implozí do mamutího Chalífátu! Taliban jede do Moskvy, chce podíl na vládě v Afghánistánu! Konec misí v Afghánistánu se přiblížil!

Nejvyšší důstojníci zpravodajských služeb jen zřídkakdy odhalují tajné nitky, které se táhnou politickým mechanismem uvnitř národa. A právě německý národ je po II. sv. válce ovládán jedním z nejpřísněji střežených tajných mechanismů, tzv. Kancléřským aktem, který nejlépe popisuje kniha “Německá karta” [1], kterou napsal Gerd-Helmut Komossa (Gerd-Helmut Komossa, Die deutsche Karte – Dres verdeckte Spiel der geheimen Dienste, Ares-Verlag, Graz 2007 – 230 S.) O tzv. Kancléřském aktu se toho píše mnoho v poslední době, takže je třeba si to trochu rozebrat. Kniha z roku 2007 vzbudila velmi palčivé otázky, protože autor se v ní odvolává na tzv. zdravé jádro německé národní identity, které Spojené státy a jeho spojenci po desetiletí úmyslně potlačují.

Kniha je zaměřena na rozpory mezi Spojenými státy a Německem, které jsou někdy velmi silné, ale nikdy se o nich veřejně nediskutuje. Kniha byla vydána v Rakousku v roce 2007 a její distribuce v Německu naráží na problémy i dnes. Přesto samotná skutečnost, že došlo k vydání knihy, naznačuje, že německá zpravodajská komunita je stále více nespokojenější s rolí vazalů Spojených států (to je definice, kterou používal v Evropě Zbigniew Brzezinski), tj. s rolí uloženou Západnímu Německu po druhé světové válce.

Německý vojenský kontráš odhalil pozadí tajné smlouvy mezi Německem a USA z roku 1949

Gerd-Helmut Komossa se narodil 11. listopadu 1924 v Olštýně v Polsku a zemřel právě letos, 26. dubna 2018 v německém Bonnu. Kniha odhaluje nepohodlnou pravdu o poválečných podmínkách diktovaných USA a jejich spojenci poraženému Německu, resp. jeho Západní části. Státní smlouva ze dne 21. května 1949, kterou tajná služba BND klasifikovala jako přísně tajnou, naznačuje brutální omezení státní suverenity Spolkové republiky Německo, která je ve smlouvě stanovena až do roku 2099. Tato omezení zahrnují ustanovení, že vítězná poválečná západní koalice (USA, Francie a Velká Británie) vykonává úplnou kontrolu nad německými masmédii a komunikacemi, že navíc každý spolkový kancléř má povinnost podepsat tzv. Kancléřský zákon (Kancléřský akt), a že veškeré zlaté rezervy Německa budou až do roku 2099 zadržovány vítěznými spojenci.

Ve skutečnosti všichni němečtí kancléři, včetně úřadující kancelářky Angela Merkelové, musí první zahraniční návštěvu po volbách v Německu podniknout nezbytně a nejprve do Spojených států, kde tento akt podepisují. Celé spektrum německých politických stran, včetně AfD, je dohlíženo zvláštním řídícím orgánem ve Washingtonu, tzv. Komisí pro zahraniční vztahy v Evropě, zatímco německá média, která musí mít licenci od USA a právě zmíněné komise, slouží jako sofistikovanější prostředek pro vymývání mozků daleko lépe než nacistický propagandistický stroj Josepha Goebbelse. Mezitím je německé území stále okupováno americkými vojsky.

Komossa prošel ruským zajetím a po návratu do NSR se vypracoval na šéfa německého vojenského kontra-zpravodajství

Tento děsivý obraz není fantazií nějakého levičáka, jsou to informace čerpané od vojáka, jenž shromáždil zkušenosti z několika klíčových etap vývoje evropské civilizace a zejména Německa. Penzionovaný generál Gerd-Helmut Komossa se účastnil druhé světové války a později studené války. S obrovským množstvím informací analyzuje v knize existující mechanismy globální politiky a podrobuje je kritice. Do Wehrmachtu vstoupil v roce 1943 jako dobrovolník, Komossa sloužil mj. na východní frontě. V období od května 1945 do dubna 1949 byl válečným zajatcem. V SSSR se seznámil s mnoha Rusy, kteří se zdáli být úplně jiný než byl obraz, který mu utvořila oficiální nacistická propaganda.

Od roku 1956 sloužil v německém Bundeswehru, který byl za určitých amerických podmínek nakonec obnoven na troskách a zbytcích Wehrmachtu, Luftwaffe a Kriegsmarine. Uvedená tajná smlouva připouští, že německá svrchovanost postačuje k tomu, aby Německo mělo pro právo budovat vojenské síly. Podle ústavy vojska Spolkové republiky Německo nesou výhradně obranné funkce. Západní koalice však sledovala jiné cíle. Potřebovala německou armádu, v nových uniformách, ale se stejnými dovednostmi jako měli nacističtí vojáci, dokonale bojující na zemi, na moři a ve vzduchu a odhodlaně dodržující rozkazy. Takový typ vojáka byl nezbytný nejen pro případné vojenské střety se sovětským blokem, ale také pro plnění globálních misí.

