Pane předsedo, hnutí SPD uvedlo v prohlášení, že jste nabídli ANO vládní spoluodpovědnost, to však odmítlo. Předtím jste ale říkali, že spolu o vládě nejednáte.

Řekli jsme, že na prvním místě je pro nás prosazení politického programu. Po čtyřech letech v opozici můžu s plnou odpovědností říct, že pokud nejste součástí vlády, neprosadíte z programu nic.

Proto jsme od začátku říkali, že jsme kompetentní v tom, abychom se podíleli na vládě, a zároveň jsme dali dvě jasné podmínky. Za prvé prosazování našeho politického programu a za druhé jsme dali najevo, že máme problém podporovat vládu, kde by byl trestně obviněný premiér. A říkáme to i nyní.

Není pravda to, že Andrej Babiš říká, že musí vládnout sám, protože nikdo jiný s ANO vládnout nechce. Schůzky, které tu probíhaly, mi připadají ze strany ANO jako marketing. Od začátku byla jejich cílem jednobarevná vláda. ANO ale dostalo ve volbách jen třicet procent, nedostalo padesát jedna procent. Nemají mandát k tomu, aby vládli sami. Ve druhém kole jednání s námi jsme došli k šestému programovému bodu ze dvaceti pěti a Andrej Babiš náhle vyhlásil přes média, že není nikdo, kdo by s ním vládl, a že sestaví menšinovou vládu.

Vy jste na těch jednáních jasně řekli, že máte zájem za určitých podmínek vstoupit s ANO do vlády?

Přes média jsme to řekli jasně a opakovaně. Proto Babiš od začátku říká, že nechce vládnout s SPD. Upřímně řečeno jeho důvodům nerozumím. Jsem přesvědčen, že bychom našli programové průsečíky, abychom mohli měnit Českou republiku k lepšímu. Mohou tam být jiné důvody, o kterých můžu jen spekulovat. Možná je to tlak z EU, protože Babišovo podnikání je závislé na dotacích z EU. Možná je to obava, že by měl vedle sebe další výraznou personu ve srovnání s Bohuslavem Sobotkou a Pavlem Bělobrádkem.

Možná s vámi nechce vládnout proto, že jste pro něj příliš extrémní.

Nejsme extrémní v žádném případě. To by znamenalo, že je v ČR víc než půl miliónu extremistů. O nás to říká například pan Kalousek, což by vzhledem k volebnímu výsledku znamenalo, že extrémních lidí je tu víc než těch neextrémních, což je samozřejmě nesmysl. Souhlasím s panem prezidentem, který se na naši adresu vyjádřil, že SPD nemůže být extrémní, protože prosazuje přímou demokracii.

Máte pocit, že byste našli spojence u jiných stran než u ANO?

Má zkušenost je taková, že zbylé strany se okopávají, dělají si navzájem naschvály. Jednají jen o postech, o korytech, nikde jsem z jejich úst neslyšel nic o programu. My o našem politickém programu mluvíme od první vteřiny.

Zůstaneme ale v opozici, protože menšinovou vládu, která nebude plnit náš program, nepodpoříme, to je úplný nerozum. Co se týče jiných politických stran, matematika je jasná, hnutí ANO má 78 poslanců. Ostatní říkají, že s námi spolupracovat nechtějí. Není jiné varianty, jak se pokusit prosadit náš politický program než jednat s ANO, ale oni nás odmítli, nechtějí nás.

Nepřiměla vás jednání s ANO k tomu, abyste oproti volební kampani některé programové body zmírnil, dělal kompromisy? Abyste například nemluvil natvrdo o vystoupení z EU, ale třeba jen o obecném referendu?

Postup byl takový, že nejprve projednáme základní programové body a potom se ve druhé fázi budeme bavit o programových kompromisech. Skládáme programovou mapu, na které můžeme stavět. My jsme ovšem došli k šestému bodu a najednou se dozvíme o menšinové vládě. To je velmi podivné.

Do fáze, že bychom měli změkčit naše body, jsme se vůbec nedostali. Vůbec jsme neprojednali problém exekucí, zvýšení podpory zdravotně postiženým. Tady máme důležité programové body, ke kterým jsme se ani nedostali, a už máme dělat kompromisy?

Co se týče referenda o EU, Babiš nám opakovaně říkal, že ho odmítá. Ukázalo se, že je to mimořádně citlivý bod. My jsme navrhli druhou variantu, a to je zákon o referendu jako takový. Ať se bavíme o kvoru.

Pokud občané nasbírají dostatečný počet podpisů, je to jasný důkaz toho, že si referendum přejí, a pak ho pojďme udělat. My navrhovali sto tisíc podpisů, Andrej Babiš chtěl mnohonásobně víc. Odmítl i to, kdy by se posbíraly statisíce podpisů, což by byla prokazatelná vůle občanů. To je pro nás velký problém.

