C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Jak si zamilovat válku

Informace, které zde uvádím, jsou většinou převzaty z jiných webů. Nemohu kontrolovat jejich správnost, a proto je nepředkládám jako ,,ověřenou a pravdivou informaci“, ale pouze jako materiál k vlastnímu přemýšlení. To, že je zde přetisknu, neznamená, že se vším souhlasím, mnohé mi jen připadá hodno přečtení a přemýšlení. Je tedy na každém čtenáři, aby si sám zhodnotil, co může a nemůže odpovídat realitě. Vezme-li čtenář informace jen jako impulz k vlastnímu přemýšlení, srovnávání, tedy vlastní činnosti, pak mu to nemůže ublížit, ani jej to někam svést…-ZF-


novarepublika.cz

Jak začít a (ne)vyhrát 3. světovou válku? (Metoda Overtonova okna aneb jak prosadit neprosaditelné)


Jaromír Bradávka
13. 4. 2018   Rukojmí
Svět před 3. světovou válkou: „Bůh svět stvořil, Mojžíš mu dal zákony, Ježíš svědomí, Marx vědomí a Einstein zjistil, že vše je relativní.“ Svět po 3. světové válce: „Je tu někdo?“


Existuje postup (metoda, technika, technologie) manipulace s informacemi a s veřejným míněním, který dokáže prosadit a realizovat jevy a skutečnosti, které lidé (společnost) nechtějí, odmítají, považují za nepřípustné nebo nereálné. Jmenuje se metoda Overtonova okna (podle amerického sociologa Josepha Overtona, který ji definoval a podrobně popsal) a v minulosti již byla několikrát úspěšně použita. V současné době se objevují signály, že s její pomocí se začíná vytvářet informační pole pro změnu vnímání společnosti ohledně přípustnosti omezené jaderné války, případně vítězné 3. světové války

Třetí světová válka je už řadu desetiletí zmiňována jako konec civilizace, jaderný armagedon, nemyslitelná, nepřijatelná.

Opravdu to stále platí? V současné době sílí mezinárodní napětí, eskalují konflikty v Sýrii, Iráku, na Ukrajině, objevují se různé provokace a akce pod falešnou vlajkou a další excesy, včetně vystupování a projevů v Radě bezpečnosti OSN, v NATO i v Evropské komisi, a zejména nenápadné úvahy nejvyšších neokonzervativních kruhů v USA začínají toto tvrzení zpochybňovat a pokládat je za překonané. Podle nich lze omezený jaderný konflikt nejen ustát, ale i vyhrát!

Koneckonců – máme svobodu slova, tak proč bychom nemohli diskutovat právě o 3. světové válce?

Zatím není možno ji propagovat přímo a veřejně, protože společnost se postaví proti. Tato situace znamená, že problém legální diskuze o vzniku 3. světové války se nachází v nulovém stadiu „okna možností“ a podle Overtonovy teorie ji lze označit za „nemyslitelnou“. Nicméně právě uvedené úvahy jistých osob v nejvyšších patrech řízení světa nás posouvají kupředu.

Fáze 1 – nepřijatelné, ale mluvme o tom.

Téma 3. světové války je ve společnosti zatím ještě zcela nepřijatelné. Uvažovat na toto téma není žádoucí ani v médiích, ani ve slušné společnosti. Zatím je to jev nemyslitelný, absurdní a zakázaný. Abychom jej uvedli do první fáze, je nutné přesunout téma 3. světové války z oblasti nepřijatelného do oblasti radikálního.

Skupinám pečlivě vybraných odborníků je dovoleno studovat a vědecky zkoumat archivy, paměti, vojenské i civilní dokumenty z předchozích válek, přičemž v rámci liberalismu názorů neexistují zakázaná témata. Naskytne-li se možnost, svolá se odborné sympozium na téma „chyby slavných vojevůdců, které ovlivnily historii“ , „vznik, průběh a ukončení válečného konfliktu“ nebo „úloha zástupných armád v moderní válce“. A na něm se bude diskutovat o všech aspektech tohoto tématu, o všech možnostech, jak válku řídit a ukončit s minimálními vlastními ztrátami, budou uskutečněny pokusy modelovat průběh války z vědeckých úhlů pohledu. Tím dostaneme o průběhu a řízení války hodnověrné informace.

