C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Zopakuje se historie?

Informace, které zde uvádím, jsou většinou převzaty z jiných webů. Nemohu kontrolovat jejich správnost, a proto je nepředkládám jako ,,ověřenou a pravdivou informaci“, ale pouze jako materiál k vlastnímu přemýšlení. To, že je zde přetisknu, neznamená, že se vším souhlasím, mnohé mi jen připadá hodno přečtení a přemýšlení. Je tedy na každém čtenáři, aby si sám zhodnotil, co může a nemůže odpovídat realitě. Vezme-li čtenář informace jen jako impulz k vlastnímu přemýšlení, srovnávání, tedy vlastní činnosti, pak mu to nemůže ublížit, ani jej to někam svést…-ZF-

aeronet.cz

America first, krach 1929 a poté válka, plán evropské říše s Německem v čele, německá armáda táhnoucí na Rusko a Rusko jako strašák světa, proti kterému je nutné zasáhnout, to všechno už tu bylo. Zopakuje se historie?

Pozorovatelka

America first, krach 1929 a poté válka, plán evropské říše s Německem v čele, německá armáda táhnoucí na Rusko a Rusko jako strašák světa, proti kterému je nutné zasáhnout, to všechno už tu bylo. Zopakuje se historie?

SSSR, Svaz sovětských socialistických republik, existoval od roku 1922 do roku do roku 1991. Jeho rozloha činila cca 22 milionů km2 a počet obyvatel cca 294 milionů. Po rozpadu SSSR vzniklo Rusko, oficiálně Ruská federace, jehož rozloha činí cca 17 milionů km2 a počet obyvatel cca 144 milionů.

Podle oficiální historie Rusko existuje nějakých tisíc let a po celý tento čas muselo vždy čelit útokům, které měly jediný účel: zlikvidovat ruský národ a přivlastnit si ruské území s jeho zdroji, které dosud zabírá, cca jednu šestinu planety. Rusko proto čelilo útokům Švédů, Poláků, Osmanů, Napoleona, Hitlera a vždy tak, že úspěšně (americký dokument z roku 1943 “Proč ten věčný boj o Rusko”).

Zcela novou formou útoku se stala Velká říjnová revoluce v roce 1917, kdy proti Rusku byla použita zbraň “Lenin a marxismus”, což znamenalo, že Rusko bylo bez použití jakékoliv cizí armády rozloženo zevnitř. Když Lenin zemřel a do čela Ruska se postavil Stalin, v Rusku skončil vliv marxismu a s ním i vliv cizích rozkladných sil, nasazených dovnitř Ruska (a vedených především Trockým, který po vyhnání z Ruska založil až v exilu IV. internacionálu). Stalin začal být označován za zrádce revoluce poté, co odmítl marxismus co by “permanentní revoluci”, tzn. revoluci, která se bude z Ruska šířit do dalších zemí tak dlouho, dokud nebudou odstraněny všechny hranice a všechny národy sjednoceny v jeden celosvětový národ tak, jak to žádala Internacionála.

Stalin si z marxismu vzal myšlenku ekonomickou (znárodnění výrobních prostředků, plánovité hospodářství), ale v dalším se marxistické ideologii vzepřel. A protože Stalin Rusku velel (Rusko chránil) pevnou rukou , nezbylo mocným světa, než z bolševismu a stalinismu udělat strašáka, proti kterému je nutné se bránit, což přeloženo znamená, že když to nevyšlo ani Romanovci a jejich vyvražděním a Leninem (hlavní zbraní Německa té doby) zevnitř, je třeba to opětovně udělat nějakou armádou zvenčí.

