C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Příčiny…a následky

Informace, které zde uvádím, jsou většinou převzaty z jiných webů. Nemohu kontrolovat jejich správnost, a proto je nepředkládám jako ,,ověřenou a pravdivou informaci“, ale pouze jako materiál k vlastnímu přemýšlení. To, že je zde přetisknu, neznamená, že se vším souhlasím, mnohé mi jen připadá hodno přečtení a přemýšlení. Je tedy na každém čtenáři, aby si sám zhodnotil, co může a nemůže odpovídat realitě. Vezme-li čtenář informace jen jako impulz k vlastnímu přemýšlení, srovnávání, tedy vlastní činnosti, pak mu to nemůže ublížit, ani jej to někam svést…-ZF-


czechfreepress.cz

Co je hlavním důvodem přílivu imigrantů do Evropy? Je to EU samotná!


Ti, kteří dnes navrhují urychlené vystoupení ČR z EU (a ANS k nim patří), nemají nic proti volnému pohybu zboží a kapitálu (jak se snad obává autor článku), dokonce nemají nic ani proti volnému pohybu služeb a osob. Ovšem v rámci členských zemí EU a v rozsahu jejich obyvatel a nikoliv v souvislosti se stěhováním obyvatel Blízkého a Středního východu, jakož i (zatím jen) poloviny Afriky do Evropy. Jenže možnost volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob poskytuje i ESVO (EFTA), a to bez povinnosti přispívat do EU a bez možnosti být korumpován tzv. dotacemi představujícími část toho, co ročně do EU odvedeme. Bez dalších omezujících pravidel, v jejichž důsledku byla zdecimována česká ekonomika a ČR se stalo kolonií EU, zejména pak Německa. Mimo jiné i proto navrhujeme jako ANS odchod ČR z EU.

Nemůžeme být mimo schengenský prostor, avšak zůstat v EU, neboť pro nás platí stejná pravidla, byť v praxi nefunkční. A především si uvědomme, že i naši představitelé již dříve podepsali shora uvedené smlouvy a zavázali se k akceptaci blíže neurčeného množství migrantů k nám. S tím nemá Schengenská smlouva zhola nic společného. Představa autora, jak zůstaneme v EU, avšak odstoupíme od Schengenské smlouvy a tím problémy s migrací (ale i mnohé další v souvislosti e EU) vyřešíme, je stejně nesmyslná jako představa některých jiných lidí u nás, jak budeme bránit naše hranice před migranty, avšak zůstaneme v EU. Je to v zásadě protimluv, ačkoliv takové Maďarsko obranu svých hranic provádí v praxi po prvotních zcela negativních zkušenostech s migranty na svém vlastním území. Také s tím má neskonalé problémy ze strany vedení EU. A je to jen přechodné, nikoliv možné finální řešení problému.

Nic neřešící návrh

Reaguji tímto na článek p. Pavla Dudra ze dne 1.3.t.r. pod názvem „Je třeba odstoupit od Schengenské smlouvy ZDE: http://www.czechfreepress.cz/evropa/je-treba-odstoupit-od-schengenske-smlouvy-neni-dodrzovana.html. Není dodržována“. Tak tedy:

Máme-li řešit problém, je třeba především řešit jeho příčinu a pak teprve následek. Budeme-li se totiž pokoušet řešit jen následek, zatímco příčinu ponecháme z jakéhokoliv důvodu bez povšimnutí, je to nekonečná a nikam nevedoucí práce. Následek se nám bude totiž setrvale vracet.

Za pravdu je zapotřebí dát slovům Jana Koukala z r. 2016, které autor ve svém článku sám cituje. A to, že „to není nijaká „zmýlená“ německé politiky, to je cílený projekt, který má dostat nějaké poměrně výrazné množství jiných lidí (…) do toho německého prostoru, má vytvořit nový německý národ, jak o tom hovoří prezident Gauck, anebo premiérka Merkelová. Je to prostě tendence rozbít národní státy, národní povědomí… „. P. Koukal se zde ale přitom mýlí ve 2 věcech, a to:

– nejde jen o to dostat migranty do německého prostoru, nýbrž do celého prostoru EU (postupující islamizace zemí jako je Francie, Belgie, Dánsko a zejména Švédsko či Rakousko to jednoznačně potvrzují), pokud ovšem p. Koukal nemá tím německým prostorem na mysli celou Evropu);

– nejde o projekt pí Merkelové či prezidenta Gaucka, to jsou jen vykonavatelé (spolu s vedením EU). Ptejme se na to, kdo jsou jejich loutkovodiči a skuteční autoři tohoto projektu.

