C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Velikonoce….

Velikonoce…

Podle průzkumů prý už jen čvrtina našich obyvatel chápe Velikonoce jako duchovní děj. Mnohaletou snahu komunistů vystřídal materialismus, nyní nahrazený vnějším konzumem a vnitřní náplní plytkou zábavou, povrchním hledáním vzrušení za každou cenu. Proto ani nemohou příliš překvapit slova lékaře v televizi, který včera sděloval, že mládež upadá do sebepoškozovacích praktik a sebevražedných nálad i bez nyní populární hry Modrá velryba.

Ztratili jsme cíl, vnitřní motivaci, něco vyššího a vzdálenějšího, co je nad honbou za pomíjivou technikou, krásou uvadajícího těla a obluzením sexem i narkotiky. To vše jsou náhražky a jako takové jen vedou k neustávajícímu stupňování – k větším dávkám, vytváří žízeň, která nejde uhasit. Chybí nám mír – vnitřní mír, a proto si nevážíme ani toho vnějšího. Když si ho nevážíme, musí nám být odebrán, tak už to ve vesmíru chodí…

Při vášnivých diskuzích o muslimech a imigrantech se často odvoláváme na křesťanské tradice, ale už nám z nich zůstávají jen zábavné zvyky, kterým chybí původní pointa a smysl. Tak i Velikonoce ztratily svůj hluboký význam a paradoxně, i když jsme asi jednou z mála zemí, kde je Velký pátek státním svátkem… nevíme proč, nevíme k čemu, nevíme na co.

Zastavme se, zamysleme se nad historickým významem těchto dnů. Je-li nám cizí náboženská rovina, přemýšlejme nad tou morální a lidskou, protože ona se nás dotýká hluboce právě dnes. Ježíš, který nikomu neubližoval, léčil, vyzýval k pokoji, nadhledu a chápání světa v širších souvislostech, byl tehdejší ,,vrchností“ nenáviděn. Tehdejší vykladači písem, zákoníci, by se jistě dali přirovnat k dnešním dogmatikům všech druhů, ať už politickým, náboženským, nebo snad i multikulturním… Ti tehdejší, jako ti dnešní, měli jediný zájem – dusit lid, manipulovat jej, příkazy mu brát svobodu myšlení, zabránit mu v cestě k vyšším hodnotám, zabránit ve svobodném rozvoji ducha jednotlivce. Kdo se tomu protivil, toho zničili, ukřižovali, zavraždili, …a pak si to nějak zdůvodnili a ještě z toho zdělali záslužný čin. Tehdy, jako dnes. I bez náboženské roviny může dnešní nevěřící nalézt mnoho poučného v tragickém příběhu Ježíše Krista, který byl tehdejší mocí zavražděn a jeho vražda pak byla zdůvodněna ,,státním zájmem“, čistotou víry a jinými pěkně znějícími, ale zcela falešnými a ukradenými pojmy.

Zkusme tedy využít těchto Velikonoc k hledání hlubších otázek života a smrti…dokud to ještě jde. V davu klečících, modlících se muslimů, pod ostrým dohledem imáma to již nepůjde a je jisté, že pak se bude těžko dohánět to, co, čeho se dá dnes lehce dosáhnout. Také letící Tomahavky od ,,přítele za mořem“ nedají mnoho času k přemýšlení o smyslu života.

Vužijme tedy Velikonoc, dokud ještě můžeme…

-ZF-