A tak od 30. let Evropou rezonuje myšlenka ruské hrozby a první světovou válkou pokořené a zničené Německo velmi slyší na ambice stát se novou vůdčí silou Evropy, výsledek však je stejný, jako o sto let dříve, když na podobné ambice slyšela Francie. Pár kilometrů před Moskvou končí Hitler stejně, jako jeho předchůdce Napoleon. Avšak to hlavní, co Hitlerem stejně jako Napoleonem i Leninem nevyšlo, je plán o vytvoření velké evropské až euroasijské říše, která bude zahrnovat i Rusko, naopak mocní museli tolerovat, že polovině Evropy dokonce vládne Rusko (a s odstupem  času můžeme říct, že ruská, ne-marxistická, představa globalizace) .

Okolnosti se změnily až po smrti Stalina a příchodu Chruščova, naplno však rozložení Ruska – opět bez války na způsob Lenina a jeho revoluce – přišlo až s nástupem Gorbačova. Výsledkem je Rusko o několik milionů km2 menší a o několik milionů obyvatel chudší. A kdo by si myslel, že tohle má být taková konečná podoba Ruska, které už nic nehrozí, ten se mýlí. Zájem o ovládnutí ruských zdrojů s tím, že nejdříve musí být zlikvidován ruský národ (slovy Marxe: “ta vzpupná slovanská verbež”) nikam nezmizel a za tím účelem existuje plán SSSR 2:0. Ten je o tom, že Rusko se má zmenšit ještě více, než po rozpadu SSSR (resp. se má dále zmenšovat tak, aby jednou jako země ruského národa zcela zmizelo).

Než však bude plán SSSR 2:0 realizován (a v tom má hlavní roli sehrát Komunistická strana Ruska), na přechodnou dobu mocní světa potřebují Rusko stabilní a silné. Ta přechodná doba je totiž o tom, že potřebují centrum světové moci přestěhovat ze Západu na Východ, k čemuž od 70. let do čela vyzvedávají Čínu (a Írán) a současně pracují na rozkladu USA (a Evropy). A protože Východ na svou novou roli ještě není připraven a Západ se převáděním na novou pozici ocitne v chaosu, jediným stabilizujícím a opěrným bodem v celém tom globálním procesu (globální perestrojce) je Rusko.

Proto má Rusko, obzvláště pak osobnost Putina, ochranu, přes kterou žádné pokusy o obzvláště vnitřní destabilizaci Ruska neprocházejí a neprojdou. Co je ale podstatné, ten plán “SSSR 2:0” nikam nezmizel! Že Putin to velmi dobře ví, to by bylo na jiný článek, já jsem tohle všechno na úvod ale musela popsat, aby bylo správně pochopeno to, o čem budu psát dál, tedy to, o čem tento článek ve skutečnosti je. A ten je o tom, že tažení na Rusko nikam nezmizelo a že historie se opakuje. A v naší době především historie 30. let minulého století a to tak, že takřka jako přes kopírák.

Velké a silné Německo s vlastní armádou – základ nové Evropské říše

Kdysi dávno jsem četla článek o tom, jak vznikala skupina Bilderberg. V něm mě ale nejvíce zaujala informace, že už v roce 1944, když se vědělo, že ani s Hitlerem to v Rusku nevyšlo, vznikl plán, že se počká nějakých 50 let, nutných k tomu, aby se zapomnělo na zvěrstva fašismu a že potom bude vytvořeno nové silné Německo a že celý proces, který nevyšel s Hitlerem, se zopakuje.

Hitler, Roosevelt, Churchill, Stalin

A když v roce 1989, tzn. za 50 let od začátku války, padla Berlínská zeď, co se stalo jako první věc? Hned začal proces znovusjednocení Německa, završený 3. října 1990. Následně se rozpadl SSSR a s ním RVHP i Varšavská smlouva, zatímco země východní Evropy vstupovaly do EU a NATO stejně, jako bývalé postsovětské republiky. A rozšiřování EU a NATO směrem na Východ pokračuje až do současných dnů tak, že NATO Rusko na jeho vlastních hranicích doslova obkličuje.