Není ani zřejmé, jak si autor představuje v naší situaci, že budeme chránit naše hranice. Jednak nepostřehl, že je v rámci EU stále více prosazována tendence jednotlivé členské země EU „rozpustit“ v jediné „euroříši“ (veškeré záměry k tomu směřují – viz nedávná konference v Mnichově a návrhy na jediný rozpočet, jednotné velení armádám členských zemí, jednotná zahraniční politika atd.), jednak je nefunkční jeho představa, že migranti se nutně musí přesunovat k nám jen přes hraniční přechody, které navrhuje hlídat. Otázkou ovšem je, jak ty naše hranice vůbec chránit, a to jak po stránce technické, tak i personální (větší část naší minimalizované armády je buď na misích v zahraničí, nebo byla předána pod velení Bundeswehru. Policie sama na to nestačí, hasiči mají svých starostí a práce nad hlavu a myslivci si nebyli schopni nedávno poradit ani s odstřelem nakažených divočáků na Zlínsku. A hlavně, v bránění našich hranic nám bude bránit samo vedení EU.

Tvrzení evropského komisaře pro vnitřní záležitosti, občanství a migraci Avramopoulose, který prohlašuje, že vnější hranice rozhodně hlídány nebudou : „Nemůžeme a nikdy nebudeme moci zastavit migraci“, pouze celou situaci dokresluje. No, když vedení EU plánuje navážení migrantů do Evropy, samo ho dokonce pomáhá organizovat, spolufinancuje ho z peněz evropských daňových poplatníků a nyní dokonce připravuje nábor a legalizaci migrantů již v jejich mateřských zemích a chce jim organizovat prostřednictvím neziskovek zajišťovat i přepravu do Evropy (viz připravovaná smlouva Dublin IV.), nelze od vedení EU skutečně čekat, že zastaví migraci, když ani nechce. Když se samo snaží o pravý opak. O tom kromě již výše citovaných uzavřených smluv svědčí i další smlouvy, jejichž podpis má proběhnout v tomto roce. Jde především o:

– smlouvu Dublin IV., která má být podepisována mezi vedením EU a jednotlivými členskými zeměmi EU a

– smlouvu Globální kompakt k migraci, kterou zamýšlí podepsat Rada EU s OSN za celou EU (a to i bez souhlasu členských zemí EU.

K oběma zmíněným smlouvám jen ve stručnosti uvádím:

1/ Podmínky připravované smlouvy Dublin IV spočívají v hlavních bodech v tom, že:

· tato smlouva omezí zodpovědnost prvních států za migranty a přenese ji na jiné státy EU, tedy i na ČR;

· k tomuto účelu zřizuje trvalý alokační mechanismus, který má fungovat permanentně a rozdělovat rovnoměrně migranty do všech členských zemí EU, a to i nad rámec dosud stanovených kvót, tedy i do ČR;

· umožní rozložit narůstající počty migrantů legálně rozdělovat mezi všechny členské země EU, včetně těch, které na hranicích Schengenu svá území nemají. Tito migranti budou tak přednostně přerozdělování do čtyř zemí (V4), které zatím přijaly nejméně migrantů. Jednou z přednostních destinací pro migranty se tak stane i ČR;

· obsahuje i tzv. reformu evropského azylového práva s tím, že cílem je zajistit ochranu migrantů již v regionu jejich původu. Migranti budou tak zlegalizováni ještě před odjezdem z domovské země. Jejich přepravu do Evropy budou zajišťovat neziskovky.

To znamená, že členské země (a tedy i ČR) budou muset přijímat trvale migranty, které jim bude přidělovat evropská agentura pro azyl nebo platit miliardové pokuty (EUR 250 tis./1 migranta v případě jejich odmítnutí).

