C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Schopnost bojovat

pravyprostor.cz

Imigranti, muslimové a Afričané z první ruky


ZISS

Mnohými zastánci přijímání migrantů je české veřejnosti vyčítáno, že mají k migrantům výhrady, přestože nikdy žádného migranta, potažmo muslima, ani neviděli. Nu, Ziss je viděl a také s nimi roky pracoval. Nejprve pár případů, které dopadly dobře, abych nebyl obratem obviněn, že jsem henten xenofób.

Jeden z mých blízkých přátel je původem Turek. Rodiče jeho a jeho sestry sem dorazili, když byly děti ještě malé. Jeho rodiče se nikdy nedokázali plně integrovat. Snažili se, ale zkrátka to nešlo, jejich kultura v nich byla příliš hluboce zakořeněná. To dokládá, že i když mají migranti tu nejlepší vůli k integraci, nemusí to vyjít. Jsou to slušní lidé. Otec pracuje. Žijí si svůj život, jen stranou české společnosti. Udělali ovšem pro své děti skvělou věc, za kterou mají můj obdiv. Nechali své děti žít jako Čechy, i když oni sami nemohli. A bez jakýchkoliv výhrad.

Seděli jsme takhle jednou s kamarádem večer v hospodě. Najednou se ho jeden z nás zeptal:

„Hele, neměl ty bys mít nějakej ten ramadán?“

„Ramadán? Co to, hergot, má bejt?! Vrchní, doneste mi řízek a pivo.“

Tomuhle já říkám integrace.

Příklad číslo dva. Jednou jsem se takhle bavil s Iráčanem o Iráku. S tímto starým pánem jsem nějakou dobu pracoval. Tento pán byl, až na poněkud snědší vzhled a rysy hrdého syna pouště, asi tím nejtypičtějším českým pantátou, jakého jsem kdy potkal. Do, tehdy ještě Československé, republiky se dostal poté, co dezertoval v průběhu Irácko-Íránské války. Nechtěl o tom moc mluvit. Řekl jen tolik, že po tom co viděl, se stal ateistou. Nevěřil, že by jakýkoliv bůh mohl něco takového dopustit. K Iráku řekl, že je to ztracená země, která má tři hlavní problémy:

  1. Primitivizmus obyvatel
  2. Nedostatek vzdělání
  3. Náboženství

Všimněte si, prosím, co jmenoval jako první. K tomu se ještě vrátím.

Poté jen smutně dodal, že v Iráku nebude klid, dokud tam budou sunité, šiíté a Kurdové, místo Iráčanů. Ohledně role Američanů jen mávl rukou, že se pokoušejí řešit neřešitelné.

Také jsem pracoval s jedním pánem ze subsaharské Afriky. Byl to jemný a hodný člověk, i když poněkud zakřiknutý. Tento pán, původem z Etiopie, uměl, přes svůj značně etnický vzhled, naprosto dokonale česky. A to byl, podotýkám, v naší zemi osm let. O své zemi nemluvil. Když se jeden kolega zmínil, že by se do Etiopie rád podíval, očividně byl vyděšený. Kdo někdy viděl zblednout černocha, ví, o čem mluvím. Okamžitě začal kolegu prosit, ať to nedělá, že tam to vůbec není dobré. Věřím, že tento muž byl skutečně uprchlíkem a byl naší zemi nesmírně vděčný, že ho přijala.

V mezinárodní firmě, kde jsme pracovali, však byli i jiní. Hodný čas jsem seděl v jedné větší kanceláři (nebo menším openspacu) s jedním mladým muslimem z Čečenska. A bylo to naprosto v pohodě. Neměl žádné zvláštní požadavky a dalo se s ním bavit o čemkoliv. Kromě Rusů, samozřejmě. Pak ovšem do stejné kanceláře dorazili další dva muslimové, jeden z Maroka a druhý, tuším, ze Spojených Arabských Emirátů. Pak to začalo, všichni tři muslimové se bavili již jen mezi sebou, odkudsi přitáhli do kanceláře modlitební koberečky a začali pravidelně zabírat zasedačky, aby mohli mlátit v předepsaný čas hlavami o zem. Má domněnka je, že muslimové mají určité nadkritické množství, kdy si začnou přizpůsobovat své okolí. Povšimněte si také toho, že nebylo vůbec důležité, odkud ten který muslim je. Univerzální muslimství je přednější. Zkrátka, když dáte víc muslimů dohromady, začnou se předhánět, kdo je ten pravověrnější. Také bych doporučoval vyhnout se při hovoru s muslimem náboženství. Pak se totiž z umírněného muslima může velmi rychle stát muslimem radikálním.

Chcete se osobně podívat na nějaké „integrované“ Afričany? Stačí zajít po setmění v Praze na Václavské náměstí, poblíž ulice Ve Smečkách. Nebudete si jisti, jestli jste ještě v Praze, nebo v nějaké vesnici v Ghaně. Jsou to hoši pilní, mají zpravidla hned dvě zaměstnání. Nahánění do bordelů a dealování přírodních a chemických vylepšovačů nálad.

Tak, a teď už si někteří mohou být jistí, že jsem nejen islamofob a xenofob, ale nejspíš i nácek. A to jsem se zatím nedostal k tomu nejpodstatnějšímu.

Vzpomínáte na tu Iráčanovu poznámku o primitivismu, ke které jsem se hodlal vrátit? Teď se dostáváme k jádru pudla. Migranti totiž často pocházejí z prostředí, které má naprosto odlišný náhled na život a také na hodnotu života jako takovou. To se týká především migrantů ze subsaharské Afriky, kde lidský život vlastně žádnou valnou cenu nemá a násilí je běžně používaným komunikačním prostředkem. Na tohle nejsou Češi připraveni. Co připraveni? Většina lidí si něco takového neumí ani představit. Dostali jste se někdy do konfliktu s osobou, která vás nebude váhat zmrzačit nebo zabít jen proto, že jí to v ten okamžik připadá jako dobrý nápad? Osobě, která respektuje jen sílu? Já jsem to zažil, a přestože mám na to výcvik a na podobné situace jsem se připravoval, byl to poprvé šok. Jak by dopadl necvičený člověk, si raději ani představovat nechci. Myslíte, že mezi migranty takových moc není? Podívejte se na nějaké tematické video z Lesbosu. Tam totiž navíc funguje stádní pud. A dav? Ten má inteligenci svého nejhloupějšího člena.

Přesto si nemyslím, že je vše ztraceno. Stále věřím, že Český národ je v nouzi schopen velkých (ale i strašných) činů. I já jsem od svých mladých let trošku zcivilizoval. Ale pod slabým nátěrem to tam pořád je. Stejně tak si myslím, že je to pořád i v Českém národě. Schopnost bojovat.

Jeden kanadský novinář před cca dvaceti pěti lety o našem národě napsal: „Češi jsou jako voda. Na povrchu se zdají klidní, máloco s nimi pohne, ale když se dají do pohybu, nic je nezastaví.“

Jen doufám, opravdu doufám, že to nebudeme muset dokazovat.

ZDROJ (a celý článek): Ziss