S nástupem D. Trumpa se čekalo, že tento proces skončí – nemělo to přece logiku: vždyť D. Trump kromě toho, že hlásal změnu amerických vztahů s Ruskem ve směru k přátelství, jako jednu z hlavních myšlenek hned po volbách sdělil, že NATO je jednak zastaralé a že dále Spojené státy už nebudou Evropu chránit, jelikož ta do NATO finančně přispívá nedostatečně. A přesto pořád dál a dál vidíme další americké základny NATO a další a další přijímání nových členů NATO – vše především na hranicích Ruska. S nástupem D. Trumpa tedy změna nepřišla, ale než to vysvětlím, odbočím k jiné změně.

Bez Brexitu by nebylo silného Německa, bez Trumpa by nebylo “America first”

Americké volby proběhly na podzim 2016, ještě předtím, v červnu 2016, došlo v Británii k Brexitu. Mnozí věří, že v obou případech šlo o výsledek spontánního hlasování občanů, já si trvám na názoru, že šlo o dva předem velmi důkladně připravené výsledky hlasování (v případě amerických voleb šlo o práci Cambridge Analytica, v případě Brexitu o práci N. Farage). Tak či tak oba tyto výsledky přinesly jednu zásadní společnou věc: oddělení atlantické strany světa od Evropy.

Rozdíl je jen v tom, že v případě Brexitu je okamžitým jasným faktem to, že o příští vůdčí roli v Evropě se má rozhodnout mezi Francií a Německem, zatímco v případě D. Trumpa jde o úkol, jak v Evropě ukončit i vliv Spojených států. A na tomto úkolu D. Trump zapracoval hned po svém zvolení tím, že zrušil dohodu TTIP a nedávno tento úkol završil (téměř završil,ale k tomu se dostanu později), že odstoupil od jaderné dohody s Íránem, ve které Evropa bude pokračovat bez ohledu na USA.

Tuto část lze shrnout tím, že atlantická strana světa je Brexitem a kroky D. Trumpa již izolována od dění v Evropě, to další, co je třeba rozhodnout, je bod, jestli hlavní slovo bude mít Francie nebo Německo. Tady se ale dostáváme k tomu, že Francie a Německo jsou historicky dvě země, které jsou střídavě využívány k tažení na Rusko – tu přes Napoleona, tu přes Hitlera, ale vždy tak, aby atlantická strana světa zůstala mimo válečné dění. A protože atlantická strana už opět mimo dění je, zbývá volba “Francie nebo Německo?”

Tady ale je třeba zdůraznit ještě jinou věc – Francie není totéž, co Německo, Francie je totiž takovým předmostím (mostem?) mezi atlantickou a evropskou stranou světa. Proto je její role o tom, že tu funguje jako spojenec Ruska proti Německu (tuto roli měla plnit M. Le Pen), tu jako spojenec Německa proti Rusku (tuto roli má nově plnit E. Macron) – viz Systém globální vlády oligarchů  . Myslím, že mocní světa prozatím sami nevědí, kterou stranu proti Rusku nově použít, ale že nejen vzhledem k tomu, že Macron vůbec nic nepochopil a jako kádr Globalistů je proto na odpis, tak i vzhledem k dávnému plánu o tom, že se “počká padesát let a pak opět bude vytvořeno velké Německo”, že v hlavní roli dalšího tažení na Rusko má být opět Německo.

A tady se můžu vrátit k výše zmiňované řeči D. Trumpa o NATO: “… že NATO je jednak zastaralé a že Spojené státy už nebudou Evropu chránit, jelikož ta do NATO finančně přispívá nedostatečně”. A když EU nedávno otevřela své nové sídlo v Bruselu a Merkelová tam měla hlavní slovo hned vedle Stoltenberga a když NATO současně oznámilo, že nově bude mít dvě velitelství – jedno v USA a jedno v Evropě, pak nebyla řeč o ničem jiném, než o tom, že je jen otázkou času, kdy evropská část NATO spadne pod vliv Německa

A když k tomu přidáme, že “Německo vzhledem ke svému hospodářskému, politickému a vojenskému významu má povinnost „aktivně se podílet na utváření světového řádu“ a že “Německo převezme větší zodpovědnost v rámci Severoatlantické aliance a zasadí se o posílení jejího evropského pilíře  a dále, že“Nový strategický plán německé armády také počítá s tím, že by se jejími členy mohli stát i cizinci”, tak nemůže překvapovat, že i český maistream píše o tom, že “Německo potichu buduje evropskou armádu pod vlastním velením a její součástí jsou i čeští vojáci”.

