Inu, má pravdu, my jistě nechceme, to jen Evropská unie trvá na masovém přesídlování miliónů nepřizpůsobivých (náboženství na rozdíl od politické ideologie má velkou odolnost), a tak se Západ stal jediným územím na světě, do něhož má každý právo se přistěhovat, azyl neazyl. Mezi nechápavou střední Evropou, jež nehodlá solidárně budovat islámská ghetta, a Bruselem se schyluje ke konfliktu, nová směrnice nám brzy nařídí, že islám do Evropy patří, neboť vytváříme otevřenou civilizaci, avantgardu (předvoj) smíšeného lidstva, světa bez hranic i bez ctností.

V obavě před českým referendem o vystoupení z Unie napsal Zdechovský agitku, sorry, jinak to snad nechtěné kouzlo propagace nelze nazvat. Shrnuji: zahraniční investice a platy rostou, máme levné lety, v Evropě cestujeme a nakupujeme bez omezení, máme evropské zdravotní pojištění, platíme českou kreditní kartou a poplatky stejné, můžeme všude pracovat i studovat, máme dobré silnice, opravená hřiště, kulturní památky i střediska, a to i na venkově, máme výuku cizích jazyků, studentská stipendia Erasmus, bezpečné hračky i potraviny, čistý vzduch i vodu…

Ať mi laskavý autor promine, ale psal snad pro žáky zvláštní školy? Co všechno dělá představivost či pohled z výšky bruselského okna? Kolik významných Čechů studovalo v cizině i před Unií (V. Černý, J. Palivec, J. Voskovec). Celé hory cestopisné literatury vyprodukovala evropská kultura, dokonce i vandráci bez groše se toulali před válkou po celém subkontinentu (L. Lee). V letech 1960–1973 existovalo ještě silné, úspěšné Sdružení volného obchodu sedmi států (EFTA), a přestože platilo za export do celní unie Evropského hospodářského společenství, mělo vyšší růst HDP. Fungovalo bez byrokracie, bez integrace, bez dotací.

Nakonec před mocenským kartelem kapitulovalo. Ekonomický génius Západu na rozdíl od statických impérií lidských dějin spočíval v konkurenci, nikoli v integraci, ovšemže dotované (rozuměj ztrátové).

Někteří lidé dotace milují, někteří se jimi živí. Je to ekonomický jed a příležitost ke korupci. Proč ale mají cizí úředníci rozhodovat o tom, co se u nás postaví, opraví či zaplatí? Trapný, ponižující názor, za nějž by se měli lidé stydět. A to jsme kdysi bouřili proti Vídni, jež od nás místo daní vyžadovala jen tuzér (S. Zweig).

Zdechovský ví, že má Unie problém s legitimitou, netuší ale, že jde o sám princip její nevolené moci, a nikoli o deficit. Má za to, že chudinka neumí dostatečně vysvětlovat své klady a špatně s médii komunikuje. Zapomíná, že integraci ekonomicky obhájit nelze. Čím více integrace, tím větší odstředivé tendence v obraně národního státu, jediného našeho domova. Cestování ani Erasmus s tím nic nenadělá.

To vše ale bledne před existenciálním konfliktem s Unií, který nás už letos čeká. Západní intelektuálové ve jménu tolerance a multikulturní, multietnické a transgenderové společnosti zradili svou civilizaci. Tato nomenklatura si tak jako její marxističtí předchůdci vybudovala pokrokový svaz (i prebendy) a zápasí s reakčním populismem, jež sama vyvolala v život. Vítězství provokace to nazýval Vladimír Iljič. Vidoucí bývají někdy básníci.

Žene vás čert, zas jdete jako ovce,
není to žert, už zvěř se stala z lovce,
přítel je skřet a nad rozumem víra,
vpřed, jenom vpřed, vpřed, jenom vpřed…
VPŘED! JENOM VPŘED!
A vpředu smrdí síra…