C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Velký krok ke třetí světové válce? 4

protiproud.parlamentnilisty.cz

Chemická „černá labuť“ z Idlíbu: Je útok amerických raket na Sýrii jen předehrou Velké války? Trump je utopen v bažinách. Kdo připravil akci Smrtící plyn? Co věděl „jasnovidec“ generál Votel? Fatální 2017 začal

Raketový útok Spojených států na Sýrii je šokem pouze pro ty, kdo sledují dění ve Washingtonu skrze hlavní média. Ty mají v rukou válečnické kruhy od Washingtonu po Prahu. Poslouchat třeba lidovce Ivana Gabala v České televizi je stejné jako dívat se na McCaina na CNN. Oni prostě válku s Ruskem potřebují, protože jinak všechno prohrají. A v útoku na Sýrii jde pochopitelně pouze (zatím ještě zástupně) o válku s Ruskem.

pp

Znamená to ale především jedno: Donald Trump byl „Deep State“ přemožen a rezignoval. To, s čím dělal prezidentskou kampaň, proč byl navzdory „washingtonským bažinám“ (které chtěl vysušit) zvolen protestující většinou Američanů, je tímto v troskách. Právě tak jako tým, který si do Bílého domu přivedl. Odvolání Bannona, tvůrce antiobamovské mírové strategie z Trumpovy bezpečnostní rady, bylo poslední kapkou. Teď už opět převzal otěže Pentagon, generálové a McCainova válečnická mafie.

Může se stát cokoli

Že k útoku na Sýrii došlo navíc právě v okamžiku návštěvy čínského prezidenta, je pouze výsměchem Trumpovi a dokladem, že (právě tak jako před ním Obama) nemá na rozhodující dění už prakticky žádný vliv. Teď se vlastně může opět stát cokoli. Rusko okamžitě vypovědělo dohodu o vzájemné koordinaci akcí na syrském bojišti. Rakety, lodě a letadla obou jaderných velmocí se nyní mohou – třeba jen nedopatřením – dostat do bojového střetu. Důsledky mohou být nepředvídatelné.

Mluvíme o tom v Protiproudu již řadu měsíců. Globální síly, které po brexitu a Trumpově zvolení byly na čas ochromeny, nyní opět jednají naplno. Je to nutné: V Evropě přicházejí rozhodující volby ve Francii, brzy poté v Německu, možná v Itálii. Pokud by měl dosavadní trend pokračovat, znamenalo by to jejich konec – a naděje na mír a urovnání konfliktů ve světě by se stala reálnou.

Je hluboce ostudné, že se do tohoto tažení dala nyní zatáhnout také česká diplomacie a celá Sobotkova vláda. Přitom je jasné, že Washington útok na Sýrii plánoval dávno před chemickým „výbuchem“. Stejně jako je jasné, že tento výbuch byl pouze typickou záminkou. Prezidentu Asadovi, který již prakticky zvítězil, by taková událost nebyla k ničemu – ba právě naopak. Ale přesto od prvního okamžiku celý Západ ví, že to určitě provedl on. Starý známý scénář. Podívejme se na něj trochu blíže.

Stínový manévr

Poslední vývoj na syrské frontě věrně kopíroval geopolitické turbulence jinde ve světě. V letošním roce je zřetelná více než kdy jindy úzká provázanost jednotlivých front globální války a zápas jednotlivých mocenských center. Před týdnem však, zdálo se, došlo k obratu ve vztahu Spojených států k syrskému konfliktu.

Trumpova administrativa dala najevo, že opouští Obamovu politiku zničení Asada za každou cenu a jeho nahrazení loutkovým režimem, jak o tom snily staré washingtonské struktury, které občanskou válku v této kdysi kvetoucí zemi za pomoci CIA a arabských a tureckých spojenců vyvolaly.

„Nemůžeme se soustřeďovat na Asada způsobem, jakým to dělala minulá vláda,“ uvedla ve čtvrtek v OSN stálá americká zástupkyně Nikki Haleyová. Podle ní odstranění syrského prezidenta Bašára Asada už není pro Spojené státy prioritou. „Když pohlédnete na situaci, musíte změnit priority. Naší prioritou už není sedět a soustředit se na vyhnání Asada. Naší prioritou je reálně se podívat na to, jak dát věci do pohybu a s kým spolupracovat tak, aby syrský lid skutečně pocítil změnu,“ uvedla Haleyová.

Šlo, jak je nyní jasné, o typický zastírací manévr. O útoku na Sýrii bylo v té chvíli již rozhodnuto. Pak musela přijít záminka.

Labuť z Idlíbu

„Černá labuť“ byla vypuštěna jen čtyři dny po prohlášení Bílého domu. Více než stovka civilistů ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb, která je jednou z posledních bašt „umírněné opozice“, se v brzkých ranních hodinách stala obětí otravy jedovatým plynem. Otřesné záběry dusících se civilistů včetně mnoha dětí, okamžitě oblétly svět.