A k tomu už zbývá jen zopakovat, že je jen otázkou času, kdy to, co D. Trump na adresu NATO sděluje nejen ve smyslu, že NATO je zastaralé, ale i ve smyslu, že Evropa se má o svou bezpečnost starat samá, dostane tu reálnou podobu, že NATO se rozdělí na dvě části. A kdy realita nabere i tu podobu, že všechny dosud vytvářené základny NATO na evropském území (a obzvláště na hranicích s Ruskem) spadnou pod německé velení, zatímco Spojené státy uplatní izolační politiku podle hesla D. Trumpa “Amerika the first”.

Velká Británie nechce být součástí Jednotné evropské armády

Jenže co nám z této politiky ve skutečnosti plyne? Velká Británie chtěla Brexit m.j. proto, že odmítala být součástí plánované Jednotné evropské armády. Což ale můžeme číst tak, že jestliže hlavním účelem Jednotné evropské armády je opětovné tažení na Rusko pod vedením Německa, Británie se toho nemíní účastnit. A to není nic překvapivého, protože atlantická strana světa do vojenské konfrontace s Ruskem nikdy nevstoupila a s Ruskem vždy bojovala tak, že za ní tento boj sváděla Evropa, obzvláště pak východní, a to vždy tak, že tomu velela Francie  (Napoleon) nebo Německo (Hitler). A když se tak stalo naposledy, atlantická strana světa, Británie, jen dirigovala Mnichovskou dohodu tak, že i Francie zradila své tehdejší spojence (Rusko a Československo) jen proto, aby společně s Británií podpořila Hitlera (a tedy se z původně “jako” ruského spojence stala spojencem Německa proti Rusku).

Na Mnichovském diktátu můžeme naplno vidět, jak je proti Rusku střídavě používána tu Francie, tu Německo a země východní Evropy k tomu, zatímco atlantická strana světa chce zůstávat jen přihlížejícím hráčem v ústraní. Že se to za Hitlera zvrhlo a Hitler vpadl i do Británie,která věřila, že Hitler tohle neudělá především proto, aby si šetřil síly na plán Barbarossa, to už je o něčem jiném a sice o tom, že Británie se musela z pasivního účastníka války změnit v účastníka aktivního. To ale nic nemění na tom, že to v plánu neměla stejně, jako za tažení Napoleona, na kterém jen vydělávala.

Hlavní postavy 2. světové války – a nezapomeňme, že Japonsko a Itálie byly spojenci Německa 

Pokud tedy jde o Brexit, tak jeho hlavním výsledkem je, že Británie se distancovala od Evropy s tím, že nechce být součástí Jednotné evropské armády a s tím, že vůdčí roli v Evropě předává Německu. A když v tom budeme hledat analogii k 30.létům, tak Británie posvětila německé zájmy v Evropě stejně, jako Mnichovskou dohodou posvětila německé zájmy Hitlera. Ale co Spojené státy?

Když budeme i tady odpověď na kroky D. Trumpa hledat v 30. letech, dojdeme k tomu, že v letech 1933-1945 byl americkým prezidentem F. D. Roosevelt. Toto sdělení toho moc neříká, když se ale podíváme, jaké bylo hlavní heslo Roosevelta, vypadá to úplně jinak. To heslo totiž znělo “America first”

America first – zdroj obrázku zde.

