C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Nemoc zvaná XENOFILIE

pravyprostor.cz

Nemoc zvaná XENOFILIE

Administrace: Redakce on 5.9.2015.on 4.9.2015.

SI 05|09|2015

Velká Čínská zeď, jeden z divů světa a produkt lidské tvořivosti viditelný i z vesmíru. Hlavní motivací, která vedla starou Čínu k této stavbě byla snaha udržet nevítané cizince a cizí kultury mimo své území, tedy to, co je dnes nazýváno jako XENOFOBIE. I při studiu přírody a vztahů mezi organizmy jednoznačně vidíme, že xenofobní pocity jsou projevem pudu sebezáchovy a jsou klíčové pro přežití. Jestliže je tedy xenofobie přirozená a vždy byla součástí nejen lidské společnosti, ale obecně většiny živých organismů, co je tedy její opak? Xenofilie?

XENOFIL je člověk, který silně preferuje odlišné cizince, cizí kultury a rasy. Většinou podporuje imigraci, multikulturalismus a rasové míšení. Často také chová současně averzi ke svému národu a kultuře.

Z čeho pramení xenofilní chování? Jaké jsou jeho příčiny?

U každého xenofila se jedná o kombinace několika interních a externích příčin. Mezi interní příčiny patří frustrace, psychická labilita, různé poruchy či deviace. Mezi externí příčiny pak patří převážně vliv multikulturních médií, antirasmu, humanismu a levičácké ideologie.

Někteří xenofilové vyhledávají mezirasové vztahy z důvodu frustrací, neúspěchu, sebenenávisti. Jiní tak činí pod vlivem multikulturní propagandy, chtějí být IN, chtějí být extravagantní, chtějí bořit konvence. Xenofilové se tak velmi často stávají oběťmi.

Černošské a muslimské gangy v Evropě úspěšně využívají taktiku „tounante“. Ta funguje asi takto:

  1. „Sympatický“ a usměvavý černoch, nebo muslim se seznámí s bílou xenofilní, nerasistickou dívkou, nejlépe velmi mladou. K seznámení dochází často na diskotékách párty a festivalech, ale i bezděčně na veřejnosti.
  2. Získá si její důvěru a později ji odvede na předem dohodnuté místo.
  3. Zde již čekají jeho přátelé a kumpáni.
  4. Následně je dívka zbita a hromadně znásilněna celým gangem.
  5. Nezřídka pak dívku drží pod narkotiky, nutí ji k prostituci a dále ji bijí a znásilňují.

U mnohých xenofilů jejich naivita, extrémní sociální cítění a psychická labilita přerostou v sebe-destruktivní humanistickou posedlost s touhou zachránit všechny „znevýhodněné, diskriminované…“ Zdárným příkladem jsou adopce HIV pozitivních černochů a černošských dětí z Afriky do rodin s vlastními dětmi, bez ohledu na rizika a ohrožení vlastních dětí, i členů rodiny.

 

Xenofilové si rádi vytváří falešné psychické bariéry proti nebezpečí. Když jsou upozorněni na rizika, naučenými frázemi je odmítají uznat:

  • rozdíly neexistují
  • bílí také páchají zločiny
  • všichni nejsou špatní
  • neházejte je do jednoho pytle

Nejnebezpečnější formy xenofilie jsou ty, kdy je jedinec zároveň ovlivněný levičáckou ideologií. Výsledkem může být fanatický levičák aktivně prosazující imigraci a agresivně obhajující veškeré cizí menšiny, asociály a devianty. Jedná se zejména o lidi vyznávající ideologii neomarxistického proudu a zároveň jde o psychicky nestabilní jedince (psychotiky, neurotiky, psychopaty…), drogově závislé, nezřídka i sexuální devianty. Takoví lidé se mnohdy v mládí cítili odmítáni, diskriminováni, vyčleněni ze společnosti. Počali tak nenávidět svou národnostní většinu a identifikují se s menšinami, které také považují za vyčleněné a diskriminované.

Xenofilní jedinci s oblibou tvrdí, že jejich ideály jsou zdravé a že nacionalismus a xenofobie je nemoc společnosti, její rakovina. Opak je však pravdou. Rakovina vzniká tak, že některé buňky v těle se „zblázní“, začnou vytvářet nádory a pomalu zabíjí své vlastní tělo zevnitř. Stejným stylem multikulturní a xenofilní jedinci ničí svou společnost zevnitř pomocí imigrantů a menšin.