C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Dva noví prezidenti v jednom těle

aeronet.cz

Jiří Drahoš: “Vážím si Miroslava Kalouska, je to člověk, se kterým se dá dohodnout”. Jiří Drahoš: “Čínského i ruského prezidenta bych do Česka pozval”. Jiří Drahoš: “Čínské investice nepotřebujeme, s Dalajlámou bych se sešel”

Pozorovatelka

V prosincové předvolební Aréně Jaromíra Soukupa toho na sebe Jiří Drahoš řekl spoustu, co by nemělo zapadnout. Kdo by chtěl namítat, že J. Soukup pokládal nějaké podpásové dotazy, tak si dovolím tvrdit, že kdyby otázky byly v psané formě a bez jména tázajícího, nikdo by nepoznal, že jsou od tv Barrandov.

V úvodním videu tak slyšíme dotaz, jestli opravdu je J. Drahoš skutečně tak ctnostný a nezkorumpovatelný, že se o něm nic špatného nepíše anebo je za tím jen to, že na něj ještě nic nenašlo. J. Drahoš odpovídá, že nějaké lži už se našly a dále sděluje, že nálepku “nudný” mu dala média, zatímco on nudný není. Dále se dozvídáme, že kandiduje kvůli vnoučatům, protože chce, aby na Hradě byl někdo, kdo bude vypadat jinak, než současný prezident a koho si budou i jeho vnuci vážit. A pak přijde dotaz,co je pravdy na tom, že M. Kalousek je politikem, kterého si J. Drahoš nejvíce váží, protože je to člověk, se kterým se vždy dá dohodnout a který vždy splní to, co slíbil.

“Ano, já jsem byl dotázán, se kterými politiky se mi jako předsedovi Akademie věd jednalo dobře, že jednali věcně. Pan Kalousek byl ministrem financí – a jak i ti pískající zde vědí – já jsem s ním musel jednat z pozice předsedy Akademie věd, stejně jako s panem Babišem v pozici ministra financí. A musím říct, že pan Kalousek co slíbil, to splnil”

“A platí to pořád?”, ptá se J. Soukup. “Já už jsem s ním od té doby nejednal” – odpovídá J. Drahoš. A J. Soukup pokračuje, že stejně pochvalně se J. Drahoš vyjádřil i o Bělobrádkovi – že ten si nechá věci vysvětlit a že se s ním také dobře spolupracuje. “Platí to pořád a to také bylo z pozice předsedy Akademie věd?” – ptá se J. Soukup. “Přesně tak, pan Bělobrádek byl místopředseda vlády pro výzkum a vývoj… politikům bylo nutné vysvětlovat význam vědy a pan Bělobrádek si vše vysvětlit nechal a to jsem ocenil, to všichni politici nedělají”.

Dále J.Soukup říká, že se na tohle ptá, protože neví, jak má J. Drahoše zařadit, protože zatímco M. Zeman je kandidátem levicovým a např. M. Topolánek pravicovým, J. Drahoš je nezařaditelný. “Já kandiduji jako nadstranický kandidát, takže o svých politických preferencích nechci hovořit”. A na dotaz  “Ani nenaznačíte, kdo je vám blízký?” J. Drahoš odpovídá: “Já nesmím ani naznačovat”. “Hmm, nesmíte ani naznačovat…”, reaguje J. Soukup.

V dalším se dozvídáme, že jako předseda Akademie věd J. Drahoš po celých osm let hlavně jednal s politiky, že to byla hlavní náplň jeho práce a že proto má v jednání s politiky bohaté zkušenosti a o takových jednáních toho ví, docela dost. V dalším se dozvídáme, že jediná vědecká cena, kterou J. Drahoš v životě obdržel, je vyznamenání od V. Klause (video v plné verzi zde) .

.………………………………..

V pořadu, který měl nějakou půlhodinu, se J. Drahoš snažil přesvědčit voliče, že národ potřebuje prezidenta, který bude vypadat jinak, než M. Zeman, dále že není nudný a že především je nadstranický. Vše podstatné však řekl v několika minutách, když do čela svých oblíbenců postavil M. Kalouska (a následně i P. Bělobrádka) a korunoval to slovy, že “nesmí ani naznačovat”. Největší perlou pak ale je tvrzení, že s M. Kalouskem “už pak nejednal”. A u toho se zastavme.