A když se budeme ptát,o čem to heslo Roosevelta tehdy bylo, tak dojdeme k tomu, že o izolaci Spojených států od veškerého dění ve světě, v Evropě obzvláště. Jenže v té době už mělo v Evropě hlavní slovo hitlerovské Německo a jak se k tomu stavěla tehdejší Amerika, to možná dokumentuje tento obrázek z roku 1939 z Madison Square Garden:

“America first” – americká izolace anebo jen atlantické čekání, jak se Hitlerovi bude v Rusku dařit? 

Pointa tehdejšího amerického hesla “America first” byla o tom, že Spojené státy zůstanou ke všemu světovému dění neutrální, že tedy zůstanou v izolaci a ničeho vnějšího si nebudou všímat – tedy si nebudou všímat ani toho, co v Evropě dělá Německo.

Pointa vyšší úrovně pak je v tom, že společně s Británií měl atlantický svět jen přihlížet tomu,jak se Evropa pere s Ruskem mimo atlantické území (nemluvě o atlantické podpoře obou stran konfliktu) a že atlantický svět měl zasáhnout až tehdy, když se ukáže, že Německo je v Rusku úspěšné.

A když došlo v červnu 1941 k německému napadení Ruska, hned v prosinci téhož roku Spojené státy celou svou izolaci porušily a do války vstoupily po japonském útoku na Pearl Harbor. Jenže tomuto japonskému útoku předcházelo zmrazení japonských účtů v USA a embargo na dodávky ropy a dalšího strategického materiálu do Japonska z července 1941. 

Takže co? Na jedné straně tady máme Rooseveltovo “America first”, tzn., ať si Evropa poradí sama, nás se to netýká, a na druhé straně vstup USA do války poté, co na Japonsko uvalily sankce a embarga. A tady se dostáváme k další analogii dnešních USA s 30.lety.

V roce 1929 v USA vznikla ekonomická krize takových rozměrů, že zasáhla nejen Spojené státy, ale celý svět a která je s odstupem času považována za hlavní příčinu 2. světové války. Některé zdroje uvádějí, že příčinou tohoto historického krachu na newyorské burze byl americký izolacionismus, jiné uvádějí, že americký izolacionismus vznikl až v reakci na tento krach. Nejsem odborník na ekonomiku, ale Trumpovo zavádění amerických cel na ocel a hliník nejen z Číny, ale od 1. června už i z Evropy, i mainstreamova média srovnávají s rokem 1930.

a hovoří o tom, že politika D. Trumpa je čirým protekcionismem ,ba co víc, hovoří o tom, že “Amerika na prvním místě” znamená, že na druhém místě je globální konflikt.

A že je situace vážná, to potvrzuje Otevřený dopis D. Trumpovi, který jej varuje před kroky, jaké Spojené státy učinily v 30. letech tzv. Smoot–Hawley Tariff actem .

Vede D. Trump cíleně politiku likvidace dolaru a tím politiku konce dominantní role USA ve světě?

K části, která je o opakování 30.let v USA přes krach 1929 a dále politikou izolacionismu a protekcionismu musím udělat malou odbočku. Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky a toto moudro bych teď použila v té souvislosti, že zatímco krach 1929 byl o tom, že následná válka přispěla k záchraně a posílení dolaru, nyní má jít o to, že politika izolacionismu a protekcionismu má dolar zcela zničit. A zničit proto, že Spojené státy jako světový hegemon už nejsou žádoucí. A proto odepisování jejich vlivu vidíme už na všech frontách a k tomu, že D. Trump plní tuto nevděčnou roli “amerického Gorbačova” vkládám video, na které jsem nedávno narazila u článku s nadpisem: “Celý svět bude už brzy velmi nenávidět Spojené státy” (a kdo rozumí anglicky, ten si v něm může poslechnout D. Trumpa):

“Zabíjíte dolar”, varují Rothschildové Trumpa, “Svět stojí před hospodářskou krizí, jakou ve své historii nezažil”, varuje Putin

