C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Rozšířit si obzory?

nwoo.org

Tomáš Krystlík: CO V ČESKÉM DĚJEPISU CHYBÍ

Autor: admin

co-v-ceskem-dejepisu-chybiTato kniha není dějepisem, nepopisuje historické děje v úplnosti, nýbrž přibližuje čte­náři fakta dějepisci vylhaná, zamlčovaná a překrucovaná. Text se výběrem témat za­mě­řuje na období, jejichž falešný výklad ovlivňuje českou mentalitu. Jak popsat stručně knihu, která je kompendiem fakt, o nichž se v běžném líčení české historie nedozvíte? Nejlépe snad poslouží průvodní slovo vydavatele…

K zakoupení zde: http://paprsky1.com/obchod/nase-knihy/co-v-ceskem-dejepisu-chybi.html

Držíte v ruce knihu, která patří do každé české knihovny, do každé gramotné domácnosti.

Jak upozorňuje autor, není tato kniha dějepisem, ale přibližuje fakta obvykle zamlčovaná nebo překrucovaná. Proto je toto dílo, výsledek dvaceti let práce, nepostradatelným zdrojem méně známých fakt pro každého, kdo se alespoň letmo zajímá o dě­jiny našeho národa a státu a chce si utvořit vlastní pohled.

Není ale pohled na dějiny jediný možný a tudíž závazný?

Není. Oficiální náhled na dějiny je podmiňován převládajícím politickým klimatem. Všichni známe z každodenního života, jak matoucí může být rozhodování mezi pravicí a levicí – postavíme-li se proti někomu, jsou strany naopak, než když stojíme za ním. A vlastní zrcadlový obraz přidává další variantu.

Jak vysvětluje Tomáš Krystlík, dějepisec podává výklad dějinných fakt a snaží se o jejich vysvětlení nejprav­děpodobnějším způ­sobem. Tím se občas blíží romanopisci, neboť ne všechna dějinná fakta jsou známa, a někdy je nutno zaplňovat bílá místa na mapě nejpravděpodobnějšími spojnicemi bez jistoty, zda ta či ona relativně nevýznamná událost byla nebo nebyla spouště­cí k nějaké závažnější.

Vlastní názor na dějiny si člověk může utvářet pouze na základě střetnutí s odlišnými interpretacemi – zamlčování nebo pře­krucování fakt slouží pouze k upevnění jednoznačně nepravdivých výkladů.

Činí si autor nárok na to, že jeho výklad je jediný správný? Nikoliv. Ale připadá mu nejpravděpodobnější. Na některých mís­tech připouštějí fak­ta různý výklad, a tam je pak autor čtenáři předkládá s výzvou: Vyberte si.

Školní dějepis zprostředkoval dojem, že celé naše dějiny jsou bojem utiskovaného českého národa o sebeurčení, kterému neustále někdo překážel; jednou křižáci, jindy Habsburkové, Hitler, krátce: obvykle Němec. Dodnes jsou občanská uskupení, která se pravidelně – a tu­díž zřejmě neúspěšně – snaží překonat „pobělohorské trauma“, do něhož projikují tuto dualitu. Nikdo z nich se zřejmě ani na okamžik nezamyslí nad tím, že vel­ká část popravených českých pánů neuměla česky.

Vezmete-li někomu řeč, vezmete mu i schopnost myšlení v oblastech, kam by řeč jinak vedla. A v českém jazyce nám chy­­bí velmi základní a zásadní slovo, které v němčině zní „böhmisch“. My je překládáme výrazem „český“, stejně jako slovo „tsche­chisch“. První z výrazů označuje příslušnost k zemím „českým“ (onen chybějící výraz), která nebere ohled na jazyk. To zna­mená, že do této množiny patří všichni, kteří tam žijí, bez ohledu na jejich mateřštinu. Druhé slovo, „český“, tentokrát schop­no překladu, označuje všechny, jejichž mateřštinou je čeština. Vlivem tohoto chybějícího výrazu nejsme myšlenkově schop­­ni uchopit skutečnost, že tzv. národnostní otázka po celá staletí nikoho nezajímala. V střetnutích proti sobě na obou stranách bojovali lidé, kteří hovořili stejnou směsicí jazyků jako jejich protějšky na druhé straně.

