C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Migrační manifest nevládních organizací a jeho požadavky

Migrační manifest nevládních organizací pracujících s migranty v České republice 2015

Nevládní organizace už dávno projevují snahy řídit státy, proto je jistě důležité sledovat jejich aktivity. A jsou-li spojeny s ,,pomocí imigrantům“, je bdělost na místě ještě více. Tady je pár úryvků z jejich oficiálního ,,manifestu“. Celý text najdete na jejich webu:

http://www.migracnimanifest.cz/cz/index.html

Požadujeme, aby v procesu odjímání povolení k pobytu v případě spáchání trestného činu byla aplikována přiměřenost a byl dán prostor správnímu uvážení, které zohledňuje specifika a okolnosti jednotlivých případů.

Považujeme za zásadní, aby Česká republika usilovala o zachování principu volného pohybu v rámci Evropské unie včetně států, které nejsou součástí Schengenského prostoru, a podpořila jeho rozšíření i na občany třetích zemí,

Jsme přesvědčeni, že Česká republika by měla plně akceptovat rodinné poměry migrantů a měla by se zasadit o to, aby s každým dlouhodobým pobytem migranta bylo zásadně spojeno i právo dlouhodobého pobytu jeho nejbližších

Česká republika vzhledem k pravidlům společného evropského azylového systému dlouhodobě těžila ze své polohy uvnitř EU a počty žádostí o mezinárodní ochranu byly oproti ostatním státům zanedbatelné.

Podporujeme, aby ČR byla ochotná hledat bilaterálně i v rámci EU řešení směrem k efektivnímu poskytování mezinárodní ochrany pronásledovaným osobám, které povede k vyváženosti počtu přijímaných uprchlíků ve všech zemích EU s důrazem na respekt k jejich rodinným vazbám a se zachováním možnosti ovlivnit výběr a vyjádřit eventuálně nesouhlas s přemístěním.

Zřizování detenčních táborů mimo země EU považujeme za velmi problematické….

Nesouhlasíme, aby uprchlíci bez dokumentů, zejména rodiny s dětmi, byli v průběhu azylového řízení umisťováni do detenčních či dalších uzavřených zařízení.

Je nutné umožnit integraci a úpravu pobytu i osobám, kterým následně není mezinárodní ochrana udělena,

Současně doporučujeme zvážit alternativy pro přijímání uprchlíků v rámci přesídlovacího programu a umožnit například soukromým osobám sponzorovat uprchlíky.

ČR musí přijmout spoluodpovědnost za růst globální chudoby a sociální nerovnosti a realizovat spravedlivou mezinárodní politiku.

Pro úspěšnou integraci je zásadní, aby integrační politika zapojovala všechny obyvatele, nejen osoby s migrantským původem, a stanovovala jejich vzájemná práva a povinnosti.

Kraje by též měly podporovat obce v utváření lokálních integračních strategií a to finančně, obsahově, popř. i personálně.

Považujeme za důležité, aby zaměstnanci státní správy, samospráv a dalších veřejných institucí měli do svého profesního vzdělávání začleněnou oblast interkulturní komunikace a interkulturních kompetencí.

Aby migranti mohli ve všech životních situacích využívat úřady, které jsou určené pro české občany, např. aby si mohli hlásit trvalý pobyt na příslušném obecním úřadu.

Za významný pro-integrační prvek považujeme zejména zavedení postupného rozšiřování možností politické participace pro migranty s trvalým pobytem.

Považujeme za zásadní zavedení principu individuální regularizace, tedy možnosti zlegalizování pobytu u osob, které na území České republiky žijí bez zákonného oprávnění k pobytu.

Migranti musí respektovat české zákony a veřejné instituce, tak jako občané, nicméně měli by, tak jako občané, mít možnost se k zákonným úpravám či správě věcí veřejných kriticky vyjadřovat.

V oblasti zajištění dávek sociálního zabezpečení se migrující občané EU stále setkávají s problémy při aplikaci pravidel koordinace, zejména pokud občan EU pracuje v jiném členském státě, než ve kterém chce pobírat dávky.

S postupným nabýváním práv by měli mít migranti ze zemí mimo EU bez trvalého pobytu právo na čerpání podpory v nezaměstnanosti, aniž by to ohrozilo platnost jejich pobytového oprávnění.

Prosazujeme zásadní změnu nastavení zákonem požadované doby pojištění tak, aby měli azylanti a osoby s udělenou doplňkovou ochranou (i při získání občanství) nárok na přiznání důchodu ve výši, která jim zajistí důstojný život ve stáří.

Navrhujeme zahrnout migranty ze zemí mimo EU s oprávněním k dlouhodobému pobytu a rodinné příslušníky s přechodným pobytem nemigrujících občanů ČR a EU do systému veřejného zdravotního pojištění.

Prosazujeme, aby migranti bez přístřeší bez ohledu na pobytový status měli přístup k sociálním službám, zejména odbornému sociálnímu poradenství, azylovým domům a noclehárnám, a také měli dostupnou zdravotní péči. ČR ve spolupráci se zeměmi původu a nevládními organizacemi by těmto lidem měla, v případě jejich zájmu, finančně přispět na návrat do země původu.

Požadujeme dlouhodobou strategii podpory migrantů a vzdělavatelů.

Na školách by se měly vytvářet příležitosti k rozvoji mateřského jazyka přítomných migrantů, cíleně oceňovat jazykovou a kulturní různost a posilovat spolupráci s rodinami při naplňování těchto příležitostí.

Jsme toho názoru, že Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo ve vytváření politik regulujících trh práce zohledňovat nejistou práci migrantů, její příčiny a důsledky. Takovýto komplexní pohled na migraci navíc umožňuje vzdorovat stereotypním a zjednodušeným pohledům, podle kterých „migranti berou práci“. 

Zároveň by měla ČR zajistit migrantům rovné postavení na trhu práce dříve než se získáním trvalého pobytu.

Věříme, že aktivní a pasivní volební právo na úrovni obcí a krajů by mělo být přiznáno všem migrantům s trvalým pobytem na území České republiky a rodinným příslušníkům občanů EU s přechodným pobytem.

Migrantům musí být umožněno se stát členy politických stran

Vytvoření poradních orgánů k zastupování usídlených migrantů na místní úrovni musí být umožněno

 

V pohledu na migraci a migranty vládnou přílišná represe a přesvědčení, že vůči migrantům je možné, nebo dokonce potřebné používat ve zvýšené míře donucovací prostředky, a ekonomický utilitarismus, tj. představa, že hlavní hodnotou migranta má být jeho ekonomický přínos pro hostitelskou zemi.

Přístup migrantů k politickým právům je opakovaně odpírán, což se týká zejména volebního práva občanů z třetích zemí s trvalým pobytem a rodinných příslušníků občanů EU s přechodným pobytem.

Narůstá xenofobní populismus, ke kterému většina politiků mlčí, a někteří jej dokonce beztrestně jako veřejné osoby propagují, čímž legitimizují rasistické a xenofobní názory jako společensky přijatelné.

Obracíme se tímto na politickou reprezentaci, odborníky a také veřejnost, aby stanoviska obsažená v Manifestu zohlednili ve svých postojích vůči migrantům a migraci…