Zaváděním cel vůči Číně, Evropě a dalším zemím D. Trump naplno spustil obchodní válku, která už sama o sobě může znamenat ekonomickou krizi, kromě toho tady ale ještě jsou americké sankce vůči Rusku, Íránu a dalším zemím. Vzpomněla jsem si na článek s videem už z roku 2014 “Americké sankce mohou potopit dolar” , ve kterém už tehdy přišlo z USA varování, že čím více zemím bude zakazováno používat americký dolar, tím větší je předpoklad, že se tyto země proti dolaru spojí a začnou obchodovat v jiné měně. Od zprávy uplynuly cca 4 roky a doba se v tomto smyslu velmi změnila  – Írán přestal dolar používat hned v roce 2015 (po uzavření jaderné dohody), Rusko a Čína postupně rovněž stále více přecházejí na obchodování v eurech, ale především v rublech a juanech. Dlouhá léta bylo za vrchol amerických sankcí považováno odpojení Ruska od systému SWIFT, letos však Rusko přišlo s vlastním systémem: Rusko Západu – Můžete nás od SWIFT odpojit.

A když britský The Economist přinesl článek, adresovaný Trumpovi: Zabíjíte dolar, tak je to opět o amerických sankcích, se kterými Trump jako by roztrhl pytel. Když k tomu čteme, že další navýšení úrokových sazeb FED přinese chaos a finanční katastrofu a když k tomu i Putin na nedávném Petrohradském fóru prohlásil, že svět stojí před hospodářskou krizí, jakou ve své historii nezažil, tak to vše můžeme vnímat jako různá oznámení o tom, že krach, podobný tomu z roku 1929, se nejen může zopakovat, ale dokonce může mít ještě tvrdší následky.

A mým pohledem D. Trump politikou cel a zaváděním sankcí účelově dělá všechno proto, aby se tak stalo. A je to logické – D. Trump má provést Spojené státy jejich perestrojkou, která je nutnou součástí perestrojky světa.A protože ta je o tom, že má skončit dominance USA, tak bez likvidace dolaru co by světové měny to nepůjde. A poté, co bylo zlikvidováno krytí amerického dolaru (Blízký východ a přístup k ropě), zákonitě musí následovat likvidace dolaru z pozice světové měny.

Myslím, že pro svět to nemusí být bolestné, protože právě za tím účelem bylo jako přechodný prostředek zavedeno euro, ale že bolestné to bude pro Spojené státy, zvyklé žít už jen z dominantní pozice jejich dolaru.

Ale teď už konečně k pointě celého článku.

America first, krach 1929 a poté válka, plán evropské říše s Německem v čele, německá armáda táhnoucí na Rusko a Rusko jako strašák světa, proti kterému je nutné zasáhnout, to všechno už tu bylo. Zopakuje se historie?

Z popsaného plyne, že “America the first” není heslem D. Trumpa, ale je velmi starým heslem z 30. – 40. let dvacátého století. A z popsaného dále plyne, že D. Trumpem opětovně zaváděný izolacionismus a protecionismus USA rovněž není ničím novým, ale je opět o opakování toho, co existovalo už ve 30. letech. Stejně tak není ničím novým budování evropské armády, které opětovně bude velet Německo. A už vůbec není ničím novým to, že Evropa má opět táhnout na Rusko – ovšem opět tak, že atlantická strana světa bude “jako” v izolaci…

Ale přece jen “Dvakrát do stejné řeky nevstoupíš” a Spojené státy už nebudou tím, co bývaly. Zavedením cel na ocel a hliník nejen vůči Číně, ale nově i vůči Evropě, D. Trump nejen vrazil úplně finální klín mezi atlantickou stranu světa a Evropu, ale jako člověk Globalistů velmi pomáhá tomu, aby si i Spojené státy prošly perestrojkou, obdobnou té z doby Gorbačova v Rusku. V tomto smyslu dle mého Spojené státy čekají velmi těžké časy a dovolím si tipovat, že jestliže dosud dvě hlavní krize na Wall Street (1907 a 1929) proběhly vždy 24. října a třetí krach proběhl sice 19., ale rovněž v říjnu (a že neměl velké důsledky, to jen díky tomu, že se udál v roce 1987 a tedy se zachránil pádem komunismu a novými trhy ve východní Evropě), tak že i letos k něčemu podobnému dojde opět v říjnu.