Nespokojenost v německé generalitě roste, Německo hledá cesty, jak se zbavit americké okupace

Západní koalice požadovala po NSR nejméně půl milionu německých vojáků. Kromě toho měla nově vybudovaná armáda nakupovat zbraně a materiál výhradně ze Spojených států. Během posledních dvou desetiletí se Washington snaží donutit Německo do vojenského partnerství v globalizované kontrole světového řádu podle řízení USA, tedy ke kontrole světa v systému Pax Americana. Bylo vyvinuto obrovské úsilí o to, aby se Německo zapojilo do operací v Somálsku a v Bosně, stejně jako v kampaních v Srbsku, v Iráku a v Afghánistánu, což ale přineslo opačný výsledek, vyvolalo to posun v přístupu v německých strategických kruzích.

Implicitní nespokojenost s americkou imperiální politikou a zásadní rozdíly v názorech na úlohu německého lidu v současných dějinách nakonec dosáhly kritického rozměru uvnitř německé armády. Od poloviny 90. let 20. století se tak postoj mnoha německých generálů vůči Spojeným státům, a významně i vůči NATO, podstatně změnil. Ačkoli většina německých důstojníků původně nebyla nakloněna politice proti Americe, mnoho z nich totiž studovalo ve Spojených státech, tak nyní prožívají zklamání a dokonce i znechucení washingtonskými politikami. Tito důstojníci si uvědomují, že hegemonistická politika USA je určena ke zničení socioekonomických systémů jednotlivých národů a celých regionů, včetně Německa, zatímco takzvaný Nový řád, který se Washington snaží v Evropě ukotvit, je jenom synonymem pro chaos.

Gerd-Helmut Komossa byl bývalým ředitelem MAD (Militärischer Abschirmdienst – vojenské kontrarozvědky) a byl často nazýván “vojákem s politickým myšlením”. V knize otevřeně vypovídá o zapojení Bundeswehru do zahraničních intervencí s odkazem na ústavní povinnosti armády. Mezitím Washington vyzývá Němce, aby bojovali v zahraničí po boku USA. Berlín, který se přiznal k tomu, že USA na něj vytváří nátlak, nakonec nasadil do Afghánistánu kontingent německých vojsk, poprvé od konce II. sv. války. Ale ani to nebylo pro šéfy NATO dostačující. Předchozí generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer obvinil Bundeswehr z nečinnosti ve vojenských operacích v regionu a trval na tom, že Německo musí “zvýšit pružnost” a rozšířit svou vojenskou misi do jižních oblastí Afghánistánu.

Pod americkou vlajkou budou umírat Němci, Češi, Poláci a další, ale jejich politici jim budou říkat, že umírají za svobodu. A přitom… umírají za americké zájmy (světový export opia z Afghánistánu), které s těmi německými nebo českými nemají nic společného

Ve své knize se Komossa řečnicky ptá, zda je přijatelné, když mladí Němci přijdou sloužit do národní armády jenom kvůli tomu, aby plnili zámořské vojenské cíle pro zájmy jiného národa (USA). To platí o všech evropských vazalských armádách, ve kterých slouží mladí vojáci, kteří do armád vstupuji s vědomím, že je dříve či později je čekají zahraniční mise v dalekých zemích po boku americké armády, v zemích tzv. “amerických sovětů”. Sovětizace NATO a americké armády je totiž zcela zjevným fenoménem toho, jakou úlohu mají vojska uvnitř NATO, tj. úlohu asistenčních sborů americké armádě po celém světě a tzv. kolektivní obrana NATO, o které tak zaníceně hovoří český generál Petr Pavel, je ve skutečnosti modelem armádních “sovětů”, tzn. neschopnost bránit svoji vlastní zemi, bez souhlasu velmoci, která alianci ovládá, ale schopnost pomáhat velmoci v jejích imperiálních operacích. NATO tak představuje paradoxně nikoliv alianční sbor kolektivní obrany, ale vojska amerických “sovětů”.

Mapa operací, která zahrnuje dnešní německé jednotky, daleko přesahuje evropský kontinent a nemá nic společného s německými národními zájmy. “Očekávají Němci něco takového od Bundeswehru? Chtěli by, aby jejich vojáci byli znovu označováni za vrahy?”, ptá se Komossa v knize. Spojené státy a jejich spojenci se však moc netrápí otázkou morálních problémů. Vzhledem k tomu, že tajná smlouva platí až do roku 2099, mají Němci povinnost jít a bojovat tam, kde jim Američané poručí. Německé publikum bude potřebovat určitý čas k tomu, aby šokující informace odhalené generálem Komossou dokázalo strávit.