Rádi se na dějiny díváme černobíle. „My“ jsme ti dobří a „oni“ ti špatní. Zapomínáme přitom s oblibou, že „my“ i „oni“ jsme je­din­ci různých kvalit a charakterů. Že nakonec žádní „my“ ani „oni“ neexistují. Neboť duch, který oživuje „nás“ i „je“, je pouze jeden.

Ozřejmím neexistenci černobílých dělení příběhem z minulosti své širší rodiny:

Rodiče sestřenice a bratrance mé maminky byli za války popraveni střelou do týla za nepřímou spoluúčast na atentátu na Hey­dricha – přechovávali u sebe jednoho z atentátníků. Když se na to udáním jednoho mladého Čecha přišlo, byli zatčeni a po­pra­ve­ni. Děti, které tito rodiče zanechali, strávily pak zbytek války v dětském domově.

Mělo to ale dopadnout jinak: starší ze sourozenců, dívka, totiž dovršila právě věk, kdy dle platných předpisů již neměla být umístěna do dětského domova, ale do sběrného tábora s dospělými. Celou záležitost vybavovali dva pánové: jeden sudet­ský a jeden říšský Němec. Ten se ale navzdory platným předpisům a snahám svého sudetského kolegy o jejich dodržení přičinil na­ko­nec o to, že oba sourozenci byli umístěni do dětského domova spolu.

Nabádal dívku, aby se – jako nejstarší – o ostatní, mladší děti v dětském domově starala, aby jim předčítala, a během příš­tí doby se dokonce v dětském domově někdy zastavil, aby se přesvědčil, jak se dívce daří.

Doslovný citát z úst této dívky, které dnes již táhne na devadesátku: „Byl to říšský Němec, slušný člověk, a snažil se po­moci.“

Tento příběh bezpochyby objasňuje lichost dělení na „my“ a „oni“ – tedy na lidi s odlišnou mateřštinou. Mocenské a ideo­­­lo­gické systémy mohou být nelid­ské, snad dokonce musí, a vždy se najde dostatek psychopatů, duševně chorých by­to­stí, které jejich nelidskost podpoří a udržují. Bez ohledu na jazyk. Je to vlivem příležitosti. Ale stej­­ně tak budou mezi „nimi“ i „námi“ vždy jedinci, kteří mají duši a srdce na pravém místě, soucítí s jinými bytostmi, za­chra­ňu­jí životy a hojí zranění.

Ke kterému druhu patříme, nezávisí na mateřském jazyce.

Ke kterému druhu patříte?

Vyberte si.

…a obsah knihy:

