C O   Ž I V O T   D A L  . . .   a  V Z A L

Zamyšlení a rozhovory o věcech

kolem nás...

...ale i o samotném smyslu života...


Slavíme s Herci, oslavujeme herce, někdo prý vzpomíná na vlast.

Já jsem nikdy na divadlo nějak moc nebyl. Přišlo mi to příliš teatrální, přehnané a to, že se herec ,,konvertuje“ do své postavy, i když je to lump, mi připadalo vždy docela škodlivé pro lidský, nepevný, charakter. Proto vlastně pro mne není nijak překvapivé, že herci a umělci se dnes převtělují do role ,,vůdců národa“. Jen není vždy jasné, jestli právě hrají roli padoucha, nebo hrdiny, ale jak říká klasik – padouch nebo hrdina, vždyť jsme jedna rodina – takže je to vlastně jedno. Pravda ovšem je, že jsou i lidé, kteří by chtěli brát svůj život vážněji a přehazovat si různé protichůdné role na každý den, jim nepřipadá, jako projev ,,skutečné lidské osobnosti“… ále, co…, hlavně být dobře vidět na pódiu.

Tak se nyní podařilo zrežírovat a zahrát mimořádný ochotnický kus – ,,Dalajláma dává medaile obětem nacismu“, režírovaném aktivním příznivcem Sudetských Němců. Škoda, že se do toho nepodařilo nějak zamíchat imigranty, asi to bude až po přestávce. Nebylo by špatné do toho střihnout něco živého, aktivního, lidského. Třeba jak si chudáčci imigranti našli novou ušlechtilou zábavu – ulov si svého policajta, hasiče a lékaře – nastraž na něj oheň, přilákej je a pak je bij a bij, nebo raději zapal! Ovšem muselo by se to podat naopak, což ovšem není pro novinářské herce, vůbec žádný problém. Také by bylo moc fajn do toho vrazit Indiány, jako vybitou rasu/s mnohem horší genocidou, jak Tibeťané/. Ovšem je tu maličký problém – jak bojovat proti likvidaci Indiánů, když je zničil náš přítel a vzor lidskosti USA a právě tyto dny Indiáni protestují proti ničení toho mála území, které jim běloch zanechal. Inu, není lehké režírovat toto velké divadlo světa nazvané ,,Morální, romantická sága o jediné skutečné úředně uznané lidskosti“. Chce to hodně fištrónu a dobrý novinářský materiál, dobrého fotografa, kameramana pro záběry chlapců na plážích, utýraných mladíků s mozoly na dlaních a prstech od mobilních telefonů, napětí v tvářích – dají dost euro, dají domek, dají dost dobré auto? Je to skutečná umělecká dřina, aby se černá dala věrohodně označit jako bílá a naopak. Lež nazvat pravdou, podlost láskou, faleš lidskostí…je to skutečně skvělé divadlo a hlásí se stále noví herci. Nemají všichni talent zahrát to věrohodně, ale v tomto kusu je to jedno, hlavní je postoj na správné straně, řev a třídní nepřítel.

Dnes, kdy máme ten Státní svátek a slavíme Československo, které neexistuje, můžeme klidně oslavovat přátelství, které nectíme, pravdu, kterou hanobíme, Češství, o němž káží lidé s cizí státní příslušností, Češství mezinárodní, multikulturní. Možná jsme dnes mohli s panem Hermanem zavzpomínat na jeho přátele Sudetské Němce, nebo jeho výrok, že bychom mohli být spolkovou zemí Německa – byla by to velice dobrá vsuvka do pokřivenosti dnešní doby…

Ale ten, kdo s touto situací není tak nadšen a komu připadá, že tato cesta není naší cestou, pro něj může být určitou morální oslavou dnešní dne – podpis petice za odvolání pana ministra Hermana, který pro Čechy není už dávno Čechem. A protože ještě Multikultura nezvítězila nad Pravdou, čekáme, toužíme a usilujeme o to, co chtěli lidé po druhé světové válce – toužíme po své České Vlasti a po Míru. Náš mír, naše vlast jsou pro nás pořád důležitější, než ,,Hermanova medaile“, Dalajlámova meditace, Spokojenost Sudet, dobré výdělky zbrojařských firem za války, pobití Rusů/Indiáni to už mají za sebou/, zavedení Šaria do celé EU, multikulturní rozplynutí, homosexuální rodiny, inkluzívní děti…a všechno to další syté, šťastné ,,nové“, co máme hluboce a procítěně inhalovat, jako feťák svou ,,lajnu“.

Jsme skromní, jsme staromódní, jsme národní, rodinní, tradiční – jsme ,,obyčejní lidé“. A jestli nám ti ,,noví“, chtějí říkat, že nejsme dost lidští, moderní, pokrokoví, že jsme pro ně příliš obyčejní a tuctoví, nebo dokonce zpátečničtí a xenofóbní, tak klidně. Raději být tímto vším, než být tím ,,novým“ bez osobnosti, hranic, sounáležitosti, být zkrátka ,,něčím“, pro co ani není slovo. Aspoň žádné slušné…

Buďme lidmi a dopřejme těm ,,novým, mezinárodním, nadrasovým“ jejich štěstí u jim blízkých, např. takový velvyslanec v Sýrii, Kosovu, Somálsku, Sudetech – tam všude se dá Češství dobře prezentovat, mnohem lépe, než tu mezi námi, malými lidmi bez pochopení toho velkého a tak ušlechtilého. Dopřejme jim to.

 

Petice je zde:

http://www.petice24.com/odvolat_hermanna

 

Umělci ztvárnili, velice výstižně, co to je ,,nový, nadnárodní vztah“ k pojmu vlast, viz ,,památníček“ vpřed kavárnou F.Kafky v Praze – proč si nemočit do národa a proč si třeba i nenakálet do své vlasti? Když to EU platí, že?

Myslíte, že ta tzv. ,,Pražská kavárna“, která touží zničit Zemana, rozložit a zničit stát a zbytky míru v něm, vznikla tady? Zrozena přímo v paprscích nové demokracie, pod oživující vláhou a symbolem nového člověka, který už jen močí a močí.

Zde, na tomto symbolu nové doby, na tomto památníku největší přirozenosti, mohl probíhat akt dnešních oslav všech skupin a pod obě přirození se mohly klást věnce… Celá PK mohla být obmyta v posvátných Evropských proudech a mohla pak s nově získanou energií ještě mnohem lépe a radostněji ničit naši zem. No, uvažujte – nepochválili by nás nakonec i z toho Bruselu? A dotace by byly štědré…

kafka1