C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Ideál…

Ideál…

Myslím si, nebo snad, mohu oprávněně domnívat, že od počátku pobytu člověka na této zemi vždy hledal nějaký ideál, vzor, který by mohl následovat. Kdysi to byly mocné přírodní živelné síly, před nimiž se skláněl, později různá božstva, což vyvrcholilo v hledání nejvyššího, jediného Boha. Po roztříštěnosti různých názvů a chápání této nejvyšší mocnosti následovalo přiklonění k věcem člověku bližším. Ať už to byla období lidských vládců, často se prohlašujících za bohy, jako třeba Faraóni, nebo pozemských králů, církví, papežů, jako zástupců nejvyšší moci. Dnes už lidstvo většinově nectí žádnou vysokou osobnost, protože kolo dějin nelítostně odhaluje lidskou malost i v jeho nejvyšších zástupcích. Je tedy ještě dnes vůbec něco, co by se dalo postavit jako pomník k oslavě toho, co je nyní základním fundamentem dnešní doby? Co dnes stojí v popředí, před čím se skláníme v obavách, nebo jiní v očekávání? Je vůbec něco takového, kromě materiálních a technických hraček? Je snad něco víc, než mobil, smartfon, Pokemon a Facebook?

Zdá se, že ano. Každý den se před nás staví hrozba ozbrojeného šílence, který má jen jeden cíl – všechny kolem povraždit. On stojí v popředí zájmu lidstva, ne snad přímo jako vzor a ideál, ale jako memento a stigma dnešní doby a současného lidstva. Místo pomníků velkých myslitelů, státníků a národy milovaných osobností, by dnes stál na náměstích pomník… se sebevražedným teroristou.

Jen zdánlivě to vypadá, že je zde řeč o islamistických bojovnících. Když začnete přemýšlet a důkladně sledovat svět, zjistíte, že k tomuto ,,negativnímu ideálu“ vlastně směřují mnozí, i když by to oni sami nikdy nepřiznali. Pojďme si je zkusit přepočítat.

Politici volají, že je nutné navozit co nejvíce zbraní kolem hranic Ruska a namířit je na něj. Mluví o nebezpečí, které sami cíleně budují, aby nakonec, až míra jejich provokací vyvolá odezvu, mohli říci: ,,vidíte, my jsme to říkali…“ Mluví o míru a ze všech sil připravují válku. A všichni velice dobře ví, že nyní to zákonitě bude válka jaderná. Sami si mohli ověřit, co strašného napáchaly jen dvě jaderné bomby v Japonsku a oni dnes připravují půdu pro výbuchy tisíců takových bomb. Naše státy volají po instalaci zbraní namířených proti Rusku a přitom je jasné, že Rusko v případě války první zničí ty nejbližší zbraně, tedy ty u nás. A zničí je jadernými raketami. Takže tento postoj našich představitelů nese jasný popis sebevražedného teroristy, který chce ničit vše kolem s tím, že přitom sám zahyne.

Politici, státníci, umělci a ,,lidumilové“ všech podivných druhů volají, že je nutné otevřít hranice a navozit do celé Evropy co nejvíce konfliktních lidí, kteří se netají záští k nám a touhou nás opanovat. Dějiny, a to i ty současné, těchto nově přicházejících stojí až po pás v krvi a válce, ve středověkých stereotypech a zvycích, které si nesou ve svých záhalech a myšlenkách. Jejich cíle nejsou našimi cíli, jejich štěstí stojí na našem neštěstí. Kdo je volá a zve, ten je také sebevražedný terorista, který zničí svůj národ, zemi a nakonec bude zničen i on…

Spolky emancipovaných žen, které až do včerejška volaly po své rovnoprávné roli ve společnosti, po prosazení žen do všech vedoucích funkcí, chtějí nyní zachraňovat ty, kteří ženami pohrdají, jsou pro ně jen nositelkami dětí, ale ne rovnoprávným člověkem. Když se těmto emancipovaným záchranářkám naplní jejich touhy a skutečně si sem navozí objekty svého samaritánství – sklidí okamžitě pravý opak toho, o co léta usilují. Jejich práva budou vygumována, jejich role hlasatelek rovnoprávnosti bude zničena a ony sami budou odklizeny tam, kde je to pro ně jen hrubou diskriminací. Co činí tyto ženy? Kým jsou doopravdy? Jsou jen sebevražednými teroristkami, které nezničí jen své sny, ale i klid, pokoj a mír všech kolem.

