C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Dvoustátí-znáte to? Poznáte…

Informace, které zde uvádím, jsou většinou převzaty z jiných webů. Nemohu kontrolovat jejich správnost, a proto je nepředkládám jako ,,ověřenou a pravdivou informaci“, ale pouze jako materiál k vlastnímu přemýšlení. To, že je zde přetisknu, neznamená, že se vším souhlasím, mnohé mi jen připadá hodno přečtení a přemýšlení. Je tedy na každém čtenáři, aby si sám zhodnotil, co může a nemůže odpovídat realitě. Vezme-li čtenář informace jen jako impulz k vlastnímu přemýšlení, srovnávání, tedy vlastní činnosti, pak mu to nemůže ublížit, ani jej to někam svést…-ZF-


protiproud.cz

Imigranti v západní Evropě: Dočkáme se dvoustátí? Šaría stojí nad zákony. Bude první Francie? Slizký Macron odolává faktům. Provizorium před konečným pádem? Dva národy jsou realitou, demografie hovoří jasně


Imigranti v západní Evropě: Dočkáme se dvoustátí? Šaría stojí nad zákony. Bude první Francie? Slizký Macron odolává faktům. Provizorium před konečným pádem? Dva národy jsou realitou, demografie hovoří jasně

Judith Bergman popisuje realitu islamizovaných částí západoevropských zemí, které pomalu míří k uspořádání „dvou států v jednom“ jako mezistupně před definitivním zničením původního národa

Francouzský intelektuál Christian Moliner nedávno navrhl, že by Francie v zájmu vyhnutí se občanské válce měla vytvořit v rámci svých hranic muslimský stát ve státu, který by se řídil právem šaría. Když varoval před odmítnutím řešit problémy spojené s islamismem v Evropě kvůli politické korektnosti, uvedl:

„Vlády jsou ze strachu, aby se neprojevily jako islamofobní a aby uspokojily narůstající extremismus muslimů, připraveny akceptovat rozšiřování radikálních praktik po celé zemi…[některá] území se již ocitla mimo kontrolu státu. Policie sem může vstoupit pouze posílená a jen na určitou dobu. Nikdy nemůžeme přesvědčit 30 % muslimů, kteří požadují zavedení práva šaría, o hodnotách naší demokracie a sekularismu. Nyní dovolujeme, aby segregace probíhala, aniž ji tak smíme nazývat.

Molinerovo řešení?

„Vytvořte ve Francii dvojí právní systém… jedno území, jedna vláda, ale dva národy: Francouzi s obvyklými zákony a muslimové s právním postavením podle koránu (ale pouze pro ty, kteří si to zvolí)… Ti posledně jmenovaní budou mít právo volit… ale budou uplatňovat i právo šaría v každodenním životě tak, aby byly regulovány zákony týkající se manželství (které budou legalizovat polygamii) a dědictví… Muslimové už nebudou využívat francouzské soudce kvůli rozepřím mezi sebou… Konflikty mezi křesťany a muslimy zůstanou v kompetenci normálních francouzských soudů.“

Podlehnutí

Molinerův návrh představuje úplné podlehnutí politickému islámu a je samozřejmě pobuřující. A to zvláště s ohledem na skutečnost, že muslimové tvořípouze něco málo přes pět procent francouzské populace. Na druhou stranu to, co navrhuje, pouze formálně schvaluje stav věcí, který již existuje, a to nejen ve Francii, dokonce i když vynechá reformovatelné muslimy a případně nemuslimské obyvatele s jejich hroutící se demografií.

No-go zóny ve Francii s jejich islamizací, islámským právem šaría a nejnápadněji pak s podmaňováním žen, se již rozšířily z předměstí (banlieues) do samotných měst. Jak popsal Yves Mamou z Gatestone Institute:

„…no-go zóny již nejsou vytvářeny jen na předměstích, kde se obvykle koncentrovali migranti a muslimové. Díky masové migraci se no-go zóny náhle objevují v srdci Paříže, Bordeaux, Toulouse, Marseille, Grenoblu, Avignonu. Místy jsou oblasti „privatizovány“ kombinovaně obchodníky s drogami, salafistickými fanatiky a islámskými gangy mladistvých. Hlavními obětmi jsou ženy, jak muslimské, tak nemuslimské, které jsou sexuálně obtěžovány a sexuálně napadány.“

V loňském roce vysílala francouzská televize dokument o ženách, které zmizely z veřejnosti v oblastech, kde se uchytily paralelní islámské společnosti. V programu s názvem Sevran popsal francouzský politolog Gilles Kepel departement Seine-Saint Denis (předměstí Paříže) jako „hlavní město francouzského islámu“. V departementu Seine-Saint-Denis žije 1,4 milionu lidí. Více než 600.000 z nich jsou muslimové. Francouzská pošta (La Poste) nedávno uvedla, že již v tomto departementu nebude poskytovat svou doručovací službu Chronopost. Nebezpečí pro řidiče jejích dodávek je tady již příliš vysoké. V minulém roce zde při rozvážení zásilek bylo údajně napadeno 51 řidičů.