A tím se dostáváme k další části toho, co jsem v souvislosti s 30.lety minulého století napsala. Dva krachy na newyorské burze skončily tak, že po nich přišla nejdříve první a pak druhá světová válka. A otázka zní – jestliže přijde další podobný krach, povede i ten ke světové válce, tentokrát třetí světové?

Za sebe si myslím, že ne, protože takové války se bojí i ti, kteří chtějí světu velet místo Boha.

V čem ovšem mám z analogie s 30. lety a tedy s “America first” obavy, to je NATO, základny NATO na hranicích Ruska a opětovně silné Německo s armádou, která bude vést celou Evropu opět tím směrem, který nikdy neskončil – k tažení na Rusko a na ruské zdroje.

A proto mám obavy i z Trumpova “Amerika first”, protože v analogii s dobou Roosevelta a Minichova to není o ničem jiném, než o tom, že atlantická strana světa (Británie a USA) bude “jako” v  izolaci opět čekat, jak si Evropa s Německem v čele (a se základnami NATO na ruských hranicích, kterým mezitím už bude velet Německo) i nově povede v Rusku!  A jak do takového soupeření atlantická strana světa opět vstoupí až jako “neutrální” síla…. Ale hlavní boj opět povede Evropa, která se ale také stane hlavním terčem ruské reakce, zatímco atlantická strana žije v představě, že jí se válka s Ruskem opět nebude týkat….

A tady už jen připomenu jinou větu z úvodu:”… za tím účelem existuje plán SSSR 2:0. Ten je o tom, že Rusko se má zmenšit ještě více, než po rozpadu SSSR (resp. se má dále zmenšovat tak, aby jednou jako země ruského národa zcela zmizelo).” A k ní dodám, že základny NATO na ruských hranicích (a do budoucna pod velením Německa),   vůbec nemusí být o dalším celosvětovém válečném konfliktu, ale “jen” o dalším zmenšování Ruska nějakými lokálními konflikty…

A když jsem nedávno psala, že dvě v jeden den dokola omílané zprávy o tom, že D. Trump uvalil cla i na Evropu a že Česko schválilo vojenské mise i do Pobaltí, spolu velmi souvisí, měla jsem na mysli právě to, že ekonomický krach 1929 skončil Hitlerem a německým tažením na Rusko.Tak to je taková hlavní analogie s 30. lety, která věřím, že se nezopakuje, s ní ale souvisí ještě jiná analogie, a to je téma antisemitismu, ale to by už opravdu bylo na další článek.

Tento ale uzavřu nedávnou větou Putina: “Jako Rus nestojím o svět, ve kterém Rusko nemá existovat”. V jednom ze svých pořadů Pjakin řekl, že naprosto každý má možnost zasáhnout do politického dění, a to tím, že dění porozumí natolik, že se stane nepostradatelným a nenahraditelným. Dle mého tím Pjakin popsal schopnosti i následnou roli Putina, která je o tom, že Putin moc dobře ví, jaké jsou plány s Ruskem, ale protože je člověkem, bez kterého si Globalisté se světem neporadí, stal se pro ně nenahraditelnou personou par excelence. Což znamená, že Putin žádné provázky marionetty nemá, ale naopak je může spolu s Globalisty nasazovat jiným. A že tak činí především v zájmech Ruska a v zájmech Člověčenství, k tomu jsem zatím nenarazila na nic, v čem bych o Putinovi pochybovala.

-Pozorovatelka-  04.06.2018