C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Volby: Nelezme do eurozóny!

parlamentnilisty.cz

„Nelezme do eurozóny!“ Ekonomka Švihlíková nabízí úplně jiný pohled na Řecko a odhaluje, jak skutečně funguje EU „bez těch všech vlaječek“


REPORTÁŽ „Měnová zóna v Evropské unii je kolos, který stojí jen na jedné noze a na tu ještě kulhá, a je velmi náchylná k různým otřesům. Řecká krize by měla být varováním pro české politiky i veřejnost, zvláště nyní před parlamentními volbami, abychom nepřijímali euro.“ Taková a ještě tvrdší slova na adresu Bruselu padala na besedě v ostravském Knihcentru ze strany známé ekonomické expertky Ilony Švihlíkové, která přijela představit svoji novou publikaci s názvem „Řecké tragédie“. V této knížce se spoluautorem, Konstantinosem Tsivosem, vědeckým pracovníkem z Univerzity Karlovy, rozebírají současné příčiny ekonomického úpadku Řecka, za kterým vidí především „silovou“ politiku Evropské unie.

„Proboha, nelezme do eurozóny!“ Ekonomka Švihlíková nabízí úplně jiný pohled na Řecko a odhaluje, jak skutečně funguje EU „bez těch všech vlaječek“
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

„Já se zabývám, jak je všeobecně známo, mezinárodní ekonomikou a problematikou eurozóny a také jejími mnohdy negativními dopady na některé státy. S tím jsem začala už při svém studiu na vysoké. Proto mne zaujal případ řecké dluhové krize, který rezonoval v roce 2010 v celém světě, a také velkou mírou i u nás. Jistě si vzpomínáte, jak tehdy, také před volbami, Miroslav Kalousek i jiní nás strašili, že pokud si nebudeme utahovat opasky a nebude se škrtat, tak dopadneme jako Řekové. Ty nám většina médií líčila jako lenochy, kteří většinu času prospí pod olivovníkem. Jenže, když jsem řeckou ekonomiku začala studovat hlouběji, rozprostřel se přede mnou úplně jiný obrázek. Já jsem tou knížkou chtěla také odhalit, jak skutečně funguje Evropská unie bez všech těch vlaječek a s prominutím keců o hodnotách. Ukázat její mocenské vztahy, a jakými nástroji trestá neposlušné členy, a k čemu to potom vede. Jelikož máme teď také před volbami, tak je to ode mne i varování – proboha, nelezme do eurozóny!“ zahájila besedu docentka Švihlíková.

Ta ve své publikaci, jak na besedě uvedla, i pomocí věrohodných statistik, dokazuje, že Řekové patří v rámci EU mezi ty nejpilnější podle odpracovaných hodin, a že jejich ekonomiku vždy hodně zatěžovalo zejména zbrojení, jelikož leží vedle svého letitého rivala – Turecka. Zbraně pak Řekům dodávají i jejich největší věřitelé, tedy Německo a Francie. „V současné době z těch takzvaných záchranných balíčků, z těch stovek miliard eur, jak se prezentuje v médiích, jde jen pět procent do ekonomiky Řecka, zbytek na blokovaný účet, z něhož se pak vše vrací věřitelům. Tedy nejedná se o záchranu Řecka, ale především německých a francouzských bank. Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka poklesl tak o jednu čtvrtinu, což se stává zemím, které jsou ve válce,“ konstatovala známá ekonomická publicistka.

Spoluautor publikace Konstantinos Tsivos pak ještě doplnil, že krize se teď v Řecku týká především velkých měst na pevnině, kde prý nezaměstnanost mladých lidí přesahuje až 50 procent, a že proto vysokoškolští absolventi ve velké míře odcházejí do zahraničí. Jedná se doposud až o 300 tisíc vysokoškoláků, kteří nejvíce míří právě do Německa. „Pokud by tento trend pokračoval, dnešní Řecko s téměř 11 miliony obyvatel by se dostalo v roce 2050 na 8,5 milionů lidí,“ informoval Tsivos.

V řecké státní správě to ale moc nefungovalo…

Velkou část besedy zabrala i hodně pestrá diskuse s návštěvníky akce. První dotaz tak padl na nedobré poměry v řecké státní správě v minulých letech, kde se v pátek moc nechodilo do práce, odcházelo se brzy do důchodu a pobíraly se vysoké, neadekvátní mzdy. Jeden z návštěvníků se tedy zeptal, proč proti tomuto stavu nevystupovala například politická opozice v Řecku.