Homosexuálové volají po soucitu s chudáky, jež přichází…asi v domnění, že s nimi, až zaberou tuto zemi, budou jejich práva větší, než dnes. Dnes, kdy je jim přiznán status upřednostňované skupiny, pro kterou se hledají všemožné výhody a benefity… Oni ale pak budou jako méněcenná skupina likvidování těmi, které nyní chtějí zachraňovat. Kdo jsou tito tak citlivý a milující zachránci? Jsou to zase jen sebevražední teroristé, protože naplnění jejich snah nepovede jen k jejich utrpení, ale i k bolesti a strádání všech dalších…

Herci, zpěváci, profesoři, studenti, novináři – všichni volají po lidskosti a soucitu k bližnímu. Otevírají bezřeze a slepě hranice a křičí – každý, kdo chce, může jít sem, dáme mu všechno, třeba i svou svobodu a životy – jen, aby byl šťastný až na věky… Co bude s nimi, až se splní jejich přání? Budou snad novým řádem světa oslavováni za svou pokrokovost, nebo budou pohlceni kvasem proměny? Na to jim odpoví indiáni v rezervacích USA, australští domorodci, nebo různé kmeny po celém světě, které odevzdali, nebo jim byla násilím vzata jejich kultura, zvyky a víra. Co z nich zůstalo? Jen stíny, fragmenty, zažloutlé vzpomínky z alb, dnes nahrazené opilými a zfetovanými troskami lidí, kterým už nezůstalo nic, než snaha se otupit… Kdo jsou ti, kteří nás vedou touto cestou, jejíž konec je na jmenovaných rasách snadno pozorovatelný? Jsou to zase jen sebevražední teroristé. Budou noví příchozí potřebovat herce, zpěváky, politology, odredované volnomyšlenkáře, revoluční studenty a novináře? Pro svůj způsob života, který je po generace neměnný, jistě ne…

Papež líbá nohu, která mu stojí na krku a zlomí mu vaz. Je to hrdina? Nebo samaritán, který obětuje, nejen sebe a svou církev, ale dokonce i milovaného Ježíše, aby ukázal lásku k Mohamedovi? Nebo je to snad sebevrah, který obětuje nejen svůj krk, ale i krky svých oveček? Tentokrát to však nebude za hříchy lidstva, ale na oslavu nového lidského ideálu: Sebevražedného teroristy.

Od velkých a zjevných příkladů bychom mohli zapátrat hlouběji a pozorovat ostřeji, pak nalezneme tento sebevražedný motiv v kdejakém, zdánlivě ,,nevinném“ jednání dnešního člověka. Jako červená nitka prostupuje naše životy, motivuje naše názory i přání. Ať už je to pošetilá snaha udělat si ideál z elektronických hraček a jejich neustálé obnovy, nebo snaha se jen a jen bavit, nemyslet na nic, jen se smát a svůj život okopírovat podle reklamy na Coca Colu. Nebo snad žít jakýsi virtuální život v počítačových hrách, střílet po druhých a jásat z toho, kdy se strefím do souseda, který sedí ve virtuálním tanku? Nebo snad infantilní život v sebeodhalení každého jakéhokoliv nejniternějšího pocitu s ,,přáteli na Facebooku“. Celé své nitro, svoji osobnost ,,sdílet“, tedy předhodit ostatním k hodnocení, nevěrohodným pochvalám a věrohodným kritikám? To vše je vlastně sebedestrukční způsob života, který vede k degeneraci vlastní osobnosti, jakési beztvaré, zbabělé a plýtké univerzální osobnosti. Snadno manipulovatelné, bez vlastního přesvědčení, osobnosti, která je sice ,,ideální“, ale jen pro tvůrce reklam, politické svůdce a prodejce módního zboží. My všichni jsme tedy sebevražední teroristé, kteří ničí svou budoucnost a pomáhají ničit vyšší hodnoty světa.

Proto se pro nás všechny stává nechtěným, ale usilovně podporovaným ideálem Sebevražedný terorista. Jemu bychom mohli zbudovat sochy na všech náměstích, postavit busty v parlamentech a jeho velebit, protože ze všech sil k němu míříme. Pod všemi těmi nařasenými temnými záhyby černého roucha se skrývá vesta s výbušnou směsí duchovní ochablosti, netečnosti a falešné soustrasti s nesoustrastnými. Hlava zakuklená do mnoha záhalů skrývá kdoví jakou tvář a kdoví jaké myšlenky. Kdoví jaké – možná žádné. A tvář? Muž či žena? Je to jedno, dnešek přece ruší takové dělení – všichni jsou si rovni/a někteří dokonce ještě i rovnější/. Anonymní postava sebevražedného teroristy, beze jména, bez pohlaví, bez národnosti – to je ideál ,,nového člověka“.

Já takovým ,,člověkem“ tedy zcela jistě být nechci! Vy ano? Ne? Pak musíme bojovat každý sám za sebe a pro sebe, ve všech těch malých osobních sebedestruktivních zvycích, abychom opět v sobě nalezli ,,člověka“, pak jej můžeme hledat i kolem sebe a pomáhat světu k ,,restartu“. Už je jistě čas nejvyšší.

-ZF-