Fáze 2 – desakralizace

Overtonovo okno se posunulo. Po vědeckém přezkoumání pozic se zřetelně ukázalo, že o 3. světové válce lze na vědecké úrovni seriózně a bez emocí diskutovat. Tím je zajištěn posun od absolutně negativního postoje společnosti ke vztahu sice radikálnímu, ale přesto pozitivnějšímu.

Současně s touto pseudovědeckou debatou se musí bezpodmínečně objevit nějaké „společenství válečníků“, třeba válečných veteránů, kteří prošli několika válečnými misemi a jsou se svým působením v nich spokojeni – vždyť „bojovali u Kábulu za Prahu“. Nevadí, bude-li taková skupina (více skupin) aktivní zpočátku pouze na internetu, neboť takových hrdinů si lidé i média dříve nebo později všimnou a začnou se na ně odvolávat v rozbíhajících se diskuzích. Vzniká tak další možnost vyjádření kladného postoje k zahájení války a konečnému vítězství.

Zadruhé jsou tito veteráni, ale i jejich nadřízení, kteří je podpoří odbornými posudky, potřební k vytvoření obrazu radikální hrozby jako: „pokud nezačneme preventivní válku my, začne ji protivník“ a „nejlepší obrana je útok“. Oproti jiným strašákům budou stát v čele „boje za svobodu a demokracii“ a „obrany proti rozpínavému agresorovi“.

Začnou se publikovat příběhy veteránů o tom, co prožili, jak slavně vítězili, co dělají dnes a vědecké zdůvodnění jejich úspěchů.

Výsledkem dalšího posunu Overtonova okna je uvedení nepřijatelného tématu do oběhu. Téma se odtabuizovalo a jednoznačnost problému byla zpochybněna.

Fáze 3 – nahrazení původního výrazu eufemismem a vytvoření podpůrného precedentu

V následujícím kroku se okno posunuje dále a téma 3. světové války se přesunuje z radikální oblasti vyhrazené „vyvoleným“, kteří už boj prožili, do oblasti možného.

V tomto stádiu pokračujeme v citacích „vědců“. Přece se nemůžeme odvracet od vědeckých znalostí o válce a jejím řízení ke konečnému vítězství. Každý, kdo odmítne na toto téma diskutovat, musí být ocejchován jako pokrytec a zrádce odmítající bojovat za zájmy své vlasti a podporovat naše spojence.

Je nutné, aby bylo pro válečníky vymyšleno mírnější označení, aby odpůrci války nemohli označovat tyto devianty nálepkou „válečný štváč“.

Vytvoření eufemismu, tedy nahrazení nepříjemné skutečnosti výrazem jemnějším je velmi důležitý moment a pro legalizaci nemyslitelného nápadu je tato záměna nutná.

Pojem 3. světová válka již neexistuje. Bude změněn třeba na „poslední fáze globalizace“ nebo „demokratizace poslední diktatury“. Nicméně i tento výraz může být ještě změněn, protože i toto označení bude určitou částí společnosti považováno za nevyhovující nebo nekorektní.

Cílem vymýšlení nových pojmů je odvést pozornost od podstaty problému, odtrhnout formu slova od jeho obsahu ‒ a zbavit se tak svých ideologických odpůrců. 3. světová válka se změní na poslední fázi globalizace a pak třeba na sjednocení světové demokracie podobně jako zločinec mění příjmení a pas.