„Státní správa byla skutečně hodně předimenzovaná, ale problém byl i s tím, že mnoho lidí ze střední i vyšší třídy si ‚ulévalo‘ své příjmy do cizích bank a neplatily se tak řádně daně. Politický systém byl zabetonovaný, kdy se dlouho ve vládnutí střídaly prakticky jen dvě strany. Jejich lídři potom dosazovali na vlivná úřednická místa svoje lidi. Opravdu byl velký rozdíl mezi výkony v soukromém sektoru a ve státní správě. Řecko má také problémy se správou 2500 svých ostrovů – a patřilo i k nejvýznamnějším dovozcům zbraní,“ odpověděl na otázku Konstantinos Tsivos.

Ilona Švihlíková přijela do ostravského Knihcentra představit svoji novou publikaci s názvem „Řecká tragédie“ i s jejím spoluautorem, vědeckým pracovníkem z Univerzity Karlovy Konstantinosem Tsivosem. Foto: Jan Štěpán

Další diskutující z publika kritizoval řeckou menšinu v dřívějším Československu v roce 1968 za to, že velmi aktivně podporovala sovětské okupanty. Řeč pak také přišla i na horentní řecké důchody, které byly ještě nedávno druhé nejvyšší v Evropské unii.

„V roce 1968 nebyly ani v řecké menšině v tehdejším Československu poměry všude stejné, existovala část Řeků, kteří okupaci schvalovali, ale existovali také ti, co ji odsoudili a byli potom za to perzekvováni. Co se týká důchodů, tak ty byly ve státní správě skutečně neúměrně vysoké. Lišily se od penzí dělníků a lidí pracujících v zemědělství, jež byly srovnatelné s těmi českými. V současné době se všechny důchody horentně ponížily. A i když jsou někdy vyšší, než ty, co pobírají lidé v chudších zemích EU, senioři jimi podporují své rodiny, jinak by byl ekonomický dopad řecké krize pro tamní společnost ještě drtivější. Myslím si také, že není v dnešní době tím správným trendem, aby lidé pobírali nízké důchody,“ uvedl pedagog a vědecký pracovník Tsivos.

O Finsku, které jde ekonomicky dolů, se záměrně moc nemluví

Ilona Švihlíková věnovala velkou část besedy také rozpravě o situaci jednotlivých států, jež se ocitly v dluhové pasti a také o těch, kterým měnová unie v EU moc nesvědčí. „Chování špiček Evropské unie k jednotlivým státům se opravdu dost liší. Proti Řecku postupuje EU s nebývalou tvrdostí, kdy zvláště němečtí politikové mu nechtějí dluhy odpustit, i když ty jsou reálně nesplatitelné. To tvrdí překvapivě i experti z Mezinárodního měnového fondu. Řekové mají pro ostatní sloužit jako odstrašující příklad, aby si něco podobného nedovolili. O vládě v Athénách se už tak nedá moc mluvit, je to spíše německý protektorát, kde jen úředníci plní příkazy z Berlína. V této souvislosti je zajímavé, že se už nemluví o velkém poklesu finské ekonomiky, na kterou měly negativní vliv především tři faktory. Dřívější ekonomické neúspěchy firmy Nokia, pokles ziskovosti dřevozpracujícího průmyslu a sankce proti Rusku. Pokud by si Finové mohli pomoci devalvací měny, bylo by to v pořádku, jenže mají euro, takže nemohou. O tom se už moc nedozvíte, protože to nejsou ti ‚líní jižané‘, ale přece premianti ze severu Evropy,“ prohlásila publicistka a vysokoškolská pedagožka.

Ta dále uvedla, že Řekové jsou nyní nuceni ve velkém privatizovat svůj majetek, jako jsou přístavy, letiště a podobně, což za příznivé ceny skupují i finančníci z Německa. „Musela jsem se smát, když jsem slyšela prohlášení francouzského prezidenta Macrona, který se podivoval nad tím, co vedlo řeckou vládu k tomu, aby prodala athénský přístav Pireus Číňanům a další důležité nemovitosti Němcům, a proč ne Francouzům. Myslím si, že mezi Německem a Francií dojde brzy i k větším názorovým střetům. Řecko může být i pro naši republiku mementem, abychom neskončili podobně kvůli mocenským praktikám vedení EU. Například mne zaráží, že naši politici si nebyli schopni ani po 28 letech stanovit základní strategické cíle v tom smyslu, co bychom si měli ponechat v našem majetku, jako například energetické i surovinové zdroje a podobně,“ dodala závěrem Ilona Švihlíková.