OBSAH
KAPITOLA I
MÍSTO PŘEDMLUVY    11
Lži v české historiografii    12
KAPITOLA II
CO V ČESKÝCH UČEBNICÍCH DĚJEPISU NENAJDETE    14
Slovanští věrozvěstové    15
První biskupové v Čechách    15
Ne všichni Češi jsou Češi    16
Civilizační vlivy    17
Vznik měst    18
Založení pražské univerzity    19
Husitství, Jan Nepomucký    20
Soužití obou zemských kmenů    20
„Třistaletá poroba”    21
Živé jazyky ve vyšším školství    23
Národy smluvní, kmenové    24
Vydupat národ ze země    27
Rozchod Čechů s Němci    29
Thomas Johann Masárik    32
Národnostní menšiny    35
Rakouský předsudek    37
Antikatolicismus v národní praxi    38
Umělý národ československý    38
Pomoc Slovensku    39
Vzájemný kulturní vliv    40
Možné modely soužití    41
České hospodářství    42
Kritéria demokratičnosti státu    42
Nepříliš optimistické vyhlídky    43
KAPITOLA III
NÁRODNÍ MÝTY, PODVRHY A LŽI    44
Lhaní ve jménu jazykově českého národa    44
Česká hymna – plagiát děl německých autorů?    46
Zbožnění jazyka    47
Symboly češství    47
Padělky    48
Národní mýty a idea středu    49
Dva Růžové paloučky a dva České ráje    50
Kompenzace národního komplexu méněcennosti    51
KAPITOLA IV
OKOLNOSTI ZRODU REPUBLIKY    53
Stát vzniklý z propagandy    53
Československé legie    53
Předválečná situace    55
Masarykovy názory    56
Vznik světové války    57
Masarykova zrada vlastních postojů    58
Válečné cíle    60
Masaryk propagandista    62
Eduard Beneš    63
Hrozba uzavření míru    64
Britským agentem v Rusku    66
Masaryk v USA    69
Budování jmění    70
Zametání stop    71
Ruský imperiální poklad    71
Drancování Sibiře    73
Osobnosti Masaryka a Beneše    75
Neshody    76
Neprokazatelné hypotézy    76
Karel Pergler a další případy    77
KAPITOLA V
MÍT CO NEJVĚTŠÍ STÁT    80
Masarykovy představy o československém státu    80
Stát na úkor jiných    81
Další požadavky a vize    82
KAPITOLA VI
PRVNÍ REPUBLIKA – „OSTRŮVEK DEMOKRACIE“ V EVROPĚ    83
Pochybná státní raison d’être    83
Dočasné zachování historických hranic    84
Ozbrojený střet s Polskem    85
První válka s Maďarskem    86
Druhá válka s Maďarskem    86
Střety s Němci českých zemí    87
Popření demokracie – nevolený parlament    89
Vzpoury a pokusy o radikální řešení    90
Parlamentní volby    91
Menšinová politika    91
Nacionalismus    93
Pozemková reforma    94
Státní jazyk československý a znevýhodňování menšin    96
Symboly státu    98
Problémy nového státu    98
Malá dohoda    99
Zahraniční politika    99
Likvidace demokracie – zákon na ochranu republiky    100
Parlament    101
Vláda Pětky, řízení státu úplatky    101
Hradní síť udavačů, Karel Čapek jako příklad    102
Osobnost Edvarda Beneše    103
Locarnský pakt    103
Hospodářství    105
Světová hospodářská krize    108
Pokusy o celní unii    109
Tajné fondy    111
Nástup nacismu v Německu    112
Další zákony likvidující demokracii    113
Politické koncepce    115
Nejméně oblíbený národ Evropy    115
Pohledy zvenčí    116
Smlouva se Sovětským svazem    117
Začátek konce první republiky    118
První vládní pokus o zmírnění znevýhodňování Němců    119
Další události    120
Karlovarské požadavky    122
Květnová mobilizace 1938    123
Runcimanova mise    126
Sudetoněmecké povstání    127
Nonnacionalističtí politici    129
Slabiny československé politiky    130
KAPITOLA VII
KONRAD HENLEIN    132
Jednoduchá představa o Henleinovi se drolí    132
Katapultován do politiky    132
Zastáncem ČSR    133
Znehodnocené volební vítězství    134
Vnitrostranický protiútok nacistů    135
Nacistou a britským špionem    136
Vedoucím Říšské župy Sudety    137
KAPITOLA VIII
MÝTY O MNICHOVSKÝCH UDÁLOSTECH    138
Počátek konce    138
Plán obrany    140
Strategické chyby    142
Připravenost armády    142
Falšování událostí českými historiky    143
Existovaly plány na odtržení Sudet?    145
Jednání v Bad Godesbergu    147