Šaría nade vším

Při průzkumu provedeném ve Francii v létě 2017 Institutem Montaigne bylo zjištěno, že 29 % francouzských muslimů považuje za důležitější právo šaría než francouzské zákony. Průzkum dále zjistil, že 67 % muslimů chce, aby jejich děti studovaly arabštinu, a 56 % muslimů si myslí, že arabština by měla být vyučována ve veřejných školách

Průzkum provedený roku 2016 ve Spojeném království (zřejmě nejrozsáhlejší jaký kdy byl na toto téma ve Spojeném království uskutečněn) ukázal, že 43 % britských muslimů „věřilo, že části islámského právního systému by měly nahradit britské právo, zatímco pouze 22 % z nich se postavilo proti této myšlence„. Dalším průzkumem z roku 2016 bylo zjištěno, že 23 % všech muslimů podporovalo zavedení práva šaría v některých oblastech Británie, 39 % souhlasilo s tím, že „ženy by měly vždycky poslouchat své manžele“ Téměř jedna třetina muslimů (přesněji 31 %) si myslela, že je přípustné, aby muslimský muž v Británii měl více jak jednu ženu. Podle stejného průzkumu se 52 % všech britských muslimů se domnívá, že homosexualita by měla být nezákonná.

Podle studie provedené v roce 2014 mezi marockými a tureckými muslimy v Německu, Francii, Nizozemsku, Belgii, Rakousku a Švédsku se průměrně téměř 60 % dotazovaných muslimů shodlo na tom, že muslimové by se měli vrátit ke kořenům islámu; 75 % si myslelo, že existuje jen jedna možná interpretace koránu a 65 % uvedlo, že právo šaría je důležitější než zákony země, ve které žili. Konkrétně v Německu 47 % muslimů věří, že právo šaría je důležitější než německé právo. Ve Švédsku se 52 % muslimů domnívá, že právo šaría je důležitější než švédské právo.

 

Šílený Macron?

Jak ukazují průzkumy veřejného mínění ve Francii a ve značných částech západní Evropy už existují „dva národy„, které chtějí žít podle zcela odlišných standardů, tedy jak to navrhuje Moliner. Politici tyto skutečnosti ignorují nebo je zlehčují. Tak proč být šokován návrhem „dvou států v jednom“ pro Francii? Jak mohou tito politici, kteří si dokonce ani nepřipouštějí tyto problémy, řešit skutečnost, že značné procento jejich obyvatelstva by raději žilo podle práva šaría? Nenavrhují vůbec nic. Předstírají, že tyto skutečnosti neexistují.

Francouzský prezident Emmanuel Macron je příkladem takové odolnosti vůči faktům. „Radikalizace se rozbujela, protože Francouzská republika rezignovala na svoji roli.“ To řekl nedávno Macron o islamizaci francouzských předměstí. Z rostoucí radikalizace obvinil Macron Francii, a nikoliv islám, což, jak řekl, by mělo vést Francii k tomu, aby „zpytovala sama sebe“. Macron poznamenal: „V příliš mnoha městech a v příliš mnoha oblastech jsme dovolili představitelům překrouceného náboženství, kteří jsou plni nenávisti a stojí mimo náš právní řád, aby nabízeli odpovědi, které Republika již neposkytuje“.

Podle Macrona pak paralelní islámská společenství ve Francii nemají s islámem nic společného. A jsou chybou Francouzské republiky. Vnutila snad Francouzská republika muslimům právo šaría a zotročení žen na předměstích, která jedna uniknuvší žena popsala jako „peklo“? Stála snad Francouzská republika za nedávnou distribucí letáků s výzvou „Jestliže se setkáte s židem, zabijte ho!“? Přinutila snad Francouzská republika matku Mohameda Meraha, aby řekla, že „prorok dovoluje zabíjet židovské děti“ po té, co její syn zabil malou židovskou dívku ve škole střelou do hlavy, zatímco vykřikoval „Alláhu Akbar„?

Francie stejně jako zbytek Evropy – vědomě či nevědomě – směřují k „dvoustátnímu řešení„, které navrhl Moliner, ať už chtějí nebo ne. Tato skutečnost však nijak zvlášť jejich politickou reprezentaci netrápí.

Zdroj.