“Já nesmím ani naznačovat”

J. Drahoš byl předsedou Akademie věd od března 2009 do března 2017. M. Kalousek byl ministrem financí poprvé od ledna 2007 do května 2009 (tehdy za KDU-ČSL) a podruhé od července 2010 do července 2013 (to už za TOP 09).

Zatímco v prvním případě se J. Drahoš s M. Kalouskem v pozici ministra financí mohl setkávat jen cca dva měsíce (od března do května 2009), v druhém případě pak cca tři roky (od července 2010 do července 2013) a to s tím, že naposledy takto mohli být v kontaktu v červenci 2013. A když dobře počítám, tak od té doby uplynulo už pomalu pět let!

A tady mám dilema a ne jedno. Před časem se objevila fotografie J. Drahoše s M. Kalouskem, na které jsou oba v situaci,o které v žádném případě nelze říct, že je pracovním setkáním předsedy Akademie věd s ministrem financí.

Miroslav Kalousek a Jiří Drahoš se slivovicí v zahradním altánu vloni v létě.

Už sama tato skutečnost velmi zpochybňuje tvrzení J. Drahoše, že je nadstranickým prezidentem, protože fotografie ukazuje, že s M. Kalouskem neměl jen formální pracovní vztah. Ale pak je tady další věc – pokud by přece jen šlo o probírání profesních záležitostí, fotografie by musela být nejpozději z léta 2013, ona však je datována na léto 2017. A co tedy J. Drahoš probíral – navíc takto družně – s M. Kalouskem v době, kdy ten už čtyři roky ministrem financí nebyl!?

A za další – proč je pro J. Drahoše pořád právě M. Kalousek politikem, kterého si nejvíce váží a obhajuje to spoluprací Akademie věd s ministerstvem financí a proč nezmínil třeba Jana Fischera, který M. Kalouska vystřídal přechodně (než se ministrem financí stal Babiš), a který z pozice předsedy vlády v letech 2009-2010 Akademii věd navýšil příspěvek z rozpočtu?

Předseda vlády Jan Fischer a předseda Akademie věd Jiří Drahoš (zdroj fota a více zde)

Anebo je to tak, že kdyby se J. Soukup zeptal na J. Fischera, i na něj by J. Drahoš měl stejně pozitivní názor, jako na Kalouska?

Jan Fischer, neúspěšný prezidentský kandidát v roce 2013, a M. Kalousek (vpravo Alexandr Vondra).
Už žádná rizika!

V roce 2013 byli K. Schwarzenberg a J. Fischer stejnými protikandidáty M.Zemana, jakým je dnes J. Drahoš, tzn. že za nimi stáli stejní loutkovodiči. A protože oba tehdejší kandidáti dopadli neúspěšně, pro současné volby už havlisté nechtějí nic ponechat náhodě. A vším se ukazuje, že svoji současnou loutku si připravovali pomalu a dlouho a že ji našli právě na půdě Akademie věd. Jak zaznívá i v Aréně J. Soukupa, “vědec, to zní dobře, na to lidé slyší” (obzvláště, když ještě má brýle). K tomu vědec, který je nadstranický a nemá žádnou politickou minulost, k tomu je slušný a navíc se o úřad prezidenta uchází pouze kvůli vnukům.

Zdroj obrázku zde

M. Kalousek, to je siamské dvojče K. Schwarzenberga a ta vychvalovaná spolupráce J. Drahoše s M. Kalouskem, to nebylo nic jiného, než kádrová příprava. Zdá se, že běžela i za spolupráce J. Drahoše s J. Fischerem, jen do poslední chvíle nebylo jasno, jestli tento kádr-vědec bude použitý.

Mezitím se totiž ještě rozhodovalo, jestli by nešlo použít J. Pospíšila (nynější předseda TOP 09, který převzal žezlo po Schwarzenbergovi a Kalouskovi) nebo P. Koláře (aktivního spolupracovníka Evropských hodnot a Jakuba Jandy, nyní člena poradního týmu J.Drahoše, který má zastávat roli poradce pro zahraniční politiku), když se však bleskovým průzkumem ukázalo, že ani jednoho z těchto kandidátů lidé neberou (viz zde), přišla řada na ten dlouho připravovaný “kádr”, na J. Drahoše.

A protože J. Drahoš je ve skutečnosti jen loutkou Schwarzenberga a Kalouska (a havlistů – viz zdejší článek “Odhalení natvrdo” ,nemůžeme se divit, že v ostře sledovaném pořadu k prezidentské volbě pronesl větu: “Já nesmím ani naznačovat“. A jakožto pouhé loutce mu nedochází, že nejenže naznačil, ale že doslova přímo sdělil, kdo za ním stojí a čí loutkou je. A každému soudnému občanovi potvrdil, že kdo volí J. Drahoše, ten volí Kalouska.