ANO se v minulosti ohánělo referendy, ale nyní to vypadá, že chtějí zakázat občanům rozhodnout se v otázce, pro kterou se už jednou v referendu přece rozhodovali. Minule tedy politici uznali, že je občan dostatečně kompetentní, takže logicky může být kdykoliv další referendum o našem členství v EU.

Je potřeba rozklíčovat, co k tomu Babiše vede. Jestli to jsou dotace z EU, nebo je to tlak z OLAF ohledně kauzy Čapí hnízdo. Nevím, co za tím je, neřekl nám to.

Kdybyste byli s ANO v koalici a Babiš by referendum o Evropské unii zamítl, ustoupili byste?

Kompromis si představit dokážeme a já jsem ho tady naznačil. Mohou to být parametry k vyvolání referenda. Může to být i kvorum účasti. Určitě bychom nediskutovali o tom, zda referendum má, či nemá být závazné. Závazné být musí, jinak by to byl jen velmi drahý průzkum veřejného mínění.

Ani bychom nezužovali otázky, občané musí mít právo rozhodnout o všech otázkách, kromě těch, co neporušují zákon, typu jestli se smí vraždit, nebo krást.

Diskutovat můžeme o počtu podpisů k vyvolání referenda a o kvoru účasti. My navrhujeme nulové kvorum. Bylo by to stejné jako každé jiné volby. Nevidíme tam rozdíl. Jeden občan může zvolit poslance, prezidenta i senátora, pokud ostatní nepřijdou. Takže možnost tu je.

Co vaše odvolatelnost politiků? Byl byste ochoten se jí vzdát a zůstat jen u přímé volby hejtmanů a starostů?

Ta odvolatelnost by tam byla automaticky. Vidíme to i na Slovensku.

Dali by se ale takto volit a odvolávat poslanci? To by bylo nutné změnit volební systém jako takový.

U hejtmanů a starostů by to v podstatě bylo místní referendum. Když se sesbírá minimálně deset procent občanů z volebního obvodu, tak se vyhlásí nové volby, kde se může zúčastnit i člověk, se kterým nejsou spokojeni.

Stejně tak by to bylo s prezidentem. Pokud by někdo sesbíral petici s 250 tisíci podpisy za odvolání prezidenta, vyhlásí se nové volby. Andrej Babiš nám řekl, že by uvažoval o podpoře návrhu odvolatelnosti starostů a hejtmanů. To by byla první fáze. A až bychom si zvykli na starosty a hejtmany, tak bychom šli dál.

Co se týče poslanců, náš návrh by byl zrušit Senát, snížit počet poslanců na 81, aby se volili přímou volbou a aby byli odvolatelní. Ale k tomu je potřeba změnit ústavu, tedy mít 120 hlasů. Kdyby se k nám a ANO přidali PirátiKSČM, tak ty hlasy máme s rezervou.

Piráti i KSČM se ale už vyjádřili, že změnu volebního systému nechtějí.

To mě překvapilo. Je vidět, že jediná strana, která v parlamentu prosazuje přímou demokracii, je SPD. Ke změně politického systému chceme postupně dojít, ale začínáme odspoda, a to je přímá volba starostů a hejtmanů a jejich odvolatelnost.

Další z bodů, na které vám ANO údajně kývlo, je zákaz propagace islámského práva šaríja. Kdo ho u nás propaguje?

Úplně konkrétní příklad: před dvěma lety proběhl zátah policie v mešitě na Černém Mostě, kde byla šířena kniha Základy tauhídu. Tato kniha je zakázána v Německu a v dalších západoevropských zemích. Je přímo zakázáno ji šířit. Tato kniha propaguje usekávání rukou, to, že můžete mít sex s nezletilými dívkami, což dělal prorok Mohamed, propaguje nadřazenost mužů nad ženami, věřících nad nevěřícími.

Ale protože tam proběhl zátah policie, tak je zřejmé, že tyto případy spadají pod současnou legislativu, tedy další zákon není potřeba.

On už proběhl i soud. Jenže naše legislativa je v tomto chybná. V Německu to dokážou řešit, u nás ne. Pana Sáňku, bývalého předsedu české muslimské obce, soud osvobodil s tím, že existuje pouze zákaz propagace hnutí, které šíří nenávist, nikoliv ideologie.

My jsme navrhli jednoduchou novelu trestního zákona, která by za slovo „hnutí“ připojila slovo „a ideologie“. Vláda hnutí ANO, a zdůrazňuji, že to byla vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL, dala k naší novele zamítavé stanovisko.

Chceme do trestního zákoníku zákaz propagace práva šaríja, chceme vyplnit tuto právní mezeru, která se ukázala při soudu s panem Sáňkou, chceme zakázat zahalování na veřejnosti jako symbol islámské ideologie. Podívejte se do Rakouska a do Francie, kde už tato právní úprava je, a v každé zemi je jiná. Mantinely jsou dostatečně široké. A samozřejmě bych rád zdůraznil, že by to znamenalo zákazy mešit v ČR.

Celý rozhovor naleznete v sobotním vydání deníku Právo.