Souběžně s hrou na jména probíhá vytvoření podpůrného precedentu ‒ historického, mytologického, aktuálního nebo jen vymyšleného, co je však hlavní ‒ legitimního. Bude objeven nebo vymyšlen jako „důkaz“ toho, že 3. světová válka (její zahájení) může být v podstatě uzákoněna, podobně jako předchozí sankce, omezení obchodu nebo prohlášení protivníkových médií za „agenty cizí mocnosti“.

„Již antičtí bohové pomáhali smrtelníkům zvítězit v nerovném boji. Naši vojáci budou jako ti bohové!“„Před 70 lety jsme osvobodili půlku Evropy, před 30 lety druhou půlku a teď osvobodíme i Asii!“

„Svobodná společnost má právo se bránit“.

„Naši spojenci vyznávají stejné hodnoty jako my a je naší povinností pomoci jim v boji s barbarskými nepřáteli západní civilizace, kteří znovu přicházejí z východu!“

„Je to naše křesťanská povinnost!“

Hlavním úkolem této etapy je alespoň částečně vyloučit zabíjení lidí (jsou to přece primitivní podlidé, kteří nějakým nedopatřením mají dokonce i jaderné zbraně, kterými ohrožují naši demokracii, naši bezpečnost a naše národní zájmy) a následně válečné zločiny z trestního postihu. Poněkolikáté, ale naposledy v historii.

Fáze 4 – z možného do racionálního

Poté, co je poskytnut legitimní precedent, objevuje se možnost posunout Оvertonovo okno z oblasti možného do oblasti racionálního. Na tomto místě je rozmělnění společenského problému završeno.

„Válka je u lidí geneticky zakódována, spočívá v lidské podstatě“.„Někdy je nezbytné zničit darebný stát, protože existují nepřekonatelné okolnosti“.

„Byli jsme vyprovokováni!“

„My tvoříme právo a rozhodujeme o tom, kdo je v právu!“.

„Je vůbec na válce něco škodlivého? Škodlivost není prokázána. Naopak. Válka vždy přinesla technický a kulturní pokrok“.

„Utekli k nám před válkou a teď jim tady hrozí znovu. Tomu musíme zabránit za každou cenu!“

„Opilí mužici nemají právo vlastnit takové území a takové bohatství. To patří celému demokratickému lidstvu!“

„Zničením Říše zla zavládne věčný mír!“

V povědomí veřejnosti se uměle vytvoří, „bitevní pole“ a na obou stranách se nepochopitelným způsobem vynoří radikální příznivci a radikální odpůrci války.

Normální lidé, kteří nechtějí být lhostejní ke směřování do válečných hrůz, se média snaží zařadit mezi radikální strašáky a zapsat jako nepřátele státu a společnosti. Role těchto strašáků spočívá v aktivním vytváření obrazu pacifistů a zrádců, kteří se raději dohodnou na kompromisním mírovém soužití s nepřáteli demokracie, než aby ji bránili. Odmítání „hodnot“ je kriminalizováno, společnost je štěpena na hodné demokraty a zlé podporovatele diktátorů. Možnost vystupovat v médiích však mají jen ti se „správnými“ názory.

Sami tzv. obránci demokracie zůstávají jakoby uvnitř „oblasti intelektu a vědy“, odkud se vším patosem „zdravého rozumu a lidskosti“ odsuzují „zrádce, zbabělce a pacifisty všeho druhu“.

„Vědci“ a novináři v této fázi dokazují, že lidstvo v průběhu své historie téměř neustále válčilo ‒ a že je to tedy normální. Nyní je možné téma 3. světové války přesunout z oblasti racionální do kategorie populární. Оvertonovo okno se posunuje o další krok dopředu.

Fáze 5 – popularizace

Je nezbytné, aby popularizace války byla podpořena populárním obsahem, vhodnými historickými a mytologickými osobnostmi a podle možností i těmi současnými, mediálními.