Jiří Drahoš: “Čínského i ruského prezidenta bych do Česka pozval, D. Trump nemá nic vyhráno, ale chválím ho, že požaduje zvýšení příspěvků pro NATO”

Na internetu se v těchto dnech objevil i starší rozhovor J. Drahoše, který dal v dubnu 2017 rádiu Impuls. Bylo to pár týdnů poté, co se americkým prezidentem stal D. Trump a z rozhovoru je zjevné, že J. Drahoš je odchovaným kádrem těch, kteří si přáli vítězství H. Clintonové. Na adresu D. Trumpa říká, že ho čekají ještě těžké boje a že to je fakt, ač mu nic zlého nepřeje, ale že jediné, co u něj schvaluje, je výzva, aby členské země NATO platily více.

Na dotaz, jestli by D. Trumpa pozval do Česka říká, že ano, protože přivítat v Česku amerického prezidenta je vždycky dobrá věc, na stejný dotaz, jestli by pozval i čínského či ruského prezidenta, odpovídá, že jsou to velmoci a neměl by s tím problém – jen by se předtím poradil s vládou.Takže co? J. Drahoš by je pozval, ale pokud by vláda řekla, že ne, tak by je nepozval. A toto má být názor prezidentského kandidáta na politiku země, v jejíž čele chce stát? A za toto paňácování na něj mají být vnuci hrdi a občané k němu mají vzhlížet jako k člověku, který ví a zná, jak se za český stát zachovat na mezinárodní scéně??

Jiří Drahoš: “Čínské investice pro nás nejsou důležité, s dalajlámou bych se sešel”

To je další ze starších prohlášení J. Drahoše, konkrétně rovněž z dubna 2017. Kromě toho, že podporuje sankce proti Rusku s tím, že českým podnikatelům to žádné škody nepřineslo, protože si našli trhy jinde, je i proti postoji “čtyř”, tzn. těch členů české vlády, kteří dopisem čínskému prezidentovi odsoudili setkání tehdejšího ministra kultury Hermana s dalajlámou, cituji:

“Na rozdíl od Zemana by Drahoš nepodepsal kontroverzní prohlášení českých ústavních činitelů, kteří poté, co ministr kultury Daniel Herman přijal tibetského dalajlámu, aktivně ujišťovali Peking o respektu k čínské územní celistvosti. “Z mého pohledu to bylo úplně zbytečné. Nikdo to po nás nechtěl a vůbec nevím, čeho jsme tím dosáhli,” konstatuje prezidentský kandidát. Dodává, že by se rád – byť neoficiálně – sešel s dalajlámou, kterého pokládá za “zajímavého člověka”. Jako prezident by se ale držel postoje vlády, pokud by nepodporovala prezidentské setkání s dalajlámou, tak by to respektoval.” (zdroj a více zde)

Ministr kultury Herman a Dalajlama.

Pokud pomineme, že i tímto postojem “ani ryba ani rak” a vše podle toho, co řekne vláda, J. Drahoš opět potvrzuje své paňácování, tak tento bod považuji za naprosto zásadní v celém dění kolem prezidentské volby. A zapomeňme nyní na dalajlamu co by představitele nějakého duchovna a dívejme se na něj jako na jeden z hlavních symbolů stěhování světové moci ze Západu na Východ, konkrétně na symbol konce světové dominance USA .

Havel může být rád, že se toho nedožil a havlisté stále nechápou

Tady se dostávám k jednomu z dalších prohlášení J. Drahoše, které stále více opakuje, že totiž zatímco  on představuje budoucnost, M. Zeman představuje minulost. Tady např. jeho řeč z Plzně, kde sál praskal ve švech (jak jinak v Plzni):

„Já jsem ze zákulisí neviděl, kolik vás tu je. A Plzeň nezklamala!“ přivítal nadšeně přítomné Jiří Drahoš, který v úvodu mj. řekl: „Vstupuji do finále jako kandidát, který se dívá dopředu, do budoucnosti. Při všem respektu vůči Miloši Zemanovi jej považuji za politika té minulé éry, která trvala skoro třicet let. Miloš Zeman v ní zažil vzestupy i pády, ale pro mě je to éra, která je minulostí, a je potřeba se dívat do budoucna. A já jsem přesvědčen o tom, že jsem kandidát a člověk, který je schopen Českou republiku vést v tom komplikovaném světě kupředu”. Zdroj a více zde