Focus    150
Konference v Mnichově    151
Mnichovská smlouva a mezinárodní právo    152
Ostatní územní ztráty    153
Plačtivé mýty    154
Mělo se bojovat?    154
KAPITOLA IX
MIGRACE OBYVATELSTVA V LÉTECH 1938–1939    156
Důsledky počešťování průmyslu a obchodu    156
Repatriace kapitálu    157
Další hospodářské vlivy    157
Omezení samosprávy    158
Znevýhodňování německého školství    159
Další dezintegrace německých sídelních území    159
Odmítání menšinových práv    161
Srovnání s poměry ve Švýcarsku    163
Průběh stěhování ze Sudet    164
Právní aspekty    166
Zaznamenané násilnosti    167
Počet odešlých a zpětné vyhošťování    170
Majetkové ztráty    173
Ti, již neodešli    174
Exodus z dalších oblastí    176
„Rozbili nám republiku!“    178
KAPITOLA X
DRUHÁ REPUBLIKA – OBDOBÍ, O NĚMŽ SE RADĚJI MLČÍ    179
Antisemitismus    179
Žádosti Čechů o přijetí do Wehrmachtu, plány rozvoje    180
Politika zaměstnanosti a koncentrační tábory pro cikány    181
Omezení na poli kulturním    182
Vztah k Německu    182
Konec česko-slovenského státu    184
KAPITOLA XI
TŘICETILETÁ VÁLKA 1914–1945    187
Příčiny první světové války    187
Následky války pro Německo    188
Snahy o zlepšení postavení Německa    190
Snaha o zvětšení německého životního prostoru    192
Konec Locarnského paktu    192
Ostuda v Évianu    194
Polské představy    195
Německá vyjednávání s Polskem 1938–1939    195
Britská podpora Polska proti Německu    198
Polsko–francouzský vojenský protokol    199
Pokus o smlouvu britsko–francouzsko–sovětskou    199
Poslední dny před vypuknutím války    202
Kdo vlastně zavinil druhou světovou válku?    205
Připravenost k vedení války    206
Kobercová bombardování    207
Příklady falšování dějin spojenci    208
Hitlerovy snahy o uzavření míru    211
Sovětské požadavky    214
Vpád do Sovětského svazu    215
Churchillova Realpolitik a počínání Rooseveltovo    218
Ignorování zločinů spojenci    220
Kryptoanalytici v Bletchley Parku    221
KAPITOLA XII
BENEŠ V DRUHÉM EXILU    223
Ve službách SSSR?    223
Role Beneše v aféře Tuchačevského    225
Začátky v emigraci    226
Uchopení moci    226
Úsilí o uznání exilové vlády    228
Beneš a spojenecké vojenské operace    230
Setkání s Rooseveltem    230
Ochotně do sovětského chomoutu    231
Beneš a Slovenské národní povstání    235
Závěrečný tlak na Beneše    235
KAPITOLA XIII
POZADÍ ATENTÁTU NA HEYDRICHA A ELIÁŠOVY SMRTI    236
Odveta za atentát    236
Diletantismus československého zahraničního odboje    237
Zpackaný pokus o atentát na Emanuela Moravce    239
Možné příčiny atentátu na Heydricha    239
Nejasný osud dětí z Lidic a Ležáků    241
Eliášova role    243
KAPITOLA XIV
ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ JEDNOTKY NA VÝCHODĚ    244
České a slovenské legie v Polsku    244
Československé jednotky na Středním východě    245
1. československý samostatný prapor v SSSR    245
1. československý záložní pluk a 1. československá samostatná brigáda    247
2. československá paradesantní brigáda    248
1. československý armádní sbor    248
KAPITOLA XV
ČESKOSLOVENSKÉ VOJENSKÉ JEDNOTKY VE FRANCII A VELKÉ BRITÁNII    249
Odvody k Luftwaffe a vypuzování letců z protektorátu    249
Českoslovenští vojáci ve Francii    250
Cholmondeley Park    252
Českoslovenští letci v Royal Air Force    253
1. československá smíšená brigáda    257
Československá samostatná obrněná brigáda    258
Povolávání do československé armády    258
Zastoupení národností v československých zahraničních armádách    259
KAPITOLA XVI
ČEŠI V NĚMECKÝCH OZBROJENÝCH SILÁCH    260
Nabývání německé státní příslušnosti    260
Německý národnostní soupis – Deutsche Volksliste    261
Povolávání do ozbrojených složek    262
KAPITOLA XVII
PROTEKTORÁTNÍ ODBOJ    264
Zpravodajství    266
Sabotáže    267
Parašutisté    269
Okolnosti domácího odboje    270
Jaltský mýtus a demarkační linie    273