Minimálně ti Němci, ke kterým se kniha, která se dočkala v roce 2014 druhého vydání, vůbec dostane. Nakonec však národ s tak velkou kulturní a historickou tradicí sotva bude souhlasit s tím, aby nadále toleroval americkou oprátku na krku po celá další desetiletí. Znamená to, že Německo pravděpodobně dosáhne úplné svrchovanosti, aniž by čekalo osmdesát let. Ale k dosažení svrchovanosti potřebuje pomoc od velmoci, od Ruska. Protože jen Rusko může Německu garantovat bezpečnost poté, co Berlín potají zruší Kancléřský akt a přestane naplňovat tajnou smlouvu. Bez pomoci Ruska nezíská Německo svobodu. To jsou paradoxy.

Americká okupace Německa skončí ve chvíli, kdy bude osvobozeno Ruskem, tentokrát ekonomickou cestou

Německo však nebude svobodné do té doby, dokud se na jeho území budou nacházet okupační americká vojska. Zatímco Sověti odešli ze Střední Evropy po roce 1989 a Britové a Francouzi mnohem dříve již v 60. letech minulého století, Američané si nadále drží svá okupační vojska v Evropě. A to nejen v Německu, ale i v Itálii, na což se tak trochu zapomíná. Proto si všimněte, že bez ohledu na to, jaká vláda nebo koalice v Německu vznikne, pokaždé vede první cesta do USA. Současná obchodní válka mezi EU a USA tak není ničím jiným než proxy-mechanismem konfrontace mezi Berlínem a Washingtonem. Rusko v tom bude hrát úlohu garanta německé bezpečnosti a ochránce před americkou agresí, která se pustí do cupování Německa, jakmile to neoconi v USA zjistí, že Německo bude chtít zrušit Kancléřský akt.

A toto cupování již začalo kauzou Dieselgate společnosti VW, cupování pokračuje Trumpovými sankcemi a cly na německé zboží. Čím více nevraživosti panuje mezi Berlínem a Washingtonem, tím lepší vztahy se budují mezi Berlínem a Moskvou. Pokud se Německo osvobodí, vznikne v Evropě nové mocenské ukotvení, bipolární svazek na ose Berlín – Moskva. A prvním krokem tohoto svazku bude odchod od amerického dolaru. Američtí neoconi udělají vše, aby tento scénář nikdy nenastal. Proto vidíme v EU snahy o rozbití EU a není náhodou, že země, které jsou největšími odpůrci migrace, jsou zároveň největšími vazaly a přáteli USA, viz. Polsko, ale skrze FED i Maďarsko.

Berlín a Moskva se tak mohou jednoho dne spojit, ale Evropská unie už nemusí mít dnešní podobu. Bude rozdrobená, na menší útvary, jedny budou pod kontrolou EU a Berlína, ty druhé budou pod kontrolou USA a Washingtonu. A z těchto zemí budou americké elity řídit diverzní a rozvratné operace nejen proti Rusku, ale i proti Berlínu, Německu a EU. “Američané nemají žádné přátele, mají jenom své zájmy, pro které jsou ochotni obětovat všechny své partnery… -Zbigniew Brzezinski.”

Taliban jede do Moskvy, Američané budou v Afghánistánu balit…. zůstanou jenom mrtví…

A na toto bychom měli upozornit všechny politiky, kteří dnes slepě hledají spásu v aliančních svazcích amerických ozbrojených sovětů, kteří v jedné chvíli dodávají partnerovi zbraně, aby o pár let později mu nasadili oprátku na krk, viz. dodávky amerických zbraní do Iráku z USA během irácko-íránské války a potom poprava Saddáma Husajna po invazi USA do Iráku v roce 2003. Češi nejsou výjimkou, v Afghánistánu umírají čeští vojáci kvůli tomu, aby nakonec vláda v Kábulu s Talibanem uzavřela příměří a nic se nezměnilo. Taliban kvůli tomu jede do Ruska na mírové rozhovory [2]. Američané tak brzy odejdou z Afghánistánu jako zpráskaní psi a Češi odejdou spolu s nimi. Zbudou jenom mrtví po americkém 17-letém dobrodružství. Taliban v Afghánistánu zůstane, získá podíl na moci a zmíněných 17 let vojenských operací a stovek miliard dolarů vyletí oknem. Proto, čím dříve ČR z tohoto cirkusového spolku NATO vystoupí, tím lépe.

Vážení čtenáři, pokud se vám líbí naše nepohodlné, necenzurované a faktograficky nekompromisní články, které označují a popisují fakta bez ideologického nátěru, přispějte prosím, podle svých aktuálních možností, do konce tohoto měsíce jakoukoliv finanční částkou na zachování provozu našeho serveru, a to na naší obvyklé darovací stránce zde. Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, BitCoinem anebo poštovní poukázkou na účet. Nezávislé a svobodné články nemohou vycházet bez Vaší podpory, protože nás sponzorují a financují pouze čtenáři jako jste Vy. Nemáme za sebou fondy, neziskovky, státní ani evropské dotace. Nemáme granty od zahraničních nadací, bez Vaší pomoci tento projekt nepřežije. Děkujeme všem, kteří již tento měsíc přispěli, moc si vážíme vaší podpory!

-VK-

Šéfredaktor AE News