Tak lepší vtip snad ani nejde vymyslet! Ekonomika každého státu stojí i padá s možností investic a Západ je v tomto smyslu zcela vyčerpaný,obzvláště pak Spojené státy, které se před krachem naposledy zachránily možností expandovat na Východ a tato možnost se jim naskytla právě rokem 89 a pádem komunismu. Dnes ale už i bývalý Východ je Západ a trhy jsou přesycené a zdroje rozebrané a jediný způsob, jak by se Spojené státy dále mohly udržet v čele, je ovládnout Rusko (a ruské zdroje obzvláště), ovládnout Blízký východ (a blízkovýchodní energetické zdroje, se kterými stojí i padá petrodolar) a přitom do všech zemí přes “humanitární bombardování” vnášet “demokracii” a s ní americký životní styl drancování zdrojů a vykořisťování jiných národů.

A protože bývalá východní Evropa už k udržení hegemonie USA nestačí a chtělo by to expanzi dále na Východ, jediná možnost je přes válku, protože “dále na Východě” je Rusko a Čína a to není totéž, co země bývalé východní Evropy. A není to ani totéž, co Jugoslávie či Libye nebo Irák – Rusko i Čína jsou totiž připraveny se bránit!

Ale hlavně – kromě nenasycených východních trhů – je tady ta obrovská a pro současný svět zcela zásadní investiční příležitost, která se jmenuje Nová hedvábná stezka. A je to tato příležitost, kvůli které téměř všechny země světa v březnu 2015 vstoupily do tehdy vytvořené čínské AIIB (a nutno poznamenat, že mezi prvními byla Británie, která neuposlechla výzev USA, ať tak nečiní, seznam všech zemí je zde).

Ve stejném roce se jak britská královna tak americký prezident poklonili čínskému prezidentovi a především v případě Obamy to byl jasný symbol, že s dalajlamismem je konec. A konec s dalajlamismem to v překladu znamená, že Spojenými státy placený čínský disent dalajlama (rozuměj: exilový rozvraceč Číny) skončil! A symbolicky to znamenalo, že kdo se i nadále bude hlásit k dalajlamovi, bude považován za nepřítele Číny.

V. Havel byl jedním z největších vítačů dalajlamy a kdyby dnes žil, pochopil by zásadní věc: rok 1989 nebyl o tom, že Spojené státy jednou budou velet celému světu a že s podporou dalajlamy budou tlačit na Čínu, aby je v roli hegemona nevystřídala, ale že rok 1989 byl pouze o tom, aby po nějaká 2-3 desetiletí ještě fungoval unipolární svět, tzn. svět s dominancí USA. A to bylo důležité proto, aby bývalé postkomunistické a postsovětské země měly ke komu vzhlížet jako k idolu a s vidinou skvělých a dokonalých Spojených států se trhaly od Ruska. Ale jakmile byl tento proces přes EU a NATO dokončen, přišla řada i na odpis Spojených států a tím řada na budování multipolárního světa.

A když to shrnu, tak hovořit o proamerické politice jako o budoucnosti v době, kdy celý svět upíná zraky k Číně a Spojené státy jdou ke dnu – a to nejen pomalým a jistým bankrotováním, ale především zdrojově, viz čerstvá zpráva Bloombergu, že tanker s ruským (!) plynem pro USA změnil směr a do Bostonu, který teď zrovna mrzne, nedorazí – zní opravdu jako vtip.

Cesta tankeru s ruským plynem pro USA – zdroj obrázku a více zde

Ale vraťme se k dalajlámovi, resp. k anti čínskému dalajlámismu. A. Merkelová, která je v Číně “vařená-pečená” se s dalajlámou naposledy setkala v roce 2007 a i to jen soukromě a přesto s velkými problémy.

German Chancellor Merkel says goodbye to the Dalai Lama after their meeting at the chancellery in Berlin

A. Merkelová a dalajláma – zdroj fota a více zde

Zdůrazňuji, že to byl rok 2007, to znamená dávno předtím, než se v roce 2015 britská královna i americký prezident Obama poklonili čínskému prezidentovi. Když ale v březnu 2016 český prezident Zeman stejného čínského prezidenta přijal v Praze, byl z toho poprask největší a havlisté nejvěrnější Schwarzenberg a Kalousek vyvěšovali tibetskou vlajku, čímž sdělovali, že jestliže Británie i Spojené státy čínského prezidenta respektují, oni teda ne!