Francie ihned vyzvala ke schůzce Rady bezpečnosti OSN, která by se útokem zabývala. Viník byl bez jakéhokoliv vyšetřování předem známý (viz sestřelení boeingu nad Ukrajinou). Asadovo, nebo dokonce ruské letectvo, prý svrhlo na nic netušící civilisty bomby s jedovatým plynem. Ihned se objevily zprávy, že šlo zřejmě o použití zakázaných chemických zbraní jako je sarin či chlór.

Svět se vrátil do roku 2013, kdy Obama uvažoval o leteckém úderu proti Asadovi a jen chytrá diplomacie Ruska, která zprostředkovala zničení všech chemických zbraní syrské armády, americkému zásahu na poslední chvíli zabránila. Západní politici mluví o překot o nejhorším chemickém útoku v Sýrii od roku 2013, kdy došlo za dodnes neobjasněných okolností k úmrtí skoro 1500 lidí na předměstí Damašku. Úterní válečný zločin bobtná do apokalyptických rozměrů a všichni volají po potrestání viníků. Na prvním místě Asada – čímž se myslí Ruska.

Francouzský prezident François Hollande z útoku ihned obvinil syrskou armádu stejně jako ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. „Syrský režim bude znovu popírat svou odpovědnost za tento masakr. Stejně jako v roce 2013 Bašár Asad sází na své spojence a domnívá se, že jedná beztrestně,“ sdělil Hollande. Za „strašlivý“ označil incident zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který řekl, že OSN chce, aby ti, kdo jsou za „chemický útok“ odpovědní, byli jasně identifikováni.

Trump v pasti

Šéf britské diplomacie Boris Johnson upozornil, že pokud se potvrdí vina syrské armády, pak bude syrský režim obviněn z válečného zločinu. „Je třeba začít vyšetřovat a viníci musejí složit účty. Bombardovat vlastní občany chemickými zbraněmi je nepochybně válečný zločin,“ uvedl Johnson.

Útok odsoudila i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která zodpovědnost za něj rovněž bez jakýchkoli důkazů a vyšetřování připsala syrskému režimu. Rozhodující však je, že i Bílý dům útok hodnotí jako „trestuhodný“ čin, který nelze pominout. Do kouta zahnaný Trump prohlásil, že je to „urážka lidství“ a dodal, že v důsledku útoku změnil názor na syrského prezidenta Bašára Asada: „Povím vám, že útok na děti mě velmi zasáhl. Můj postoj vůči Sýrii a Asadovi se velmi změnil.“

Ještě dále šel ministr zahraničí Rex Tillerson, který včera vyhlásil, že Spojené státy jsou připraveny svrhnout Bašára Asada. Jen několik hodin po tomto vyhlášení byly vypáleny z amerického torpédoborce desítky raket na vojenskou základnu v Sýrii. Na základnu a letiště dopadlo nejméně 60 střel Tomahawk s plochou dráhou letu a základna byla údajně zničena.

Cíle je dosaženo. „Deep State“ akcí pod falešnou vlajkou dostal Trumpa do války proti Sýrii – a tím pádem i proti Rusku. Rusko i Asad účast na chemickém útoku v Idlíbu jednoznačně odmítly. Shodně tvrdí, že za tragédií je zřejmě zásah islamistického skladu a továrny na výrobu chemických zbraní.

Podle armádního mluvčího Igora Konašenkova byly chemické zbraně vyrobené v této továrně určeny převážně pro boje v Iráku. Islamisté podobný typ chemických zbraní totiž použili také v Aleppu, kde způsobily podobné následky, jaké se daly pozorovat v Chán Šajchúnu. Rusko má z Aleppa vzorky, které hodlá předat mezinárodním kontrolním orgánům.

Jenže to je samozřejmě zbytečné. Co by se vyšetřovalo, když celý Západ už dopředu ví, kdo to způsobil?

Chybička se vloudila

K prvnímu rozptýlení plynu došlo hned v časných ranních hodinách. Někdy kolem sedmé. V tu dobu ale žádná letadla, ani syrská ani ruská, nad oblastí nebyla. To potvrzují všechny relevantní zdroje. První letadla se objevila na nebi nad Chán Šajchúnem až před polednem.

Tuto verzi nesouladu časů mezi útokem a náletem potvrdil ještě ve středečním pořadu ČT Události a komentáře i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který navíc uvedl, že mu ji potvrdily i zdroje z okruhu Generálního tajemníka OSN. Překvapený moderátor i známý rusobijec poslanec KDU-ČSL Ivan Gabal byli tímto Zaorálkovým tvrzením vyvedeni z konceptu do té míry, že dezorientovaný Gabal to označil za odklon naší zahraniční politiky od EU a požadoval odvolání naší velvyslankyně z Damašku.

Zaorálkovi ostatně odvaha upozorňovat na díry v „operaci pod falešnou vlajkou“ vydržela jen několik hodin. Raketový útok Pentagonu jej ihned postavil do pozoru.