Podle dalších navrhovaných smluvních dokumentů má dojít ke sjednocení sociální politiky a dávek v rámci EU s cílem zabránit dalšímu přesunu migrantů ze země, do níž byli přerozděleni. Měsíční příspěvek na 1 migranta přitom činí v Německu EUR 700,-, tj. cca 21.000 Kč. Dojde tak k obrovskému jednostrannému a ničím nezdůvodněnému zvýhodňováni migrantů oproti českým občanům a nejvíce seniorům, kteří si na důchod platili celý život. Rozdíly budou doslova propastné. Sobotka těsně před skončením své funkce takový závazek za ČR již podepsal.

2/ Podle další připravované smlouvy (Globální kompakt k migraci), která má být podepsána na podzim 2018 mezi OSN a vedením EU (a to i bez souhlasu členských zemí EU), a to ve vazbě na podpis smlouvy Dublin IV. má dojít k(e):

· vzniku práv občanů třetích zemí na migraci v kategorii občanských práv;

· tomu, že členské země se tím vzdají úplně kontroly svých vlastních hranic, přičemž organizování migrace by tak mělo přejít z rukou orgánů jednotlivých států na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a na neziskovky a

· tomu, že podpisem této smlouvy Evropskou komisí by se tato smlouva měla stát závaznou pro všechny členské země EU a její případné neplnění má být vymahatelné a sankcionovatelné Evropským soudním dvorem.

Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že:

a/ odstoupení pouze od Schengenské smlouvy v dnešní době, kdy schengenský prostor díky postupu vedení EU již fakticky neexistuje, nic neřeší, neboť jsme zavázáni dalšími smlouvami (viz dále);

b/ jsme svědky toho, že se postupně začíná realizovat postup, k němuž se předchozí představitelé členských zemí vůči vedení EU (někdy i pod nátlakem) zavázali (Lisabonská smlouva, Euro-Med, Agenda 2030 atd.;

c/ je tedy nezbytně nutné vůči vedení EU:

– odmítnout podpis smlouvy Dublin IV.;

– vyjádřit nesouhlas s tím, aby si Evropská komise uzurpovala právo podepisovat smlouvu Globální kompakt k migraci (či jakoukoliv jinou smlouvu) za ČR a dále

d/ odstoupit od smlouvy Globální kompakt tak, jak to již učinil prezident Trump ale též Dánsko a Švýcarsko a podle nejnovějších zpráv i Maďarsko (nesouhlas s takovým postupem týkajícím se této smlouvy vyjádřilo již i Polsko).

V situaci, kdy se mění EU téměř před očima a kdy mění podle libovůle svého vedení i podmínky svého fungování a rozhodování, je nesmyslné očekávat, že lze v Bruselu vyjednat nějaké výjimky. Opak je pravdou, o čemž svědčí i postupné přesouvání projednávání a hlasování o tak důležitých otázkách či smlouvách (jako je Dublin IV.) z kategorie vyžadující souhlas všech 28 členských zemí do kategorie, kde se rozhoduje podle prosté většiny hlasů a kde budeme vždy přehlasováni velkými zeměmi, jako je Německo a Francie. Samozřejmě demokraticky, jak jinak.

Jak snad již všichni (či téměř všichni) vědí, EU se nás navíc snaží zastrašit:

– výhrůžkami, že v případě dalšího odmítání migrantů (či snad dokonce uvedených smluv) nám přestane vyplácet dotace. (

– naším vyloučením z EU (

Nelze nevidět, že vedení EU namísto řešení připomínek či nesouhlasu některých členských zemí s jeho dosavadním postupem odmítá jednat o změnách. Sází pouze na sílu, vydírání a vyhrožování. A ta situace se bude jen zhoršovat. Může někdo rozumně vysvětlit, proč bychom měli v tomto spolku dále setrvávat či proč chceme mermomocí zhasínat v Bruselu jako poslední?