Schwarzenberg a Kalousek s tibetskou vlajkou – zdroj fota a více zde 

Ale co je na tom nejpodstatnější – návštěva čínského prezidenta v Praze se uskutečnila v březnu 2016 a hned téhož roku v květnu vznikla iniciativa “Kroměřížská výzva“:

„My, občané ze všech koutů České republiky, vyzýváme všechny odpovědné lidi naší země ke společné akci při volbě příštího prezidenta“. Text varuje před zvratem od demokratického vývoje k autoritativní formě vlády populistů a posunem země do sféry vlivu nedemokratických režimů neuznávajících hodnoty svobody a lidské důstojnosti. Podle výzvy stojí Česká republika v bodu zlomu, na křižovatce Západ nebo Východ, demokracie nebo autoritativní režim, prosperita nebo chudoba. Hlavní část textu výzvy definuje požadavky na budoucího prezidenta a formuluje principy veřejné diskuse, ze které by návrh na takového kandidáta měl vzejít. Kolem Kroměřížské výzvy se zformoval okruh osob, které jménem Kroměřížské výzvy vydávají další texty, vyjadřují se a pořádají akce.

Hlavní iniciátor Kroměřížské výzvy M. Kocáb s B. Šípkem, Z. Bakalou,D. Havlovou a V.Havlem.

V reakci na návštěvu čínského prezidenta v Praze tedy vznikla Kroměřížská výzva a aby nebylo málo, k potvrzení anti čínských postojů v říjnu téhož roku přijal tehdejší ministr kultury v Praze dalajlámu. A říjen 2016, to už byla v plném proudu volební kampaň v USA, ve které všichni havlisté fandili – jak jinak – Clintonové, resp. clintonovsko-buschovskému neoconskému křídlu.

Ale americké volby skončily vítězstvím D. Trumpa, z čehož byla havlistická (bakalovská) média v šoku a nepřekvapuje, když se kandidát Kroměřížské výzvy na adresu D. Trumpa výše vyjadřuje tak, že sice mu nic zlého nepřeje,ale vyhráno nemá! No,to zrovna mohl říct: “My, Kroměřížská výzva a pražská kavárna změníme chod světa, my porazíme Čínu a zachráníme USA tím, že do čela vyneseme Clintonovou. A Spojeným státům pomůžeme obnovit jejich moc tím, že je budeme podporovat v tažení na Rusko a nejlépe i na Čínu – ať žije válka!”

Kdyby to nebylo tak smutné, bylo by to opravdu zábavné – všichni vítači dalajlamy jsou pomalu a jistě odsouváni na smetiště dějin a jen ti čeští pořád věří, že na tom něco změní!

John McCain dnes bojuje s rakovinou, ale to hlavní – jim vytvořený ISIL právě skončil.
B. Obama – dnes už pouze minulost, která velmi dobře posloužila k přechodu od unipolárního světa k multipolárnímu.
G.Bush ml. – vyjevení pravdy o 11/9 je na spadnutí stejně, jako odepisování role Saúdské Arábie na Blízkém východě.
G. Bush starší – hlavní propagátor NWO a´la Pax Americana, tzn. globalizace s USA v čele, tzn. unipolárního světa, který se nekoná…
H. Clintonová, která je dnes ráda, že je ráda.
B.Clinton – koho dnes zajímá?
D. Cameron – ten uspořádal brexit, ač vůbec nemusel, a ač věděl, že tím omezí vliv USA v Evropě ve prospěch Číny.
Dalajláma zradil sluníčkáře, nevadí mu D. Trump

Největší pecka ale přišla od samotného dalajlámy hned po volbách v USA – dalajlámovi Trump nevadí a rád se s ním setká. Cituji: “Nyní dostala sluníčková image Jeho Svatosti další ránu. Podle stereotypů by měl být vegetarián, proimigračně naladěný, a především přesvědčený podporovatel amerických demokratů a odpůrce konzervativců. Na své návštěvě Mongolska však nyní dal dalajlama ránu i této představě o své svatosti.Řekl novinářům, že vždy považoval Ameriku za vůdce svobodného světa a nebyl znepokojen žádnými kontroverzními výroky v Trumpově kampani. A ohledně očekávání Donaldových politických výkonů? „Ničeho se nebojím,“ šokoval dalajláma novináře”. Zdroj a více zde

Kde je ta budoucnost, kterou J. Drahoš slibuje?

