C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Dvojí metr-výsměch slovům demokracie a pravda

Totéž, co žádají příchozí, máme právo žádat i my. Nebo snad diskriminace platí jen jednostranně k nám, ale naopak ne?

Nic není na této době hnusnějšího a podlejšího, než uplatňování metody ,,Dvojího metru“.

 

Jmenuji se Maruška a chtěla bych žít u vás v Sýrii.

Mám však pár zásadních požadavků:

1.) Chci, abyste ve vesnici postavili kostel s velikým křížem na střeše, aby mě Pánbíček našel

2.) Zároveň prosím, abyste zakázali řvaní z mešity, protože tomu jednak nerozumím a také nechci být rušena, když si chci přispat

3.) Chci, aby místní ženy nenosily ty černé oděvy, protože se jich bojím a uráží mě, když nevím, kdo v oděvu je. Se mnou problém nebude – mám jen pár letních šatů a plavky.

4.) Chci, abych měla v dosahu nějaký Steak house s vepřovým masem, protože ho miluji. A ať tak mají dobrou kořalku!

5.) Chci, aby mi vaše vláda přispěla na bydlení a stravu, protože jsem nikdy nepracovala a ani nehodlám. Jestli na to vláda nemá, tak ať trochu zvýší daně…

6.) Chci pak řídit nějakou firmu. Třeba stavební, kde je hodně mužů. Moc ráda je sekýruju.

Dejte mi prosím vědět, do kdy budou mé požadavky splněny. Já se zatím vydám na cestu a doufám, že cestovní výdaje mi zpětně uhradíte. Nebo pro mě raději pošlete nějakou svojí organizaci, aby cestu urychlila. Věřím, že vaší kulturu obohatím a že se na mě budoucí spoluobčané těší!
Jsme přeci tolerantní, tak nevidím žádný problém.