Zabývejme se nicméně praktičtějšími otázkami, co vše získáme vystoupením z EU, kdy vstupem do EFTA (má smlouvu o obchodní spolupráci s EU) si volný pohyb zboží, služeb, kapitálu i osob v rámci evropských zemí zachováme (ač pohyb osob bude třeba s ohledem na současnou situaci s migranty v Evropě upřesnit). Odpadnou nám tak příspěvky do EU, odpadnou nám i dotace (a zlepší se tak korupční prostředí u nás), budeme moci zrušit většinu různých nesmyslných omezení, zvýšit zdanění cizích firem vč. zavedení sektorových daní a tak snížit narůstající odliv zisku a úroků z práce našich lidí do zahraničí a začít si lámat hlavu nad tím, jak takto získané peníze účelně použít. Budeme moci obnovit naši potravinovou soběstačnost, zahájit opět vývoz zemědělských přebytků do zahraničí. Budeme moci přejít od montoven na výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou, které si budeme opět prodávat sami. S cílem zachovat zisk u nás. Budeme moci opět se začít stavět ekonomicky (a do jisté míry i politicky) opět na vlastní nohy. Těch změn je tolik, že nikoliv náhodou hovoříme jako ANS v našem programu o systémové změně. Tu si stejně další vývoj v okolním světě a tedy i u nás vyžádá. Je pouze otázkou, zda ho budeme předvídat a půjdeme mu v ústrety či zda budeme čekat, až nám k tomu někdo dá pokyn.

Za to období našeho „pobytu“ v EU jsme totiž ztratili nejen zájem o nějakou vizi týkající se našeho státu, jeho perspektiv a prosazování českých národních zájmů, nýbrž jsme se naučili automaticky přebírat kdejaký nesmysl, pokud přišel z Bruselu. Odtud ale žádný „nový vítr“ nečekejme. Ten bude foukat odjinud, a to nejen k nám, ale i do té západní Evropy, kam se někteří méně zorientovaní lidé u nás stále ještě tlačí, ačkoliv nás tam za rovnocenné neberou a ani nebrali. Ačkoliv ta je určena k přetvoření na evropský islámský chálifát.

Usilujme spolu s dalšími zeměmi V4+ o vytvoření nové Evropy postavené na křesťanských základech, na vzájemně výhodné spolupráci, na suverenitě jednotlivých členských zemí.

Budeme-li jednat rychle, snad se ještě stačíme připravit na přicházející průmyslovou revoluci 4.0 a to jak z hlediska potřebných nových investic do robotizace, tak i tvorby prostředků do zdrojů pro vyplácení minimálního garantovaného měsíčního příjmu všem lidem, kteří tak přijdou o práci.

A pozor! Je záměrně nepravdivé tvrzení některých lidí, že zahraniční firmy po našem odchodu z EU z leknutí od nás utečou (kde jinde by podobnou možnost vysokého zisku z práce obyvatel příslušné země, tj. našich lidí získali). K tomu odchodu přesto postupně dojde, avšak z důvodu nahrazování lidské práce roboty. A zahraniční firmy ji začnou nahrazovat především tam, kde ji mají nejdražší. Tedy doma. Roboty přitom budou lacinější, než laciná pracovní síla v ČR. Nebudou stávkovat, nebude s nimi taková starost jako s lidmi. Nebudou se z nich platit příspěvky na zdravotní a sociální pojištění apod.

Až nás zahraniční firmy nebudou potřebovat, odejdou z výrobního sektoru od nás samy. (podobně, jak se to již děje v USA v rámci Trumpova hesla „America first!“, kdy se velké americké firmy vracejí s podnikáním a zdaňováním ze světa domů). Důvod k jejich podnikání ve výrobní činnosti v ČR (až na výjimky) tedy pomine.

A do sektorů, kde proudí prakticky bezplatný či nepřiměřený zisk (vodárny, bankovní sektor, obchodní řetězce apod.) a které působí současně jako vysavač peněz z českého trhu, je třeba zavést sektorové daně, případně ještě k tomu strukturované daně podle výše zisku Bude to nezbytné pro schopnost českého státu vypořádat se s nutností vyplácet občanům u nás minimální garantovaný příjem. Jiné zdroje tento stát již ani nemá, o všechny ostatní se totiž již v předstihu sám připravil.

Jde o proces, na který je třeba se řádně začít připravovat. Průmyslová revoluce 4.0 totiž nepočká, až si vyřešíme tak „důležité záležitosti“, jako je Čapí hnízdo, ne/odvolávání T. Okamury z funkce místopředsedy sněmovny či ne/jmenování nepohodlných osob pro část poslaneckého spektra do čela některých výborů ve sněmovně. Pojďme mu tedy sami v ústrety. Učiníme-li to včas, můžeme z toho v dalším období v porovnání s dalšími zeměmi západní Evropy ještě profitovat.

Aliance národních sil / www.aliancens.cz