Při největší snaze být objektivní a nepodléhat všelijakým těm slaboduchým předvolebním štěkům, které gradují s přibližujícím se termínem 2. kola voleb, marně hledám, v čem je ta J. Drahošem slibovaná budoucnost pro Česko, kterou on má, na rozdíl od M.Zemana představovat. Logika selského rozumu mi totiž říká, že spojovat budoucnost Česka s podporou těch lidí, kteří jsou celosvětově odstavováni na smetiště dějin je naopak držením se minulosti, která už nemá šanci na návrat. Tedy – šanci má, ta šance se ovšem jmenuje válka, konkrétně válka s Ruskem. Ale stavět v době dnešních zbraní budoucnost na vizi další světové války, to dnes může pouze úplný blázen a pomatenec.

A pokud tomu chce na přání pomatené a slepé pražské kavárny sloužit J.Drahoš, tak ať ten svůj akademický titul zahodí a pokud chce pro své vnuky udělat skutečně něco, za co by na něj mohli být hrdí, tak ať složí i tu svou prezidentskou kandidaturu a přestane dělat loutku zájmům, o kterých očividně nemá ani potuchy a kterým navíc slouží tak hloupě, že jediné, co je schopen předvést je potvrzení toho, že žádný vlastní názor skutečně nemá.

Píseň “Za svou pravdou stát”, kterou přijal jako součást své předvolební kampaně, pak v případě člověka, který jako jedinou “pravdu” přijal to, že bude figurkou těch, kteří si z něj udělali paňáca a skutečně není ničím více,než “fíkusem” pak v případě J. Drahoše je už jen vrcholem trapnosti.

Pokud ovšem J. Drahoš nechce opravdu sloužit havlistické/neoconské “pravdě a lásce”

tak by si měl uvědomit, že jít ve šlépějích V. Havla a podporovat prosperitu USA v jeho stylu, to je především podpora takové demokracie/”demokracie”, která může jiné velmi bolet, viz “Humanitární bombardování Jugoslávie“, po kterém veliká přítelkyně Havla M. Albrightová získala takřka celé Kosovo.

USA nebo Čína?

Podporovat Čínu v roli, ve které vystřídá dominanci USA, není samozřejmě něčím, nad čím by se mělo jásat! Ale tady svět stojí před volbou: zachování dominance USA, ovšem pouze za cenu války Spojených států s Ruskem (a v tom případě i s Čínou), anebo přestat fandit agresivní a pro celý svět nebezpečné politice USA (přesněji politice neoconů, tzn. Clintonovým a Bushovým) a místo tažení proti Rusku podporovat Rusko v tom, aby v plánech o Nové hedvábné stezce nebylo outsiderem, ale naopak v těchto plánech upevňovalo svou pozici. A bude to znít jako paradox, ale kdo skutečně chce podpořit Spojené státy, ten nepůjde proti Rusku, ale naopak bude na straně Ruska. A nebude to nic nového – ve finále 2.WW se z USA a Ruska staly spojenci, ač na začátku to vypadalo, že Hitler bojuje za americké zájmy.

A protože dnešní světová situace velmi připomíná dobu 2.WW, tak na závěr si nemůžu odpustit poznámku, že když je svět ve fázi, kterou lze přirovnat k nutnosti operace, na které stojí pacientovo přežití, tak já před slušňákem dám přednost “hulvátovi”, o kterém ale budu vědět, že ví, co dělá.

Prosba redakce závěrem článku

Hrajeme o všechno, o naše děti, o naši kulturu, o náš vlastní národ. V souvislosti s tím bychom chtěli požádat a poprosit naše čtenáře, aby i tento měsíc zvážili finanční podporu našemu serveru. Nejsme veřejnoprávní médium, ani neziskovka napojená na fondy uhlobarona nebo cizí fondy. Stojíme a padáme s finanční podporou Vás, našich čtenářů. Pokud se Vám líbí, jak pracujeme a jaké informace přinášíme, přispějte nám prosím jakoukoliv částkou na naší obvyklé darovací stránce zde. Dobrovolný dar můžete zaslat na bankovní účet v ČR a v SR, na PayPal, Bitcoin anebo poštovní složenkou na účet v ČR nebo v SR. Podpoříte tím naši práci, investigativní novinařinu a zajistíte pokračování našeho nezávislého alternativního zpravodajského projektu. Moc Vám děkujeme!

-Pozorovatelka- 21.01.2017