Vše nasvědčuje tomu, že chemické útoky byly dva – protože si organizátoři „černé labutě“ uvědomili, že se vloudila chybička. Tomu by odpovídal i radikální nárůst obětí z dopoledních hodin zhruba o polovinu. Teprve v souvislosti s touto druhou akcí zřejmě Rusko mluví o možnosti zasažení islamistické továrny a skladu na výrobu chemických zbraní, což se týká poledního náletu syrské armády.

Spíše to však vypadá, že byla celá akce zinscenována pomocí odpálených bomb v civilním sektoru, zřejmě tak, aby nebyl počet obětí nijak dramaticky velký, ale zároveň dostatečný na to, aby se daly záběry obětí zachraňovaných záchranáři ve fungl nových protichemických oblecích sorovskými „Bílými přilbami“ náležitě propagandisticky využít. Znovu však zopakujme základní otázku, která při podobných operacích je vždy základní: V čí prospěch?

Deep state vítězí

Komu měla tato akce pod falešnou vlajkou prospět, je zcela jasné. Asad byl poslední, kdo by měl zájem, aby po smířlivých slovech z Bílého domu vyvolal jakoukoliv záminku ke změně pro něj výhodného amerického postoje a navíc dostal spojenecké Rusko do složité mezinárodně politické situace. Staré struktury ve Washingtonu a v Bruselu měly zájem přesně opačný. Zde tedy musíme hledat iniciátory celé akce „Smrtící plyn pro Idlíb“, která nadobro rozmetala rodící se možnost pro mírové řešení syrského konfliktu.

V úterý vypuštěná „černá labuť“ však nemění jen vývoj na Blízkém východě respektive v americko-ruských vztazích. Je ilustrací prohraného Trumpova boje s „bažinami“.

Svědčí o tom shora zmíněné odvolání Trumpova hlavního stratéga Steva Bannona z funkce stálého člena Národní bezpečnostní rady (NSC), která je klíčovým poradním orgánem prezidenta v otázkách boje proti terorismu či vojenských misí. Bannon, který viděl díky svému postavení tajným službám a Pentagonu do karet, byl odvolán symbolicky vzápětí po „černé labuti“ v Idlíbu – a hned potom následoval demonstrativní útok amerických raket na Sýrii.

Snad nejlépe dokumentuje boj „Deep state“ ovládajícího Pentagon a americké tajné služby vyhlášení o nutnosti dobytí syrské Rakky, které přednesl jeden z „neokonských“ jestřábů 30. března, tedy právě v den, kdy americká zástupkyně v OSN pronášela proslov o změně strategie podporou Asada v Sýrii a nutnosti hledání politického řešení. Ve stejnou chvíli přesvědčoval kongres americký generál Joseph Votel, který stojí v čele Centrálního velitelství pro Blízký východ, že je nutné podpořit dalšími dodávkami zbraní protiasadovskou opozici a zapojit do bojů větší počet amerických vojáků, včetně dělostřelectva.

Jasnovidec?

Realizace „Votelova plánu“ by se rovnala v podstatě pozemní americké operaci v Sýrii, která by šla přímo proti duchu ve stejnou dobu vyhlášené změny strategiie Bílého domu vůči prezidentu Asadovi. „Jak se snažíme dosáhnout vojenských cílů v Sýrii, zjistili jsme, že potřebujeme více prostředků přímé palebné podpory pro každé počasí pro naše partnery ze Syrských demokratických sil,“ uvedl před sněmovním výborem minulý týden generál Votel.

Kdyby nedošlo ke změně strategie pod dojmem chemického útoku v Idlíbu, byla by podobná slova zcela nesmyslná a protichůdná ke zvolené mírové strategii, kterou ve stejný den vyhlásil Bílý dům. Generál spolupracující se CIA a syrskou „demokratickou opozicí“ tvořenou islamistickými radikály, byl buď jasnovidec, anebo v té chvíli už věděl o „zločinu v Idlíbu“ , který měl do týdne přijít.

To, že bude válka na Blízkém východě pokračovat a „černá labuť“ z Idlíbu zvěstuje naopak spíše její eskalaci ve chvíli, kdy se na obzoru začaly objevovat první náznaky svítání, ukazuje i včerejší zpráva, která přišla z Mosulu.

Podle těchto informací se ze zcela obklíčeného města podařilo uprchnout vůdci Islámského státu, Abú Bakr Bagdádímu. Válka tedy nekončí. Spíše se posouváme idlíbskou akcí do nové fáze, kde bude ještě více zřejmá propojenost jednotlivých válčišť a geopolitických zájmů.

Znovu si připomeňme: V Sýrii se od počátku nehraje o Asada, ale o Rusko. Válka je v této chvíli opět mnohem blíž. Trump a jeho volební vítězství je definitivně poraženo.

Jedenadvacátě století začalo až 11. září 2001. Fatální rok 2017 začal právě dnes.

pp