C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Sex z našich životů jednou provždy vymýtíme

zvedavec.org

Sex z našich životů jednou provždy vymýtíme


Daniela Kovářová

1.12.2017 Komentáře Témata: Politická korektnost 621 slov

Milé sestry, kolegyně, spolubojovnice, přítelkyně, vybojovaly jsme řadu bitev, jimiž jsme svět změnily k nepoznání.

Zrušily jsme rozdíly mezi pohlavími, děti se rodí ve zkumavce, muži doma uklízejí a my se konečně můžeme věnovat kariérám. Ještě však není možno usnout na vavřínech. Nejnovější bitvu za oceánem svádějí naše americké kolegyně a my se musíme jejich pokusy správně inspirovat.

Nejprve je třeba si vybrat vhodný objekt. Tím je muž na vrcholu slávy, ideálně stále ještě mocný a v každém případě dost movitý. V českých podmínkách lze použít i střední kádry, koneckonců i muže bez majetku lze vhodně pokořit a zničit, ale ideálními adepty na americký trend by mohli být muži jako Jaromír Jágr či Karel Gott. Co na tom, že jsme se jim celý život vrhaly k nohám i do postelí? Pravda či realita dnes není rozhodující, důležité je jako první přijít s obviněním ze sexuálního obtěžování. Vždyť přece stačí si jen rozpomenout na emotivní zážitek, jenž vás navždy negativně ovlivnil, ublížil vaší křehké ženskosti a dodnes jste kvůli němu plné traumat. Co na tom, že vzpomínky jsou neprokazatelné a vždy subjektivní, obzvláště pokud nikdo třetí nebyl nablízku? Sáhl vám lehce na kolínko? Žádný div, že vás ten dotyk dodnes budí ze spaní. Podíval se na vás s vilným úsměvem? Nehorázné a je třeba ho zaživa hodit lvům! Učinil vám sexuální nabídku, anebo vypustil z úst dvojsmyslnou větu? Pak jen do něj, milé kolegyně. Nabídl vám kvalitní sex? Hvízdl za vámi na ulici? Otřel se o vás ve vlaku? Hvízdl na vás? Jak odporné, jak podlé! Je nejvyšší čas a řekněme dost! Ukážeme jim, že nic podobného už se nikdy nesmí opakovat.

Hra je tedy dobře rozehraná a ničeho není třeba se obávat. Varianty možných obvinění vás lehce naučíme, noční traumata dostatečně popíšeme, představíme vám rejstřík náhrad, které lze po našich českých mužích požadovat. V této souvislosti vás však, milé sestry a drahé přítelkyně, musím upozornit na jedno velké nebezpečí, jemuž je ovšem třeba se od počátku našeho projektu vyvarovat. Ani na vteřinu nesmíme připustit myšlenku, že by se nám snad chování mužů líbilo, ba dokonce že bychom o jejich návrhy či ocenění našich kvalit někdy usilovaly. Podobně podlé obvinění je třeba udusit hned na počátku a vždy důrazně popřít, že bychom se líčily, česaly, oblékaly a fintily proto, abychom oku muže zalahodily, že bychom se snad někdy na ono proradné plémě usmívaly, abychom v něm zájem o nás vyprovokovaly, ba dokonce že bychom se snad snížily k chování, jež by se tomu jejich podobalo. My přece nikdy svých lepých tvarů nezneužíváme, nikdy se na muže neusmíváme, nikdy se jich na první pohled letmo a bez postranního úmyslu nedotýkáme, rozpaků jejich nikdy nezneužíváme, na žádné muže nemrkáme a ani slůvkem je nikdy nesvádíme, nebo snad nedej bože neprovokujeme. Na výše řečené si, milé přítelkyně, musíme od nynějška velký pozor dát, protože pak by se karta mohla obrátit a to proradné mužské pokolení by mohlo nás, ženy, také povolávat k odpovědnosti, ba dokonce i k omluvám, rezignacím či k náhradám. Proto je třeba důrazně popřít, že by nám mohlo chování mužů někdy i lehce imponovat, ba dokonce že bychom právě o ně občas mohly stát.

My ovšem chceme hlavně kariéru budovat a tučné odškodnění z mužů za to, že jsou muži, jednou pro vždy vyzískat. Koneckonců dnes je i účel jejich snah poněkud nemoderní a zastaralý. O vlastní děti téměř nikdo nestojí, vždyť ničí postavu, stojí peníze a brání růstu, a tak je třeba sex úředně zakázat a mužské pohlaví pořádně převychovat, aby se z mužů vilných staly bytosti nám podobné – něžné, vyholené, vonící, kooperující, empatické a chápavé. Jedině s takovými bude příjemné žít, pracovat a povídat si. A přirozeně také nakupovat.

Článek vyšel na blogu Daniely Kovařové 7. listopadu 2017.