Příprava na válku masivně proniká do aktuálních zpráv a talkshow. Lidé bojují ve filmech, seriálech, v textech písní a videoklipech. Z archivů se vytahují staré válečné příběhy a dokumenty (samozřejmě jen ty vítězné a hrdinské) a točí se nové. Boj se stává nedílnou součástí života

Jeden z triků popularizace se nazývá „Rozhlédněte se kolem sebe!“

„Alexandr Veliký byl největší vojevůdce všech dob a řecká kultura, kterou šířil do světa, existovala přes tisíc let. To naše demokracie bude trvat věčně!“„Copak jste netušili, že ten skvělý právník je bývalý zpravodajec a zmařil několik nepřátelských provokací?“

„I můj učitel byl několik let na zahraniční misi a byl za to vyznamenán.“

„Víte, kolik jich tam zahynulo? Obětovali své žívoty, abycho my mohli žít!

„Jak se vám líbí nový klip Lady Gaga „Love and war is eternal“?“

Propracované téma v této fázi se časem nezávisle samoreprodukuje v masmédiích, showbyznysu a v politice.

Další efektivní způsob je vést o jádru problému aktivní a prázdné rozhovory na úrovni informačních operátorů (novinářů, vedoucích televizního vysílání, veřejných aktivistů…). Ti ovšem vyloučí z diskuze odborníky.

V okamžiku, kdy se už všichni začnou nudit a diskuse o daném problému dojde do slepé uličky, přichází vybraný profesionál a říká: „Pánové, ve skutečnosti je všechno úplně jinak. A nejde ani tak o to, ale o toto“ – a určuje další směr a tendenci, která se řídí posunem okna.

K ospravedlnění zastánců legalizace války se využívá zlidšťování zločinců pomocí formování jejich pozitivního obrazu, který nemá nic společného s charakteristikou zločince.

„Je to zásadový člověk. Zabil svou ženu, protože odmítala jeho hodnoty. No a co?“„Vojáci mají sice nižší IQ, ale dodržují přísnou morálku“.

„Vojáci jsou sami obětmi, jejich profese je k tomu donutila“.

„Vychovali je tak. Být vojákem je pro ně čest a rodinná tradice!“

„Budeme vám vyprávět tragický příběh lásky! Byl povolán do války. Šla bojovat po jeho boku a nakonec oba zahynuli! Tomu se říká láska! Kdo jsme, abychom jim bránili? Kdo jste vy, abyste stáli v cestě lásce?!“

Takové vychytralosti jsou obsahem populárních talkshow a denně masírují podvědomí lidí.

Fáze 6 – z kategorie populární do sféry aktuální politiky

Dostáváme se k šesté fázi pohybu Оvertonova okna. Téma je připraveno na možnost přesunout ho z kategorie populární do sféry aktuální politiky.

Začíná příprava právního rámce. Lobistické skupiny se konsolidují a vystupují ze stínu. Jsou publikovány sociologické průzkumy prokazující údajně vysoké procento příznivců války. Politici začínají s pokusem veřejně se vyjádřit na téma zákonodárného ukotvení tohoto tématu a do veřejného vědomí zavádějí nová dogmata, jako: „kdo je proti válce, je proti pokroku“ , „zákaz propagace války je nezákonný“ a „bude to poslední válka v dějinách“. To je firemní specialita liberalismu ‒ tolerance tabu, odmítání varování před vražednými úchylkami pro společnost.

Společnost je během poslední fáze pohybu okna z kategorie „populární“ do „aktuální politiky“ rozpolcena. Nejaktivnější část bude ještě pokračovat v odporu proti ještě donedávna nepředstavitelnému zákonnému ukotvení. Celkově je však společnost zlomena. Souhlasila s vlastní porážkou.

Jsou přijaty zákony, změněny (zničeny) normy lidské existence, postupně se toto téma dostane nevyhnutelně do škol a mateřských školek, a to znamená, že následující pokolení ztrácí šanci na přežití. Tak to bylo s legalizací homosexuality (nyní vyžadují, aby se nazývali „gayové“) a dnes se před našimi zraky legalizuje pedofilie a dětská eutanazie. Legalizace 3. světové války pomocí zmíněné technologie Overtonova okna znamená konec existence lidstva na planetě zvané Země.