Povstání na konci války    274
Britské zhodnocení domácího odboje    275
KAPITOLA XVIII
VLIV PROTEKTORÁTU NA ČESKÉ MYŠLENÍ    276
Iluze v českých myslích    278
Obranná opatření    279
Protektorátní realita    279
Přesídlování    280
Fašistická uskupení, získávání konfidentů    281
Víra v sovětské Rusko    282
Kultura    283
Česká porodnost a nasazení v říši    283
Studium na německých vysokých školách    284
Nenávist vůči Němcům    284
Mechanismy psychických změn    285
KAPITOLA XIX
KARL HERMANN FRANK    286
Frankův vztah k Čechům    286
Snaha o stejné zacházení, spory s Berlínem a NSDAP    287
KAPITOLA XX
JAK TO BYLO S PLÁNOVANÝM VYHUBENÍM ČECHŮ    291
Německá národně socialistická ideologie a národnost    291
První úvahy    291
Hitlerovo zásadní rozhodnutí    292
Heydrichův nástin nakládání s Čechy    294
Plány SS    294
Pozdější představy    297
KAPITOLA XXI
SOVĚTSKÁ INFILTRACE ČESKOSLOVENSKA    299
Emigrace z Ruska    302
Zapouštění kořenů    302
Udržet vše v tajnosti    304
Česká lhostejnost    305
Poslední možnosti pro změnu názoru    305
Bolševická připravenost    306
Protektorát a „osvobozování“ Československa    306
Poválečná repatriace do SSSR    308
KAPITOLA XXII
ČESKOSLOVENSKÉ OBĚTI – ALE ČEHO?    310
Československé oběti rasového pronásledování    310
Kdo byl židem a kdo ne    311
Odhady a metodologické chyby    311
KAPITOLA XXIII
HOLOCAUST    313
Vývoj německých úmyslů jak naložit s židy    314
Popírání šoa    315
KAPITOLA XXIV
SNAHY O ÚZEMNÍ ZISKY    318
Česká územní nenasytnost    318
Vládní návrhy k připojení nových území    320
KAPITOLA XXV
POVÁLEČNÉ REPARACE A RESTITUCE    322
Československé reparace    322
Falšování podkladů    322
Další československé podvody v reparacích    324
Restituce československého majetku    325
KAPITOLA XXVI
TŘETÍ REPUBLIKA – NACIONÁLNĚ SOCIALISTICKÝ STÁT 1945–1948    326
Karpatská Ukrajina    327
Postoje USA    328
Nedemokratičnost poválečného státu    329
Retribuční soudnictví    330
Poválečná realita    331
Změny, které českým politikům nedocházely    332
Závěrečné dějství    334
KAPITOLA XXVII
POVÁLEČNÉ VYHÁNĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉHO OBYVATELSTVA    337
Tlak domova na vyhnání Němců    338
Souslednost dalších událostí    341
„Divoký odsun“ – první fáze vyhánění organizovaného vládou    347
Konference v Berlíně    352
Organizovaný transfer a právní postavení vyháněných    354
Kolize s retribučním soudnictvím    355
Počet obětí mezi československými Němci    355
Počty obětí z řad dalších Němců    358
Zacházení s československými Maďary    358
Hledisko mezinárodního práva    359
Vyhánění jiných národnostních skupin v rámci státu    360
Klíčová role Beneše    361
KAPITOLA XXVIII
DEVASTACE POHRANIČÍ    362
Poválečná migrace    362
Likvidace živností a průmyslové výroby    364
Demolice a odliv obyvatelstva    365
KAPITOLA XXIX
MÝTUS O PRAŽSKÉM JARU 1968    367
Sovětský agent selhal    368
Vojenské memorandum coby spouštěč invaze?    369
KAPITOLA XXX
ROZPAD TÁBORA MÍRU    370
Zásadní role Karola Wojtyły    370
Ekonomické vlivy    370
Politika vytlačování    371
Ovlivňování Ruska Spojenými státy    371
KAPITOLA XXXI
ZVLÁŠTNOSTI ČESKÉ POVAHY ANEB CO JSME NAKRADLI, NEVYDÁME    372
Kdo je Čech?    372
Byl Josef Švejk inteligentní člověk, nebo blb?    372
Zlaté české ručičky    373
Egalitářství a závist    373
Sebehodnocení    374
Vztah k Němcům, nutnost odčinění křivd    374
Nacionalismus, neúcta k vlastnímu státu, česká jedinečnost    375
Čas pro změnu zástavy?    376
KAPITOLA XXXII
MÝTY KULTURNÍ    378
Česká kuchyně    378
Neblahé stravovací zvyklosti    378
Mýtus báječných českých piv    380
Bavorské pivo z Plzně    381
Italský kulturní vliv    382
KAPITOLA XXXIII
JAK DÁL?    383

Poděkování    384
Místo doslovu – slovo vydavatele    385
Použitá literatura    386
Jmenný rejstřík    397
Zkratky    404