Fáze 7 – realizace

Po „naladění veřejnosti“, schválení zákonů a vyčlenění finančních prostředků přichází poslední krok – zahájení vojenských akcí. To už není Overtonovo okno, to je praktická realizace úmyslu dobýt a zničit protivníka. V jazyce propagandy se ovšem mluví o „demokratizaci a připojení ke svobodnému světu“ nebo „nutnosti zničení posledního vředu diktatury“. Obyvatelé Iráku, Libye nebo Sýrie

(i obyvatelé Jugoslávie – pozn.red.NR)

to zažili na vlastní kůži.

Začne to drobnými provokacemi, ekonomickými sankcemi a vypovídáním diplomatů, pokračuje většími provokacemi a operacemi pod falešnou vlajkou a končí vyhlášením války nebo přímo ozbrojeným útokem.

Výsledek?

Ještě před několika lety jsme s nacházeli kdesi uvnitř fáze 1. Po vypuknutí občanské války na Ukrajině a vstupu Ruska do konfliktu v Sýrii se však jednotlivá okna začala jakoby otvírat souběžně a částečně překrývat. Mainstreamová média, neziskovky a koupení politici spustili kanonádu ze všech zbraní a ze všech stran.

Také v článcích a diskuzích na internetových médiích se pojem 3. světová válka a její nevyhnutelnost začíná objevovat stále častěji. Mnozí přispěvatelé tak vykonávají medvědí službu společnosti a (nechtěně) pomáhají těm, kdo o časově a územně omezené jaderné, případně 3. světové válce uvažují.

Nenechme se vtáhnout do Overtonova okna. Právě na alternativních médiích máme ještě prostor a čas k tomu, abychom lidem vysvětlovali, jak jsou podobné úvahy a následné postupy nebezpečné.

Jak technologii (okno) rozbít

Nejsnáze se „okno“ popsané Overtonem posunuje v tolerantní společnosti. Tedy ve společnosti, která nemá žádné ideály a v důsledku toho nemá jasné rozdělení na přirozené a nepřirozené, dobro a zlo, slušné a neslušné, svobodu a právo na jedné straně a morálku a povinnosti na opačné straně.

Chtěli byste pohovořit o tom, že je vaše matka coura? Chcete o tom napsat do časopisu? Zazpívat píseň? Veřejně a „vědecky“ dokázat, že být courou je normální a dokonce nezbytné? I k tomu poslouží výše popsaná technologie. Opírá se o VŠEDOVOLENOST, ve které

Neexistuje tabu.

Neexistuje čest, morálka, pravdomluvnost, spravedlnost, vlastenectví, udržování tradic.

Neexistuje pojetí posvátnosti a samotná diskuse o ní je zakázána.

Všeho toho se nedostává. A čeho se dostává?

Existuje takzvaná „svoboda slova“, která byla přeměněna na anarchii a na svobodu ztráty lidskosti. Před našimi zraky se postupně odstraňují rámce, oddělující společnost od propasti sebezničení. Cesta je už otevřena.

Myslíš si, že sám nejsi schopen nic změnit?

Máš pravdu, člověk sám zmůže velmi málo.

Vědomím a myšlením jsi však povinen ZŮSTAT ČLOVĚKEM!. Člověk je schopen najít řešení jakéhokoliv problému.

Co nezmůže jeden, udělají LIDÉ, kteří jsou spojeni společnou myšlenkou. Rozhlédněte se kolem sebe a spojte se. Když každý z vás získá dva další lidi pro myšlenku odporu proti válce a z těch dvou zase každý získá dva, poroste řada geometricky. Za krátký čas nás, kteří válku odmítáme, bude naprostá většina. Přemýšlejte o tom – ale ne moc dlouho.

Zdroj: http://www.rodon.cz/clanky/Spolecnost/technologie-zkazy-o-teorii-tzv-oken-americkeho-sociologa-josepha-overtona–2776